Stěhování v Japonsku

Článek z roku 2016, kdy jsem udělala tečku za životem vdané paní a rozhodla jsem se být svobodnou matkou s ročním synem. V retrospektivě jsem si tenhle mini-článek užila, protože od té doby jsem řadu věcí už zapomněla. 

Pamatuji si na poslední noc v domě. Spali jsme v tatami pokoji, dveře jsem blokovala tyčemi na záclony, protože japonské dveře nemají zámky...(kromě toalet) Věci jsem měla nashromážděné ve stejném pokoji a obnášely: tašky s oblečením, fotoknihy, dokumenty a dětskou postýlku. Moc jsem toho nenaspala, protože jsem nevěděla, zda se mě ex pokusí zastavit. V emailech se vypisoval hodně. Ale když přišel den D, tak odešel do práce, já odstěhovala s akabou a hodila klíče do schránky...a bylo...Nelitovala jsem...ani tehdy...ani teď, bylo to správné rozhodnutí a jediné možné...

Vím, jak se lidé dívají na svobodné matky...jako na ženy, které někdo zahodil, od kterých někdo utekl...nicméně mám pocit, že velké procento tvoří, ženy jako já...které si nevybraly dobře partnera a raději zvolily tuhle cestu, než být single vdanou matkou...Věřte mi, že o se týče domácích prací a mentálního zdraví, tak se mi hodně ulehčilo a jediné na co si můžu stěžovat jsou finance a nemožnost být s dětmi, tak jak bych chtěla a potřebovala...To je jediné, co si nemůžu dovolit v domácnosti s jedním platem...

A jak tu tak píšu, tak jsem si vybavila jednu vzpomínku :-)Pamatuju si rozhovor s řidičem Akabou, který mě litoval (potichu) a nevzal si ode mě všechny peníze, co měl...ˇříkal, že budu teď peníze potřebovat víc...a že měl sakra pravdu...

Stěhování v Japonsku

3. dubna 2016 v 9:30 | Takara |  Japonsko radosti a starosti běžného života.

Pokud chcete změnit bydliště v Japonsku, pak první co musíte udělat je zajít v místě bydliště na městský úřad. Tam se musíte odhlásit a vydají vám papír o tom, že jste se odhlásili, ten papír donesete na městský úřad v novém místě bydlišti. Novou adresu musíte nechat zapsat do "my number" karty a taky do vaší cizinecké karty. Začít měnit adresu můžete s předstihem, protože v dokumentech je kolonka s "datem platnosti". A nezapomeňte nahlásit změnu bydliště na poště a vypsat dokumenty na poště aby vám pošta chodila na nové bydliště.

sbalíme a zvedneme kotvy 26.března 2016

Pokud utíkáte a nechcete aby vám manžel či manželka či její nebo jeho rodina v Japonsku našla, pak musíte toto nahlásit na městském úřadě, tam vyplníte příslušné dokumenty a díky nim se o vašem novém bydlišti nikdo nedozví, nicméně policie, či obsílka od soudu pro rodinu si vám samozřejmě najde.

Dále je třeba sbalit si věci. Krabice se dají obstarat v každém supermarketu, zpravidla je najdete na viditelném místě k dispozici. Je to bezplatné, tak proč to nevyužít. Další věcí je vlastní stěhování. Stěhovat se můžete za pomoci kamarádů, nebo profesionálů. Nicméně profesionálové se trošku prodraží. V ceně jsou balící servisy, vykládka, nakládka, úklid. Některé společnosti vás přestěhují, tak že už jen přijdete a můžete bydlet. Běžná cena je od 60 000 yenů. Do ceny se započítavají i patra, schody, které je třeba sdolat při stěhování.

Pokud je váš plat spíše nižší a věcí ke stěhování není až tolik. Nemáte žádnou velkou elektroniku, nestěhujete žádné velké kusy nábytku. Pak je tu ještě jedna možnost.

Ta se jmenuje Akabousha. http://www.geocities.jp/akabouninja/akabousha.html

Jedná se o malý náklaďáček, kam se vejde zhruba 10 krabic. Běžné vybavení, věci denní potřeby jsou OK. A cena je více než pěkná 15 000 yenů.

Maskot Zama City Zamarin

Moje zkušenost: Zavolala jsem na číslo z internetových stránek. Stěhování Zama-Kawasaki. Co se Akaboushi týče, tak tady je třeba přiložit ruku k dílu. V mém případě jsem si snesla všechno po schodech dolů, což jsem se zapotila. Pak jsem pomáhala věci složit do auta. Když bylo narvané k prasknutí. Vydal se náklaďáček na cestu. Já jsem přijela se zpožděním asi hodinu. Nicméně pán na mě počkal a pak jsme společně věci složili do Mikrobytu. Akce zabrala celkově 3-4 hodiny a bylo hotovo. Takže za mě dobrý!

Oyakodon: kuře a slepice

 

Z japonské kuchyně: Oyakodon 親子丼

10. dubna 2014 v 5:04 | Takara |  Z japonské kuchyně

Dnes se hlásím s dnešním obědem a také velmi jednoduchým receptem. Tenhle oběd není problém zvládnout v českých podmínkách, většina surovin je v Čechách hojně zastoupena snad až na mentsuyu (dochucovadlo, které se používá při výrobě soba) Oyakodon patří k jednodušším jídlům, proto to zvládne i antitalent jako já. Základem jídla je kuřecí maso a vejce. oya je výraz pro rodiče, ko zase výraz pro dítě, takže název je víceméně k věci. Slepice (kuře) a vejce. Vazba mezi "slepicí" a vejcem byla prokázaná a proto je toto jídlo nazýváno Oyakodon.

Co potřebujeme kuřecí prsa, cibule, 3 vejce, dochucovadlo, které vypadá jako sójovka, ale které se používá pro "soba" nudle (mentsuyu). Tahle "omáčka" voní po rybách. Pak potřebujeme vodu a pažitku či jarní cibulku, kterou nakrájíme jako ozdobu. Dále potřebujeme pánev, bez té by to nešlo, protože budeme smažit.

Kuřecí prsa nakrájíme na kostičky (už jsem vysvětlovala, že někteří Japonci kuře nečistí a nechávají, tak jak je...já z něj vyřezávám šlachy a zbavuju ho kůže...tak mě to naučili doma, tak to tak dělám) Kuře je na kostičky. Začneme krájet cibuli na půlkroužky. Hotovo, nakrájeno.

Nyní si na pánvičku připravím mentsuju, svým složením a konzistencí připomíná sójovku, ale vůně je jiná, taková rybí. Na pánvičku nalijeme množství tak akorát, aby v tom kuře neplavalo, ale přesto nějaký nálev tam byl. A můžeme smažit.

Na pánvičku poklademe kousky kuřecího masa a smažíme. Manžel tvrdí, že to můžeme dávat na pánvičku ve stejnou dobu i s cibulí, jenže mě se zdá, že cibule je tímto způsobem někdy přesmažená a jindy nedosmažená, a protože mi ani jedno nechutná, smažím nejprve maso a pak teprve cibuli.

Když je maso skoro hotové přidáme cibuli a přiklopíme pokličkou. V tu chvíli smažíme a dusíme kuře s cibulí v omáčce mentsuyu a jakmile máme pocit, že cibule už je do sklovita osmažená a kuře řádně osmažené, vezmeme si 3 vejce.

Vejce vyklepneme do malého hrníčku a rozmixujeme. K míchání bílku se žloutkem se hodí kuchařské hůlky (jsou delší než běžné jídelní hůlky). Jakmile jsou vajíčka smíchaná, můžeme je posolit, ale se solí pozor samotné mentsuju (to dochucovadlo podobné sojovce, je slané samo o sobě, takže sůl není potřeba).

Vejce nalijeme na směs kuřecího masa a cibule. Opět zakryjeme pokličkou a nemícháme. V případě, že jste to přehnali s mentsuyu a máte tam moc "vody" tak přebytečné mentsuyu prostě vylijte z pánvičky. Oyakodon nemá plavat, k tomu aby se osmažil, udusil, upekl, je mentsuju potřeba, ale ne moc...takže když to neodhadnete, máte možnost svůj omyl napravit hned z kraje.

Jakmile se vejce řádně osmaží, můžeme říct, že je Oyakodon hotový. Servíruje se v misce s rýží a na vrch se dává pažitka či cokoli zelené například jarní cibulka. Já ji na fotce nemám, protože jsem žádnou doma nenašla, ale jarní cibulka či pažitka je pouze pro dekoraci vypadá to s ní lépe...já mám raději bez přízdoby...Zde je můj dnešní výtvor...Dobrou Chuť! Takara

Obento aneb oběd

 

Blíží se čas školních výletů, a proto tu máme vyhrabaný článek o obědu v krabičce...

Duben 2015

Z japonské kuchyně "bentō" お弁当

26. dubna 2015 v 1:08 | Takara |  Z japonské kuchyně

Po delší době něco z japonské kuchyně. Ne že bych snad od loňska doma nevařila (jíst se musí), ale nějak jsem nechytla tu správnou slinu na napsání článků o jídle. Dost možná to bude tím, že posledních 9 měsíců pro mě dostalo jídlo nový význam: jídlo=nežer=přibíráš moc=přes 80kg nesmíš atd. No a pravidelné seřváčky v poradně pro nastávající maminky mé "lásce" k jídlu moc neprospívají. Sobě tedy nevyvařuji a vařím jen svému manželovi. Co se týče ženy v domácnosti (aktuálně po dobu těhotenství, protože těhotné na postu učitelek nevydrží dlouho, i když by rády, nikdo se jich neptá a jsou poslány domů, ať jsou se svým těhotenstvím obtěžují doma...jsem doma už 9. měsíc a budu doma ještě tak rok a půl, pak jdu do práce :-) ) Nicméně jako žena v domácnosti mám jisté povinnosti, které teď trošku zanedbávám a jednou z nich je výroba obědu v krabičce manželovi do práce. Ne, že by to vyžadoval, ale nemám moc příležitostí dát mu najevo, jak mi na něm záleží, když doma věčně není. Takže jsem se rozhodla, že vás seznámím s jednou z mnoha možností, jak vyrobit o bentou.

O bentou nebo bentou aneb oběd v krabičkách je pro Japonsko typický. S o bentou se začíná už od školky. Děti si o bentou buď nosí z domova, kdy maminka s láskou připravuje jejich oběd. A popravdě se maminky předhánějí kdo vytvoří krásnější o bentou pro své dítko. Problém, je že tahle soutěž nikdy nekončí. Jako učitelka v mš jsem měla možnost vidět opravdu nádherné o bentou a problém spočívá v tom, že třeba o bentou s Medvídkem Pú, který měla v pondělí Hana-chan chtějí všichni po maminkách na úterý do školy. Těmto tématickým o bentou se říká キャラクター弁当 kyarakutá bento. Dnes vás s jedním takovým pokusem seznámím. :-)

Řada školek má firmu, která vyrábí a rozváží po školkách o bentou a zde problém není, protože všichni mají to samé. Nicméně problém vidím ve velikosti těchto o bentou, protože pro jednoleté dítě je porce stejná jako pro předškoláka a v některých školkách nutí děti sníst o bentou celé, bez rozdílu věku (měla jsem možnost vidět a i uklízet následky, po narvání jednoleťáka o bentem a jsem proti této praxi...) O bentou se podává ve školkách většinou studený (přivezou ho teplý, ale než se k němu dítě dostane, tak už je studený) v soukromých školkách tyto bentou ohřívají v mikrovlnce. V některých školkách mají kuchyň, kde dětem vaří, takže pokud vám jde o teplý oběd vašich svišťů je dobré se ve školce zeptat, zda obědy vaří nebo dovážejí (tip pro rodiče s dětmi, žijící v Japonsku)

Ale nezapomíná se ani na tatínky. Pokud nemají teplý oběd ve firmě, nebo se nechodí najíst do restaurace, nebo si o bentou nekoupí v blízkém conbini store, pak je na mamince, aby o bentou pro tatínka připravila. Často se na přípravě o bentou podílejí i děti (pokud jsou větší), takže je to společná práce, "aby měl tatínek radost". Pro vyvážené o bentou platí, že musíte použít 5 základních barev tzv.go shoku 五色: bílou, černou, červenou, zelenou a žlutou. Poměry barev v o bentu nejsou stejné. Bílá je jasná, ta je pro rýži, ale s černou je to už horší, ta by mohla zamotat hlavu. Co z potravin je černé, kromě těch které se při vařícím/smažícím/pečícím procesu povedlo spálit? Jako příklad můžu uvést: černá sezamová semínka nebo hijiki což je druh mořské řasy rostoucí při pobřeží, často se o ní píše jako o hnědé, ale s mým vnímáním barev mi přijde opravdu jako černá. Dále je zde pravidlo, že větší část o bentou by měla být tzv. "na slano" a menší část "na sladko".

Základní typy domácích bentou

-dělení nezahrnuje bentou z "conbiny", nebo profesionálně vyráběné o bentou

- a určitě bychom je mohli dělit do více skupin a podskupin a mohli bychom tam zařadit sezónní bentou nebo bentou s dopravními prostředky, takže berte tohle dělení s rezervou, jako dělení podle Takary :-)

1) klasický bentou

-obsahuje např. nějaké to maso (rybu, kuřečí kousky apod.) salát může být i bramborový, tamagoyaki, párek, rajče, dýni na sladko, rýži, řasu nori...Na výrobu klasických o bentou, používám knihu Mainichi o bentou volně přeloženo o bento na každý den. Snahou při tvorbě o bentou je vytvořit každý den něco originálního. Nicméně buďme upřímní, někdy na to není prostě čas...:-) Ukáži vám pár svých výtvorů.

2) kyarakutá bentou aneb tématické bentou

- ty bývají určené spíše dětem a slouží mimojiné jako motivace, k snězení něčeho, co by v běžné formě dítě pozřít nechtělo. Mezi dětmi jsou populární Pokemoni, Doraemon, Disney postavičky a charaktery z japonských pohádek či Ghibli filmů :-) Ty najdete na youtube a stačí, když zadáte do vyhledávače pouze: キャラクター弁当 vyjede vám kotel nápadů i s recepty, takže přípravu takového bentou zvládnou i naprostí začátečníci. Nevýhodou tohoto druhu bentou je fakt, že nad ním strávít spoustu času a výsledek nemusí vždy odpovídat představě. Zde jsem se pokusila o "Totoro bentou"

3) O hanami bentou

o bentou určené pro čas Hanami (obdivování sakurových či jiných květů) Je to o bentou, které si nachystáte, když jdete s přáteli obdivovat rozkvetlé sakury a k popíjení nějakého lehce alkoholického nápoje či piva si poobědváte, pod rozkvetlými sakurami v parku. Oproti běžnému o bentou v o hanami bentou najdete vyloženě motivy sakury, kdy přijdou ke slovu různé typy vykrajovátek, špachtliček apod. Vyznačují se opravdu precizností a podle mě je to jeden z nejobtížnějších typů o bentou vůbec (já na tu preciznost moc nejsem, takže jsem se o ně nepokoušela, možná v budoucnu...)

Než začneme přemýšlet o tom, co do krabičky dáme, měli bychom se kouknout, jakou krabičku vlastně k dispozici máme. U nás doma máme dvě: 1. jednodílná, kdy do poloviny krabičky dáme rýži a do ruhé poloviny krabičky salát, smažené kuře atd. 2. krabička je dvoupatrová a tedy je nutné přemýšlet, zda se klasicky velké onigiri do té krabičky vejde nebo ne.

Dále zvolíme typ o benta, o který se chceme pokusit. Musíme počítat s určitou časovou rezervou, protože pokud nechcete připravovat o bentou večer a chcete vyrobit čerstvý ráno, pak si budete muset trošku přivstat. Některé suroviny do o benta se prodávají už na porce a stačí je dát do mikrovlky. Jiné se musí nakrájet, uvařit či osmažit. V případě bramborového salátu platí, že ten domácí je lepší přes noc nechat odležet v lednici.

Podle typu o benta zvolíme suroviny, které budeme do krabičky dávat. U tématických bentou je to snadné, protože postupujete podle návodu a pokud nemáte kuchařku v podobě "mainichi no o bentou" a rozhodnete se tvořit "z hlavy" tak směle do toho, ale pamatujte na pravidlo "vyváženého o bentou" tzn. pravidlo 5 barev. Variant jak splnit pravidlo o 5 barvách je nepřeberné množství, tzn. nikdo nemá patent na jediné správné o bentou, proto berte moje snahy o vytvoření o benta jako jednu z miliónu možností, jak se to dá udělat. Inspiraci chcete-li.

Jak jsem vyřešila pravidlo o 5 barvách já?

bílá: rýže, někdy nějaký ten těstovinový salát s majolkou a vajíčko

černá: sezamová semínka

zelená: zelí, řasa nori, okurka,

žlutá: dýně, vajíčko-žloutek, banán, vaječná omeleta, občas některé tvary kuřecích kousků jsou žluté

červená: rajče, jahoda, červené jablko a taky tu prodávají speciální červené párky (ty se hodí, když chcete vyrobi kraba z párku...)

Pravidlo o 5ti barvách znamená, že tyto barvy tam prostě musejí být, ale to určitě neznamená, že byste nemohli dát do o benta mrkev, nebo čínské zelí. Další barvy v obentu mohou být, ale nezapomeňte na základních 5. Jsou samozřejmě Japonci, kteří pravidlo 5 neřeší nebo neznají pro příklad nemusím chodit nikam daleko, takže žádný stres :-)

Pár sakur k pokochání z 2016

 

Sakura Mánie 2016

8. dubna 2016 v 10:50 | Takara |  Místní zajímavosti

Dnes to bude Sakura foto-článek. V Japonsku existuje řada odrůd Sakur. Základní dělení by mohlo být podle barev. Bílá a Růžová je základní barevnost, ale růžových sakur je nepřeberné množství. Kvetení Sakur je závislé od oblasti v Japonsku, kde se nacházíte. Jížní oblasti Japonska se mohou těšit na Sakury o něco dříve než severní oblasti, kde je chladnější klima.

Když brzy tak se můžete se sakurou setkat už na začátku února. V Kanagawě kvete nejdříve Kawadzu zakura. Jedná se o růžovou odrůdu Sakury, která kvete od poloviny února. Ale to není zdaleka vše, co v Kanagawě kvete. Zde je malá přehlídka.

kawazuzakura　河津桜

Tsubakikanzakura　椿寒桜

Fuyuzakura　冬桜

Ookanzakura 大寒桜

Shuzenjikanzakura 修善寺寒桜

Bílá klasika je prostě klasika, na kterou se můžete těšit koncem března nebo začátkem dubna. Hanami, domácí obento, pochutiny ala sakura na 100 způsobů, to vše na vás čeká z kraje dubna. Aleje sakur, všude kam se podíváte. Prostě nádhera. Je jasné, že Jaro je definitivně tady :-)

Sakura ve světle pouličních lamp má taky své kouzlo. Na fotce jsou sakury, které nám kvetou hned u nádraží. Fotka není moc kvalitní, tak se moc omlouvám, nicméně to nejdůležitější a sice barvy se zachytit podařilo, tak pro představu. Ranní cesta do práce a večerní návrat z práce rozhodně není nudný...Sakura už kvete a to znamená jen jediné a sice, že turistická sezóna v Japonsku právě začíná.

 

Nezlobte NHK !

12. dubna 2015 v 6:20 | Takara |  Japonsko radosti a starosti běžného života.

Každý kdo někdy navštívil Japonsko a zapnul si televizi na hotelu, tak měl na výběr z několika televizních sítí. Jen namátkou je to NHK dále NNN (日テレ Nitere), JNN ( TBS), FNN (Fuji terebi), ANN (Asahi TV, Tere Asa) a TXN (TV Tokyo). Každá ze sítí má několik TV stanic. V případě NHK jsou to tuším 3-4. NHK (Nippon Hoso Kyokai) je veřejná státní TV síť, která funguje už od roku 1950. V podstatě je to něco jako naše veřejnoprávní ČT. A zde se dostáváme k meritu věci. Jedná se o státní TV, takže ji musíte platit (je to v po

dstatě něco jako naše koncesionářské poplatky za rozhlas a TV). Nicméně řadě Japonců, ale hlavně cizinců se do toho moc nechce, protože řekněme si to na rovinu, na této TV síti se dozvíte korektní, okleštěné info, protože vlastníkem je vláda a vláda do vysílání zasahuje. Pokud chcete normální zpravodajství, pak je lépe přepnout na kanál jiné TV sítě. NHK oproti ostatním sítím nemá své noviny. Například Asahi Terebi má i Asahi Shinbun (čteno jako shimbun), JNN (TBS) má zase Mainichi Shinbun a třeba NNN (Nitere) má Yomiuri Shinbun.

NHK sice noviny neprovozuje, ale má jiné výhody oproti ostatním soukromým sítím. Podle japonských zákonů je to televize, která má oprávnění vybírat peníze od lidí za to, že "sledují" NHK. Sledují jsem dala do uvozovek, protože řada lidí NHK nesleduje, nechce sledovat a existuje řada cest, jak se vyhnout placení za něco, co nepoužíváte. Pro to abyste byli donuceni zaplatit TV NHK stačí pouze vlastnit tzv. TV set. TV nemusí být zapojená, může být i rozbitá, můžete ji mít jen na playstation nebo jen ke sledování DVD, ale pokud vlastníte k TV i anténu, která je schopná přijímat signál, pak byste měli začít platit. Částky nejsou nijak vysoké, pokud v Japonsku pracujete, pak nemáte problém je uhradit. Jenže existují lidé, kterým se platit nechce, ať už z ideového hlediska nebo finančního.

TV karta, bez které není možné TV sledovat

Ideovým hlediskem mám na mysli to, že NHK vysílá pouze korektní zprávy (jeden můj pravidelný čtenář mi napsal, že o některých (rozuměj negativních) věcech není třeba psát, protože ani Japonci je neventilují ven...samozřejmě s tím nesouhlasím, podle mě se má psát o všem, co zasluhuje pozornost a bez rozdílu, zda je to pozitivní nebo negativní věc, tím spíš, že když se tu o věcech - problémech veřejně nemluví, tak to znamená, že "neexistují"...nicméně stejný názor na věc, jako má můj čtenář, má i stanice NHK), zásadně nekritizuje vládní rozhodnutí a občas působí spíše jako volební kanál. Informace o pro Japonsko nepříznivé situace ať už ekonomika, společnost apod. se zkracují, tak aby zabraly, co nejméně času. Lidí, kteří nemají rádi stávajícího premiéra je poměrně dost, nicméně volební účast u posledních předčasných voleb, které vyvolal sám premiér Abe, byla žalostná, takže žádný div, že opět vyhrál.

Neplatiči tak pocházejí jak z řad Japonců, tak z řad cizinců. Na internetu můžete za určitý peníz zakoupit odkódovanou kartu díky, které se dostanete ke stanicím, za které byste museli jinak platit těžké prachy, ale pozor tohle je v Japonsku nelegální a pokuta za používání takové karty je vysoká. Nicméně faktem je, že si úřady vstup do vašeho bytu jenom kvůli podezření, že máte nelegálně drženou kartu vynutit nemůžou, takže zákon tu je, ale poněkud bezzubí. Nicméně čas od času se policii podaří odhalit prodavače těchto karet a pokud byste jejich služby využili, tak se opravdu mohlo stát, že na vás přijdou.

NHK jse na internetu velmi diskutovaným tématem a leží hodně lidem v žaludku

Na internetu se dozvíte, že lidé od NHK chodí vybírat roční příspěvky, a že bývají velmi hrubí a v případě cizinců si neberou servítky. To je pravda, ale jen na půl. Výběrčí od NHK jsou najatí lidé stejně jako v Čechách máme různé nabízeče levných tarifů, kteří vás oslovují na ulici, nejsou to zaměstnanci telefoních operátorů, ale mají smlouvu přes jinou firmu, takže když máte problém nebo se cítíte podvedeni, tak už je dohledáte jen stěží...Nejsou to tedy zaměstnanci NHK, ale přicházejí uzavírat smlouvy na placení NHK a jakmile tuto smlouvu jednou podepíšete, tak už musíte prostě platit.

Jak vidíte placení tohoto poplatku není zase tak nákladná věc...

O tom jakým způsobem tito výběrčí fungují, jsem se přesvědčila sama. Poprvé za námi přišli loni, když jsme v baráku neměli TV a na baráku nebyla anténa, takže jsem paní slušně odmítla, že TV nemáme, takže není důvod NHK cokoliv platit. Nicméně paní nám nechala smlouvu, kdybychom si TV náhodou pořídili. Tím to skončilo. TV jsme si sice koupili, ale záhy jsme zjistili, že našemu příjmači- anténě stíní barák sousedů, takže NHK stanice ani jiné stanice jsme na ni nechytali. Zahodili jsme anténu a máme doma TV, kterou používáme pouze na video. Tzn. nemáme doma TV-set příjmající signál (TV set= TV a anténa na střeše baráku, která stojí v přepočtu 100tis. yenů (přibližně 20tis Kč). A zase nás navštívil "výběrčí".

Tentokrát byl přístup jiný. Za prvé stál ve dveřích a já ty dveře nemohla zavřít ani kdybych chtěla a za druhé mě ponoukal abych podepsala kontrakt s NHK v Japonštině hned teď a na místě. Nejprve jsem se ho zeptala, kdo je a z jakého důvodu mi nabízí kontrakt. Vyloženě tvrdil, že je od NHK a že my jsme jediný dům v okolí, který nemá uzavřený kontrakt s NHK. Ptala jsem se ho, zda musím platit NHK i když se na TV nedívám a nemůžeme chytat signál. Tvrdil mi, že ano, ale v japonském zákoníku jasně stojí, že pokud nemáš TV set nebo jsou okolnosti, které brání příjmání signálu, pak platit nemusíš. Takže jedna lež za druhou a pořád mi mával před nosem tím kontraktem. Zeptala jsem se ho, zda má anglickou verzi, protože podepsat něco u čeho neznám 100% kanji se nevyplácí ani v Japonsku (protože i zde jsou podvodníci)...Anglickou verzi smlouvy neměl, ale anglický pamflet s vysvětlením, proč musím platit s sebou měl (a pro cizince, kteří předstírají, že neumí ani anglicky, mají i ruskou, španělskou, korejskou, francouzskou i německou verzi pamfletu...když jde o prachy, tak překlad není zjevně problém) Zeptala jsem se, zda si můžu smlouvu od něj vzít a v klidu přečíst a až budu vědět, co to je, tak to pošlu do NHK sama. Odpověď byla NE, takže jsem mu odmítla podepsat smlouvu, sdělit číslo bankovního účtu a řekla jsem mu, že bude lepší, když přijde až tu bude můj manžel...Domluvili jsme si schůzku.

Celou dobu jsem na něj byla milá a nasadila jsem výraz "cizinka, která o Japonsku nic neví", takže jsme se rozešli v dobrém.

Když přišel manžel, tak ho fascinovalo, že "výběrčí" přišel v sobotu, když mají lidé volno a nelíbilo se mu to. No a když přišel "výběrčí" znovu, tak se ho zeptal, proč mi tvrdil, že je od NHK, zda mu může dát nějakou vizitku. Výběrčí znejistěl a říkal, že nemůže. Dále se ho manžel zeptal, zda mu může vystavit nějaké potrvzení ohledně toho, že TV signál naše TV nepřijímá, protože nám zavazí barák postavený v sousedství. Jak se může přesvědčit sám, tak žádnou anténu nemáme, tzn. nevlastníme "TV set". Dále mu nabídl, že se může podívat k nám domů, jak nám funguje TV. To "výběrčí" odmítl, protože na to nemá právo. "Výběrčí" není policie, takže vám nesmí bez vašeho svolení do bytu či domu a nesmí to udělat ani s vaším svolením, protože na to nemá oprávnění. (Nicméně právě tohle pravidlo bývá u cizinců porušováno, protože řada z nich neví, co a jak). Manžel s ním byl rychle hotov. TV set nevlastníme, takže neplatíme.

Tak co způsobuje ony problémy s "výběrčími" pro NHK. Jak jsem pročítala diskuze, tak ty faktory byly dva: 1) pokud je vyprovokujete a zhádáte se s nimi nebo 2) někteří z nich, sjou velmi vlezlí a snaží se uzavřít, co nejvíce smluv, protože za ně mají peníze. Proto vám radím, opravdu slušně se s nimi pobavte, neodmítejte je, nemá cenu zavírat dveře, protože příští rok zase příjdou (a ted další zase...). A pokud jste se nevydali na dráhu neplatičů tzn. díváte se na TV a neplatíte za to (je jedno, že nesledujete právě NHK, ale máte tu možnost ji sledovat) pak buďte trpěliví a vysvětlete podmínky, které máte. Rozhodně se nehrňte do podepisování smlouvy v Japonštině, pokud nevíte, co se tam píše na 100% a vyplatí se nebýt úplně důvěřivý, protože to že má někdo visačku s logem NHK a tvrdí vám, že je od NHK, nemusí nutně znamenat, že to je pravda. V tohle případě si myslím, že my Češi jsme velmi dobře vytrénování vůči podvodníkům z naší vlastní země :-)

UPDATE z 2026

V současné době se NHK řeší v parlamentu, díky jejich praktikám a peněžním únikům. Zkoušeli zpeněžit všechny, kdo mohou přijímat signal televizní v telefonu. Nebo mají televizi v telefonu jako funkci. Tomu se dalo vyhnout koupí telefonu bey funkce televize, pak přišli s nápadem zpeněžit všechny, co používají internet. A tady narazili. Takže budou brát poplatky z celé zeměkoule...tohle byl moment, kdy se utrhlo ucho džbánu...

Tohle bylo tak nehorázné, že se NHK začal zabývat parlament. Už nechodí výběrčí poplatků do domácností, protože to byl taky problém, který došel k až k fyzickému napadání a policie zasahovala u mnoha takových incidentů. Takže se situace začíná měnit k lepšímu. Politika NHK byla vždy hlásná trouba LDP, něco se muselo stát, že LDP nechrání NHK tak jako dosud...Hádám, že NHK brzy změní management. Ale to jen tak okrajově k článku z roku 2015. Takara

Rýžové koláčky

 

Z japonské kuchyně: mochi

13. dubna 2014 v 20:00 | Takara

Dnes jsem se procházela po supermarketu a vedle mého oblíbeného danga různých barev a různých tvarů, jsem spatřila moči různých barev a různých tvarů. V časech jarních se na pultech supermarketů objevuje více druhý moči, ale navíc i jeden specifický druh balení mochi. Nebudu se příliš rozepisovat o dango či rýžovém těstě, protože o tom jsem se rozepisovala dva týdny zpátky. Co je to dango, a varianty jak se vyrábí rýžové těsto se dozvíte v mém předchozím článkuz japonské kuchyně http://zestinusakur.blog.cz/1403/dango-aneb-3-a-vice-kulicky-na-spejli

Mochi stejně jako dango je tradiční japonská sladkost. Běžné mochi váží mezi 65 a 95 gramy a díky slazené pastě z červených fazolí Azuki se jedná o celkem kalorickou bombu. Mochi o váze 95 gramů má kolem 215kcal. Takže si musíme dát pozor, zvláště na naše evropské vnímání rýže, coby dietní potraviny. Člověk si v cizí zemi musí opravdu dávat pozor na to, co jí...řada cizinců zpětně říká, že v Japonsku přibrali a někteří i dosti. Ale samozřejmě existuje řada lidí, kteří v Japonsku zeštíhleli, ale garantuji vám, že se necpou mochi a dango...za to ručím...

Mochi se vyrábí z rýžového těsta a běžně mívá bílou barvu a plní se pastou z červených fazolí zvaných Azuki. Existují ale různé barevnosti jako třeba růžová (příměs sakury a potravinářského barviva, ale také zelené tzv. kusamochi...kusa znamená v překladu tráva, takže si nejsem úplně jistá, co je přísadou v rýžovém těstě, každopádně zelená barva). Bílá, zelená či růžová to je barevnost "koláčků" z rýžového těsta. Náplň do mochi se vyrábí z oslazených fazolí Azuki, ale pasty z Azuki mívají různou konzistenci, takže existují různé druhy a názvy: např: tsubuan, koshian, misoan. Úplně rozmixované červené fazole vypadají jako hnědočervená pasta a ta se nazývá Anko.

Na jaře je obvyklým typem tzv. sakuramochi: tohle mochi je růžové a zabalené v listu ze sakury, který má slanou chuť, je zjevně v něčem naložený. A jak jste si všimli popisuji chuť, tohle mochi se jí i s tím listem. Japonci jedí lecos, nad čím zůstává rozum stát a tak jsem to loni na poprvé i s listem nedala. Bylo to proti mým zvyklostem, baštit cosi v listu. Napodruhé už jsem se překonala a i když to byl zvláštní pocit, tak chuť nebyla nepříjemná, i když jsem tohle mochi později nevyhledávala.

Dalším typem je mochi v zelené barvě a v rýžovém těstě jsou patrné malé zelené části, takže se jedná o nasekané listy yomogi určenou ke konzumaci. Náplní jsou pasty z fazolí Azuki. Chuť je mírně nasládlá a rýžová. Nečekaně. Kusamochi mě trošku odrazuje svojí barvou.

Mochi je vyráběno z rýžového těsta, jak jsem zmínila několikrát. Není to běžná rýže, kterou servírujeme k večeři. Pro výrobu mochi se používá speciální rýže určená jen a pouze pro mochi, protože po uvaření (rozvaření) má lepkavou konzistenci. Právě pro lepivou konzistenci, je mochi baleno po jednoum v plastové krabičce nebo fólii. Pokud se jedná o větší balení, tak v jarních časech je hitem tzv: kashiwa mochi, které je balené do dubového listu, který se ale nejí. Tak pozor, ten list je čístě plain list, který slouží k oddělení mochi koláčků od sebe, aby se koláčky k sobě nelepily. Zde je kashiwa mochi v jednom balení, které obsahuje: bílé mochi, sakuramochi, kusamochi, ale i různou náplň z fazolí Azuki. Tak se pokochejte.

vlevo je běžná rýže určená k běžné konzumaci a vpravo je rýže určená k výrobě mochi

Kashiwa mochi:

1) sakura mochi zvenku a rozkrojené

2) bílé mochi zvenku a rozkrojené

3) kusa mochi zvenku a rozkrojené

Mochi se dá konzumovat celoročně, ale nejčastějí se konzumuje při rodiných setkáních nebo při piknicích pod rozkvetlými sakurami, ale i například na Nový Rok tzv. kagami mochi http://zestinusakur.blog.cz/1401/novy-rok

Mochi se za starých času pokládalo i u hrobů spolu s nápoji, kde sloužilo jako pokrm na onom světě a i v dnešní době se na vesnicích bílé moči pokládá u hrobů. Nápoje se k hrobům dávají stále. Japonci se starají o zemřelé pokládání nápoje a jídla je projevenou starostí, aby zemřelí neměli žízeň a hlad na onom světě. V městech se k hrobům dávají dárky, plyšáci a nápoje. Mochi už se k hrobům dává pouze na vesnicích a ve specifický čas. Sakra jak jsme se od stolu dostali k hrobům?! Moje myšlenkové pochody někdy překvapí i mě...Při psaní článků z japonské kuchyně si vždycky uvědomím, že heslo: "Nežijeme proto abychom jedli, ale jíme proto abychom žili" U mě nemá ten správný význam. Já jím proto, abych žila, ale abych se jídlem i potěšila...no a někdy se jídlem těším víc, než je zdrávo...

Pro mě mochi je celkem fajn pamlsek, ale nevyhledávám ho tolik, jako třeba mitarashi dango. Sním jedno mochi a mám dost. V případě danga sním jednu krabici a sháním se po další. Pro laika by mohlo dojít k záměně mochi a manju. Tvarově a někdy i barevně je mochi a manju stejné, ale manju je vyráběno z jiného těsta, než mochi, takže nečekejte žádnou rýži. Na článek o manju si chvíli počkáte, protože v rámci článku o mochi a "cestě k lehčí Takaře" musím ujídat ze vzorečků mochi jen velmi pomalu. Každopádně další článek věnuji právě: Japonské kuchyni: Manju. Dobrou chuť! Takara

A bylo jaro...ale pořád zima

 10 let později a článek je pořád aktuální a teploty jsou přibližně stejné musím říct.  Je 4/4 2026 a venku leje jak z konve. Teploty jsou od 5 do 17 stupňu. Takže žádná extra tepelná změna...

Jak se zahřát?

13. dubna 2016 v 11:35 | Takara |  Japonsko radosti a starosti běžného života.

Zima už je skoro pryč, ale pořád se ještě setkáváme s teplotami pod 15 stupňů venku i vevnitř. Pokud vám letos byla zima, tak vám nabízím tipy na příští zimu, abyste nemrzli. Fakt, že v Japonsku je zima, je velmi dobře známý. Ústřední topení v Japonsku rozhodně nehledejte. Vzhledem k častým zemětřesením systém trubek a cirkulace vody není pro Japonsko to pravé, přesto to nemusí znamenat, že vám bude zima.

Japonci se snaží ušetřit za energie, takže mnozí nepoužívají nic než čepice a zimní bundy venku i uvnitř.

Vyhřívaná podlaha

Ale pro ty kteří nechtějí chodit v bundě a čepici a rukavicích i doma, pak tu je řada možností jak se zahřát. První možností je najít i byt, který má vyhřívanou podlahu yukadan . Takové byty jsou trošku dražší, ale podlaha vám vyhřeje celou místnost krásně, takže už nemusíte zapínat nic jiného.

Vyhřívaný koberec Hot Mat

Je varianta vyhřívané podlahy jen s rozdílem, že podlaha je ohřívaná plynem a koberec je na elektrickou zástrčku. Na tuto podložku můžeme dát futon bez starosti, že se koberec přehřeje a začne hořet.

Přímotop 暖房 だんぼう

Existuje mnoho typů např. olejové, elektrické, plynové. U plynových by se mělo větrat nebo mívají tlačítko na vyčištění vzduch. Většinou vás plynový přímotop varuje, že je čas vyvětrat nebo zmáčknout "větrací knoflík" a počkat.

Většina elektrických ohřívacích zařízení má podobnou kanji, zde je malý přehled, který vám snad pomůže.

入 いり　ー zapnout

切 きり　ー　vypnout

取り消し とりけし　ー　Zrušit

自動 じどう　ー　automatika

風向 かざむき ー nastavení směru

温度 おんど ー　teplota

強 きょうー　silný

弱 じゃく　ー　slabý

タイマー　ー　časovač

Ohřívací láhev 湯たんぽ ゆたんぽ

k té snad není třeba nic dodávat. Ale v případě japonských ohřívacích láhví platí, že není láhev jako láhev a bez kawaii motivů by to moc nešlo...

Kotatsu　炬燵こたつ

Je to nízký stůl s elektrickou zásuvkou. Jsou to dva stoly, mezi kterými je zasunuté něco jako deka tzv. futon 布団 ふとん. Většinou se sejde celá rodina u Kotatsu a jí a pije čaj a sleduje TV a vylézá zpravidla jen na záchod a do koupelny.

Ohřívací pytlíčky tzv. Kairo

Vhodné do zimních dnů a na cesty. Nebo když jste nemocní. Jsou samolepící a nebo bez lepítka. Zachrastíte a substance v pytlíku začne hřát. V případě, že jste nemocní, tak ty s lepítkem se nalepí za krk. Vhodná prevence a léčba nachlazení v prvních dnech. Pytlíčky se prodávají v baleních po 10 a stojí kolem 300yenů.

AC Klimatizace

Použití klimatizace v zimě je určitě OK pokud máte dostatek financí, pokud ne, pak se používání AC raději vyhněte. V případě nových typů klimatizací, kdy vám sama klimatizace ohlásí kolik jste protopili. A nová klimatizace vás nebude stát tolik jako stará klimatizace, která už má něco za sebou. Staré klimatizaci bude trvat o něco déle než byt vytopí. V zímě se náklady na topení zpravidla zdvojnásobí.

Snad vám bude příští Zimu teplo :-)