Vítám vás zpět na blogu psaném ze stínu sakur...
Návrat je to symbolický, protožé sakury nám tu pomalu začínají kvést. Je to popravdě zvláštňí pocit sednout ke stolu a začít zase psát...psala jsem roky a témata byla vezkrze pozitivní nebo alespoň neutrální. Nechtěla jsem se pouštět do vážných nebo kontroverzních témat, protože nemám ráda dohady v komentářích...nicméně asi jsem zestárla, takže si beru méně věcí osobně a o méně věcech se dohaduju...nemám čas a nemám energii...pokud je tohle dospělost, tak mě asi dohnala v mých 37 letech...pozdě ale přece...
Loňský rok jsem si prošla očistcem a musela jsem uklidit nepořádek, který jsem si vztvořila špatným výběrem partnera. Nechci si hrát na obět...chyba výběru, takže je to prostě, co jsem si navařila, to si taky sním...jak si člověk ustele, tak si lehne...ale taky jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá...
O čem budu psát letos? Bude to méně o japonském pozlátku a více o tom, jak se tady lidem opravdu žije. Jak se tady žije lidem, kteří mají minimální mzdu...takže to bude jiné, než se dočtete jinda nebo uvidíte jinde, kdy vám cestovatelé a influenceři ukazují jen to krásné a jen to pozitivní...Japonsko je jako každá jiná země, pokud máte finance, tak se vám tu žije dobře, pokud ne pak je to jiný příběh a váš život vypadá o dost jinak.
Jak to se mnou v tuhle chvíli vypadá?
Tak jsem svobodná matka (rozvedená a odloučená) děti mám 4 roky a 10 let. Malej bude za dva roky na základní škole a velkej bude na junior střední škole. (náš druhý stupeň). V tuhle chvíli pracuji manuálně v továrně a ano za minimální plat, ale mám klid a žádné vzrůšo...přemýšlím o návratu k učitelství...mám nabídku, ale nejsem si jistá, zda to vezmu nebo ne...je to společnost, u které jsem pracovala a odešla ze dne na den, takže jsem byla v šoku, že mi nabízejí práci...člověk si říká, že dvakrát do stejné řeky nevstoupí, ale uvidíme...Nic není rozhodnuto a já váhám, nicméně v dubnu 11tého mám pohovor, rak uvidíme.
Upřímně, nechci zpět jako full time, ale pouze 2-3 dny v týdnu max a nechám si práci ve fabrice, kdyby návrat nevyšel podle představ. Dvě práce se dají skloubit, ale zda to půjde dohromady netuším...uvidím zda to vyjde...taky budu muset kouknout na daně, protože dvě práce znamená, že musím platit daně v obou, jak to bude s papírováním upřímně netuším, protože jsem dvě práce nikdy neměla...
Letos se soustředím na finance a zdraví. Pořád mám ještě pár kilo nahoře, takže letos bych ráda dosáhla 63kg a tím s hubnutím končím. Měla jsem skoro 100kilo, takže to nejhorší mám dole a teď už jen poslední kila...cca 8kilo...Taky se chystám vylepšít dětský pokoj, protože brzo budu mít školáky dva a já potřebuji pořádný stůl a židle pro oba.
Co se cetování týče, tak bude záležet na tom, jak mi vyjde druhá práce, protože v současné době ceny jdou nahoru a vše je dražší, protože inflace už do Japonska dorazila. Ceny elektřiny a plynu jdou nahoru a o jídle ani nemluvím...Život začíná být drahý všude, ale pořád se to dá zvládnout.
Tak to je ode mně vše. Najdete mě na youtubu a instagramu. Postuju jednou týdně plus mínus a s blogem to bude asi dost podobně...Jednou týdně je tak vše, co tak zvládnu...
Mějte se co nejlépe, Takara
