Ikebukuro zatím nepoznané

Ikebukuro, celkem známé místo v Toshima, Tokyo plné lidí, kteří nakupují do roztrhání těla a rádi jedí. Obchody a restaurace jsou tu prostě všude a s nimi ruku v ruce. Masy lidí prostě je to tam jako v mraveništi. Nemám moc ráda Tokyo a přiznám se, že jsem se čtvrtím jako Harajuku, Roppongi, Ikebukuro, Asakusa s radostí vyhýbala, ale tentokrát nebylo zbytí, protože nás Y. vzal do Sunshine City サンシャインシティ.

Tak hurá do Ikebukuro. V komplexu Sunshine City mají Aquarium, Planetarium a rozhlednu se zrcadly. Dále množství obchůdků, suvenýry a restaurace. Doporučuji si zakoupit v "conbini" vstupenku v předstihu i se vstupenkou jsme čekali 20 minut, bez ní si to snad ani neumím představit. Fronta byla celkem dlouhá a co hůř fronta byla i na záchody, ale jen na ty dámské. Zatímco chlapi jdou, vykonají potřebu, tak dámy tam dělají bůhví co, takže zatímco chlapi vešli a odešli, dámy závistivě sledovaly panský vchod v poměrně dlouhém zástupu. Dobrá rada: vykašlete se na frontu, v Aquariu mají toalety, takže no stress. Fronta před Aquariem už dávala znát, že uvnitř bude mega-nával a to se potvrdilo. Nic pro mě: malý prostor - hodně lidí, to opravdu nemusím, a proto je tu moje druhá rada, pokud chcete do Sunshine City Aquaria, pak jdete v pracovní den.  pracovních dnech je tam poměrně volno, protože všichni jsou v práci. 

Aquarium je celkem malé za hodinu ho zvládnete projít, speciální prostor je venku prostor s pelikány a tučňáky je velmi nápaditě řešený. Díváte se na ně zespoda, což je zajímavé, designově je prostor vyřešený geniálně a zapadá mezi výškové budovy. 

Co se výškových budov týče, doporučuji navštívit "tenboudai" rozhlednu s projekcí, zrcadly, virtuální realitou apod. Nabízí zážitky moderního Japonska. Pojďte se vsadit do kanónu, stát se živou koulí a proletět se nad Tokyo. Nebo se houpat na houpačce nad Tokyo. Obojí s brýlemi, které vás vezmou do virtuálního světa. Dále obrazovky s počasím. Chytíte se rukojeti deštníku a už sledujete, jak na "vás" padají peníze, či diamanty, když máte štěstí nebo taky žáby a medúzy, když máte více štěstí v lásce než ve hře. 

Mě nejvíce uchvátil tunel s projekcí "4 roční období". Kvetoucí sakury, střídala řeka se zlatými rybkami a listy leknínů, které zavály listy javoru a nakonec podlaha se stropem zamrzla s příchodem zimy. Kromě projekce v tunelu byla i zrcadla, takže podívaná za všechny peníze a já bych tam mohla sedět hodiny a hodiny. 

Rozhled z "tenboudai" je nádherný srovnatelný s tím, co vidíte z Tokyo Tower. Navíc prostor není přecpaný lidmi, takže za mě "tenboudai" ano, ale aquarium už nikdy více. Druhou polovinu rodinného výletu jsme si tedy užila o něco více, než tu část první i když rybičky byly krásné. Asi u mě platí, že všeho moc škodí a tím spíše moc lidí. Takara.

Yakiniku aneb vůně pečeného masa

Yakiniku, jak už název vypovídá. Kanji pro yaku-péct,smažit a niku-maso. Yakiniku je tedy restaurace zaměřená na opékání masa. Yakiniku je restaurace jako každá jiná. Vlezete dovnitř a napíšete své jméno do pořadníku. Pak už jen čekáte až vás vyvolají.

Usadí vás ke stolu, který má uprostřed malý kruhový gril. Dále vám donesou menu. Vybíráte z hovězího, vepřového a kuřecího, dále jsou k mání saláty a dezerty jako bar, takže si můžete chodit dokud nemáte dost. Dále plody moře a jiné potvory. Vyplatí se neobjednávat masa příliš. Trvá než se opeče a oči se tzv. nají. Doporučuji vybrat si nějaký ze setů a k tomu saláty, dezerty a nějaké drinky. Za průměrnou večeři v yakiniku dáte cca 5-6tisíc yenů. Cca 1200Kč.

Maso v yakiniku je dobré kvality. Japonci milují měkké maso, takže z něj nedělejte úhel, i když 

v Čechách při opékání či grilování jdeme až do černa, alespoň podle mých známých a kamarádů a i já mám spálené, karcinogenní docela ráda. 

Dezerty v Japonsku jsou malé, ale protože si k baru s dezerty můžete dojít několikrát velmi brzy se dostanete na velikost, která vás uspokojí. Mezi dezerty se v Japonsku řadí i ovoce, které se jí méně, než zelenina. Jedním z důvodů je, že se většinou dováží a i to tuzemské je velmi drahé, takže pokud chcete někomu udělat radost, koš jahod rozhodně potěší, krabice broskví též. Za jedno jablko zaplatíte cca 100yenů tzn. na české to bude 20Kč...nic moc cena, i když japonské jablíčko je chutné a voňavé. To mně hodně překvapilo, protože EU jablka nevoní nevím čím to je, ale ta japonská opravdu voní po jablcích. Zvláštní, ale je to tak. Dalším oblíbeným dezertem je yogurt, lichi, jahody, ananas, zmrzlina a dortíčky v mini-size dále mochi. 

Salátový bar obsahuje: rajčata, římský salát, kukuřici, okurky, špagetový "salát", vaječný salát atd. Saláty mám ráda, i když na to moc nevypadám, jsou chutné a výborně ochucené no a dobře vypadají. Jen jsem je zapomněla vyfotit. Tak snad příště. Takara

Odawara z budoucnosti...

Zvláštní jak se to tak sejde...člověk se vydá na hanami (kochání se sakurovým květem) a skončí u hradu Odawara...zvláštní...ale někdy to tak prostě je...stane se...

Po nepovedeném "hanami" jsem spatřila na nádraží plakát s Odawarou, který upozorňoval na místní akci. Iluminace hradu Odawara. Respektive "sakura iluminace v Odawaře"...Nu což, řekla jsem si, když už sešlo ze slavnosti sakur v Shin-Matsudě - ne, že by snad slavnost nebyla, byla jen stromy nespolupracovaly- vinou sněhu a nízkých teplot bude "kawazu zakura" k vidění až o týden až dva později, než slibovali plakáty. Loni touto dobou, už "kawazu zakury" kvetly, ale letos jsem měla smolíka. Květů bylo jen poskrovnu. Takže vyrazíme do sousední Odawary. 

Začalo foukat, ale opravdu hnusně foukat. Pokud by nefoukalo, tak by to byla příjemná podívaná. Takto jsme klepali kosu hodinu a půl před hradem, než se sešeřilo natolik, že pro zážitek z iluminace jste zapomněli, že je vám zima až do morku kostí. 

Japonsko je zemí techniky a iluminace, projekce apod. tu mají propracované a dovedené do dokonalosti. Začínají už v 5 odpoledne, kdy je ještě světlo a jako se postupně šeří, tak je iluminace výraznější. My jsme vydrželi asi do 6, a pak už jsme rádi vyrazili směr "domov, sladký, teplý, domov".

Odawara hrad je oblíbený pro kvetoucí švestky (ume-kříženec švetky a aprikotu, nicméně překládá se jako "plum" proto se budu držet švestek, i když se plod ume švestce nepodobá ani chutí ani na pohled.) Dále zde kvetou ve velkém hortenzie (ajisai) doporučuji vyrazit v červnu, je to nádherná podívaná i s nasvícením v noci. 

Snad vás neodradí kvalita fotek, snad se mi podařilo zprostředkovat vám svůj zážitek z Odawary. 

Hezký den! Takara