Běhací sushi aneb návštěva KaitenZushi

Tenhle článek je vtipný...a hodně se změnilo...V těhotenství jsem sushi vůbec nejedla a po něm, jsem se mu vyhýbala, trvalo asi 5 let, než jsem toto překonala a poslední dobou bereme kaiten zushi jako japonský fastfood, kam jdeme, když se mi nechce vařit... 

8. května 2014 v 15:10 | Takara |  Z japonské kuchyně

Kdo mě čte pravidelně, tak hádá správně, že pozvání do restaurace nabízející jediný sortiment jídla a to sushi, mě dostane do kolen a zaplaví mě vlna zoufalství. Ne správně, nejsem milovník sushi, i když pravda už jsem spoustu druhů sushi v minulosti ochutnala, protože jakmile se mi dostane jídlo před čumák, tak je mi blbé to nesníst, snad jen kdybych na talíři našla brouky, tak bych tuhle zásadu nedodržela. Každopádně pozvání na sushi, je pozvání, které mi neudělá příliš radosti.

Komplet fotodokumentace jednotlivých položek z menu je jako obvykle na rajčeti: http://takara.rajce.idnes.cz/KaitenZushi_duben_2014/

Proč nemám ráda sushi? Nejde ani tak o chuť jako spíše o pocit, že jídlo před chviličkou někde běhalo...prostě je to o čerstvosti. Samozřejmě milovníci sushi tento problém je, ale popravdě bych sushi v Čechách neriskovala, protože než se z ryby v zemi, která nemá moře, stane sushi, tak se ta cesta značně prodlouží, vyjímkou jsou bary s obřím "akvárkem", tam se ta čerstvost dodrží, ale v ostatních barech, kde se maso dováží, bych měla obavy, protože maso, které se neupravuje (pečením, smažením) už se může začít kazit. Ne nadarmo se říká, že v každé zemi je nejbezpečnější jíst místní jídlo, což můžu potvrdit. Před dvěma lety jsem si dala v Tokyu pizzu a následující den jsem strávila bojovou hrou : "najdi záchod dřív, než se po..." Ale trošku jsem odbočila. Trošku hodně. Prostě jsem klasický vařič, smažič, opékač...syrové maso (rybí, koňské a jiné) není nic pro mě, ale jak už jsem zmínila, pokud už to mám na talíři, tak to samozřejmě zbaštím ("co by za to děti v Africe daly!!!")

Můj EXmanžel se mnou už druhý rok drží sushi půst, ale dneska už to prostě nevydržel a vytáhl mě na oběd a šli jsme do restaurace, ve které na pásu obíhají talířky se suši, salátem zabaleným v řase, dezerty a jiné. Takové restauraci se říká kaiten zushi (kaiten znamená rotující/obíhající a sushi víme ne? :) ) Nejprve se musíte nahlásit obsluze a vyjedete si lísteček s pořadovým číslem. Čekali jsme asi 5 minut, a pak jsme byli uvedeni ke stolu číslo 5. Stolů celkem tam bylo asi 20 a byly srovnané podél pásů (nebo kolejí), které tvořily ovál. Po oválu jezdily talířky s poklicemi a názvy sushi, protože sushi jako takové je pouze označení velké skupiny fresh jídla a má řadu druhů, která mají svá jména. Hned na úvod jsme dostali letáček, který čítal asi 30 až 40 druhů sushi. A ceny sushi byly a jsou velmi lidové (100yenů/20Kč za talířek, na kterém se nachází jedno až 3 kousky sushi, v závislosti na velikosti, čím menší, tím více kusů)

Sedli jsme si ke stolu a chvíli jsme pozorovali talířky a přemýšleli jsme, co si dáme. Dobrá zpráva pro mě byla, že na talířcích byly i různé druhy salátů zabalené v řase, různé typy závitků s řasami (norimaki, kyuurimaki atd.) pak typické sushi s ebi, sushi s tuňákem (to nesnáším), sushi s vejcem, sushi s krabem. Jídlo bylo na oko super a mě bavilo lovit talířky. Co se KaitenZushi týče, tak o chuť jde až v druhé řadě, je to hlavně zábava, pastva pro oči, ale díky pestré nabídce sushi jsem rozhodně neodcházela hladová. Vynechala jsem ebi a tuňáka, ale ochutnala jsem docela dobré rybí maso se sýrovou omáčkou. To mi docela jelo, pak jsem ochutnala sushi s vejcem (což nebyl žádný zázrak, pouze rýže na tom majolka a úplně nahoře na půlku rozkrojené vejce, ale vejce mi chutnají, takže jsem za něj byla ráda) Co jsem ochutnala, mám zadokumentované na fotografiích, takže se můžete pokochat, co jsem měla dobrého. Musím říct, že mi dneska v KaitenZushi chutnalo, asi jsem měla šťastnou ruku, protože opravdu nejsem milovníkem sushi.

Na poprvé jsme měla problém talířek vyndat z poklopu. Na poprvé se mi to nepovedlo a mě zůstalo v ruce držátko od poklopu (naštěstí bylo nasazovací), ale jinak dobrý trapas...Napodruhé už šlo vše jako na drátcích. Pití bylo v prášku a voda se točila přímo u stolu. Nápoj k sushi se nazývá matcha. Velmi populární při čajových obřadech, kdy se matcha šlehá metličkou, ale ne každý má tak dobré zápěstí, aby byl schopen nápoj vyšlehat, mě s mým karatistickým zápěstím to nešlo ani trošku. Tady jsme šlehat nemusely, za což jsem byla ráda. Po zkonzumování sushi se talířek hodí do úzkého otvoru ve stolu. Když hodíte svůj pátý talíř do šachty, pak se na obrazovce, která slouží k objednávání sushi, polévek a dezertů objeví losovací hra. 

EXManžel neuspěl, ale druhý pokus byl můj, takže jsem vyhrála přívěšek na mobil "ebisushi". Paráda, to je něco pro "milovníka sushi". No a náš poslední pokus v losovačce nevyšel. Znáte to štěstí ve hře, neštěstí v lásce...A náš poměr byl proher byl 2:1, což není tak hrozné.

Zmínila jsem obrazovky, na kterých si objednáváte jídlo. Takže jsou dvě cesty, jak jíst sushi v kaiten zushi: 1) lovíte si talířky a berete si z pásu, co se vám zrovna líbí, ale problém je, že na pásu nemusí být zrovna to, co chcete. 2) na obrazovce zadáte objednávku a to co jste si objednali vám přijede speciálním pásu (či kolejích), který jen nad bězným pásem, na kterém běhá zrovna vyráběný sortiment. Když objednávka dorazí spustí se alarm (docela hlasitý), který zastavíte tím, že jídlo si vezmete a zmáčknete tlačítko (jídlo dorazilo). Druhá možnost má ještě další výhodu: rozšířené menu o sushi z mletého masa, z vepřového masa, dezerty, polévky, krémy a jiné.

Celkem jsme zbaštili asi 15 druhů sushi. Vše co jsme objednali, jsme dávali napůl, jak máme ve zvyku, protože je to nejlevnější a nejefektivnější způsob, jak ochutnat co nejvíce druhů jídel a přiznám se, že v Japonsku jezení napůl s manželem praktikuji často "restaurace nerestaurace, kdykoli a kdekoli" Samozřejmě si dáváme bachy abychom nikoho nepohoršovali, takže když se "nikdo nedívá"... Najedli jsme se, vyhráli jsme (sice jen jednou, ale vyhráli) a odcházeli jsme spokojení. Musím říct, že návštěva KaitenZushi byla pro mě dobrá výzva.

Příště půjdu do KaitenZushi s větším nadšením! Takara

5. května Koinobori aneb Den Dětí v Japonsku

5. května 2014 v 8:53 | Takara |  Kalendář

Den Dětí v Japonsku, tak je to pravda, jen tak na půl. Je to den dětí, ale mužského pohlaví Tango no Sekku. Stejně tak, jako Hinamatsuri http://zestinusakur.blog.cz/1403/hina-matsuri, je Den Dětí pro dívky a chlapci jsou pouze hosty dívek, tak tento den 5. května, je dnem chlapců-malých samurajů. Ve školkách a školách se vyrábějí kapříci na špejli zvaní koinobori a podle legendy: kapr je silný duchem a umí skákat proti proudu a jeden skákal tak dlouho, a tak vysoko, až se z něj stal drak (legenda upravená a zkrácená a hodně závisí na tom, kdo ji vypráví, ale v kostce se stalo toto). Pro nás je důležíté vědět, že koinobori je kapr plující ve vzduch, který se stane drakem. Význam draka v Japonské mythologii je poměrně známý, takže není třeba dodávat více (drak je symbolem majestátu, moudrosti, statečnosti, síly na duchu i na těle, samozřejmě existují i legendy o zbabělých dracích apod. ale pokud je někde drak jako symbol, je to drak, kterého jsem popsala výše). No a v 100yen shopu jsou vyprodány veškeré papírové přilby pro malé samuraje, protože tohle je den, kdy se ve školkách opráší legendy o samurajích o Momotarovi apod.

Slavnosti kolem dětského dne jsou typické tím, že lidi se shromáždí (Japonci zbožňují shromažďování, ať už na ulici sousedská drbárna a nebo na matsuri-slavnostech všeho druhu) na zajímavém místě, kde jedí, pijí a poslouchají hudbu. Ta zajímavá místa jsou různá a my jsme se vydali k řece Sagamihara v Aikawě, přes kterou jsou natažené lana se spoustou koinobori. Kapr je vyroben za pomoci obruče a pruhu látky ve tvaru válce, ale bez podstav. Je to taková roura zakončená na jedné straně obručí, což je kaprův ústní otvor. (zkrátka: ústa kruhová a tělo válcové, které krásně vlaje ve větru, když zafouká) Nebudu popisovat dvouhodinou trasu na kole, protože jsem chcíplá a terén byl cesta/necesta, takže jsem nadávala jako špaček, že tam ještě nejsem. Ale jakmile jsme byli na místě, tak ze mě únava a bolest zadních partií, které zjistily, že i tam jsou nějaké pozůstatky svalů, jsem zapomněla. Zde je jedno z videí z místa: http://youtu.be/9lSdeC9QgN0 , a když jsme se vrátili domů, tak jsme se na internetu dočetli, že tam bylo dobré vzrůšo, protože se tam našla nějaká stará pyrotechnika...ale to už jsme tam nebyli...my jsme z těch, kteří o každé "vzrůšo" přijdou...(pokus o vtip...)

Přes řeku bylo nataženo 5 lan s kapry v různých barvách od černé (ta symbolizuje otce), přes červené (ta symbolizuje matku) po modré, zelené, fialové, které symbolizují narozené syny. Zde je další video ze Sagami River http://youtu.be/1myyNpskWGM Koinobori (koi znamená kapr nobori stoupat) se zavěšuje s přáním rodiny, aby všichni mužští potomci byli silní a schopní a v budoucnu i úspěšný. Dříve se koinobori zavěšoval na bambusovou hůl a z počtu kaprů bylo poznat, kolik mají v rodině synů...dnes už se na tradici příliš nehledí a kapři jsou vyvěšováni i pro dívky v růžových, oranžových a žlutých barvách. Počet kaprů je závislý na počtech synů v rodině nebo na počtu dětí v rodině, ale někde prostě vyvěsí jen 3 kapry (černý, červený a modrý, seřazení podle velikosti od shora). Vyvěšují se na zahradách, balkónech, v květináčích mini koinobori, pouze rodiny, které nemají děti nebo rodiny, které dbají na tradici a mají jen dcery, takové rodiny koinobori nevyvěšují. Nejvíce koinobori naleznete na školních hřištích (ale ne všude).

A když slavnosti, tak bych neměla zapomenout na jídlo: jakitori (kuřecí a i jiné maso na špejli opékané nad ohněm, či na grilu), takojaki (koule obsahující základní složku chobotnici), opékaná kukuřice, dango, jablka namáčené do sirupu, který ztuhne a jablko je jako lízátko, banány v čokoládě, okonomiyaki je něco při velké představivosti jako omeleta se zelím a spoustou dalších věcí (chobotnice, ebi, nudle apod. záleží na tom, kde v Japonsku si to dáte, který druh), tenhle druh v Aikawě byl hranatý (většinou je tvar kruhový) a nahoře na to dali smažené vejce jako bonus (mňam). Také zde můžete najít stánek s kakigori, což je ledová tříšť politá ovocným sirupem (jahoda, pomeranč, meloun apod.) A dále stánek s mochi a jinými pamlsky.

Tradičním pamlskem na den dětí jsou různé druhy mochi, ale nejčastěji to je Kashiwa mochi, což je mochi naplněné Ankem (nebo cubuan pastou, od Anka se liší pouze menším stupněm rozmixovanosti), které je zabalené v dubovém listu, který se nejí!!!(pozor na to, v Japonsku najdete také sakura mochi zabalené v listu naloženém ve slaném nálevu, a tento list se jí) a koláčky Chimaki (o těch jsem pouze slyšela, ale ještě jsem je nejedla).

Jsou zde i zábavné stánky: vyrob si sám, vylov míček, ulov si zlatou rybku či malou vodní želvu, a také různé míčové hry: hod na cíl, pinball, košíková, takže je bohatě postaráno o to, aby se nejmenší příliš nenudili. Kromě stánků s jídlem a zábavou, je na matsuri (slavnostech) připravený program pro pobavení: místní sbor, mažoretky, hiphopdance apod. Je to příležitost pro školy v okolí ukázat, jak talentované mají žáčky, což školy vítají, žáčci asi už méně, protože to pro ně znamená cvičení a trénování navíc.

Poslední týden v dubnu se v japonských domech vystavuje samurajská zbroj (ama), tak jako se v březnu vystavovaly panenky při Hinamatsuri. Výstava figurek samurajů či jen samurajské zbroje je shodná s Hinamatsuri a opět existuje řada pravidel, jak to vystavovat a co vystavovat. Sady figurek a doplňků jsou drahé, ale naštěstí se kupují jen jednou za život. Problém je, pokud máte dva syny, pak každý z nich musí mít svoji vlastní sadu. Zbroje prodávané v obchodních centrech, či specializovaných obchodech jsou replikami a zmenšenými kopiemi slavných rodů samurajů.

Ve školkách se vyrábí na různý způsob z papírů. Nebo u miminek se obtisknou nožičky, které mají tvar kapříků, ty se vystřihnou a přilepí na špejli. V květnu se školky zahalí do atmosféry kolem koinobori, samurajů a různých legend. Zde je píseň s karaoke z youtube, kdy já nejsem autorem, ale toto video je nejpovedenější. Tato píseň se nejčastěji v Japonsku zpívá: https://www.youtube.com/watch?v=R1iCBk60h2w&list=WLkm4pKnNeJkli2S7ijBJ6Ow a moje bývalá školka nebyla vyjímkou.

Přehled svátku GW (podrobnější)

 

5.5. Koinobori aneb dětský den

31. května 2015 v 8:45 | Takara |  Místní zajímavosti

Chlapecký Den dětí anebo den dětí pro samuraje. Původně se jmenoval Tango no Sekku 端午の節句 podle lunárního kalendáře se slavil 5. den 5. měsíce lunárního kalendáře dnes spadá na 5. května. Jedná se o svátek pro chlapce, takže se slaví v rodinách, kde mají syny. Rodiny kde mají dcery slaví Den Dětí 3. března Hinamatsuri tzv. Momo no Sekku. 

Jak se Den Děti slaví?

Symbolem Dne Dětí pro malé samuraje je kosatec (shoubu) ty se začínají prodávat ve velkém v supermarketech. Kosatec je vodní květina, takže je zde spojení s kapříky a tato kytka je symbolem bojovnosti a silného ducha. Tyto květiny se přidávají do koupele stejně jako v zimě se dávají yuzu. Letos to mám v plánu zkusit taky, uvidíme zda náš syn bude mít silného ducha. :-) A když už jsem u toho silného ducha, tak silné tělo je taky zapotřebí.

Tak začnu s jídlem. Klasikou je tzv. kashiwamochi, je to mochi zabalené v dubovém listu. Dále chimaki, které jsou zabalené v bambusovém listu. Mochi bývá plněné pastou z červených fazolí Azuki. Nicméně o matsuri se jí yakitori, grilovaná křidýlka, takoyaki a další pochutiny. Nesmíme zapomínat na japonský strouhaný led se sirupem zvaný kakigori.

Koncem dubna se začínají na domech objevovat látkoví kapři Koinobori 鯉幟. Tito kapři symbolizují legendu, o tom jak se z kapra stal drak. Drak je symbolem síly. Podle místní pověsti plaval kapr proti proudu až se dostal k místu, kde řeka pramenila a u pramene se z něj stal Drak. Většinou jsou kapři 3 a jsou seřazení odshora podle velikosti. Největší kapr magoi真鯉 je černý a symbolizuje otce, Prostřední kapr je matka a je menší a červený tzv. higoi 緋鯉 a poslední nejmenší kapr symbolizuje děti-syny a jejich počet se liší se podle počtu synů v rodině zpravidla od jednoho do tří. Koinobori se dá koupit v přepočtu za 20 tis až 60 tis yenů a dá se koupit v ITOYOKADOU či jiném hypermarketu.

Kromě kaprů se vystavují tzv. gogatsuningyou 五月人形 květnové panenky、toto panenky nebo loutky představují samuraje zvaného Kintarou 金太郎, celým jménem Sakata no Kintoki. Tento samuraj byl znám svou silou už od dětských let a proto je symbolem Dne Dětí pro chlapce. Kintarou je zobrazován jedoucí na kaprovi.

Dále se vystavuje samurajská zbroj, katana, luk s šípy. Menší sety obsahují jen přilbu - kabuto, luk s šípy a katanu. Větší sety obsahují celou zbroj. platí pravidlo, že zatímco Hinamatsuri panenky kupují rodiče z matčiny strany, tak go gatsu ningyou - květnové panenky kupují rodiče z otcovy strany. Sety jsou velmi drahé, takže není výjimkou, že se sety dědí z generace na generaci. Jedná se o nákladnou záležitost, kdy nejlevnější stojí kolem 50tis. yenů a nejdražší až 200tis. Naštěstí se tyhle sety kupují jen jednou či dvakrát za život a nekoupit je by se rovnalo v očích prarodičů válečnému zločinu, takže se nedá nic dělat a musí se to koupit.

---

4. května Midori no Hi みどりの日

24. května 2015 v 9:03 | Takara |  Kalendář

Tento svátek oslavuje přírodu a místní zeleň, je ve znamením přednášek na téma ochrany přírody a jejích zdrojů, péčí o parky, zemědělských trhů. Tento den dostává prostor ekologie a řada ekologických matsuri. S tímto svátkem se šašilo, původně připadal na 29. dubna a pak v roce 2006 se přesunul na květen.

Tento den se děkuje za dary přírody a v TV běží různé relace o tom, jak stařičký Císař okopává záhony, protože je o něm známo, že zahradničení má mezi svými koníčky. I předchozí Císař měl rád kytičky, takže je to nabíledni. Japonci uklízejí své zahrádky, okopávají záhony v parcích a při činžácích.

Chodí se do botanických zahrad a květinových zahrad: v tuto dobu toho kvete hodně: Sakury nejpozdější odrůdy, ale v serevněji položených oblastech narazíte na kvetoucí švestky - ume, sakury. Broskve - Momo jsou v plném květu a kvetou různé květiny a keře z čeledi liliovitých například rododendron tsutsuji, kosatce - shoubu. A to není zdaleka všechno. Taky začínají kvést růže - bara a na ty se opravdu moc těším.

Zeleň, mír, ekologie to je to o čem je Zelený Den :-)

---

3. května Kenpó Kinenbi Den Ústavy

17. května 2015 v 7:45 | Takara |  Kalendář

3. květen je dnem ústavy a jedná se o jeden ze svátků GW. Svátek se váže k poválečnému vyrovnání, kdy hlavní slovo mají Spojenci a Japonsko, které působilo za 2. světové války na ose zla mělo velké problémy, jak s důsledky Hiroshimy a Nagasaki a následnou kapitulací, kdy samotná kapitulace byla něco nemyslitelného. Na dobových záznamech je vidět, že kapitulační dokumenty jsou podávány jen jednou rukou. Tím japonská strana vyjadřovala po japonsku svůj nesouhlas s dohodou. V Japonsku je totiž zvykem, že se důležité věci vizitky, listiny, dary apod. předávají oběma rukama nikoli jen jednou. Jelikož Japonsko válku prohrálo, tak poválečné repatriace byly pro Japonsko velmi těžké. Žádná armáda, žádné válčení v zahraničí, přítomnost amerických základem a vojáků. Nicméně USA měla za to, že vývoj Japonska ze starého konzervativního je třeba urychlit, proto výměnou za to, že nebudou císaře soudit jako válečného zločince, tak se ustanoví parlament a výkonná moc a pravomoci přejdou z císaře na vládu Japonska. To byl velký skok pro Japonsko nicméně v kontextu to byla pozitivní změna k lepšímu, i když pro Japonce tohle diktování podmínek bylo něco, co snášeli jen se skřípěním zubů.

Co se tedy slaví 3. května? Oslavuje se demokracie a nová éra pro Japonsko, která Japonsko změnila a nastartovala. Dnešní Japonsko je jiné. Plně si uvědomují, co znamená síla jádra a také se staví proti politice premiéra Abeho, který by rád vysílal japonské vojáky na mise i do zahraničí a ustanovil japonskou armádu, která oficiálně neexistuje, ale ve skutečnosti tu je něco jako "domobrana", která pomáhá při živelných pohromách apod. Trénují společně s americkými vojáky. Snahy Abeho se nelíbí okolním státům a lidé v Japonsku se obávají, že se dočkají raket z okolních států jako jsou Čína nebo Sev. Korea, které Abeho snahy vnímají jako provokaci.

3. května se otevírají expozice na válečných lodí, například těch které kotví v Yokohamě nebo v Yokosucu. Dále mívají přednášky místní pamětníci mluví o tom jaké to bylo na konci války apod. Pro mě osobně tento den znamená jen volno a čas na výlet o válečné a poválečné Japonsko se příliš nezajímám i když mě historie baví a zajímá.

---

29. dubna Showa no Hi Showa den

12. května 2015 v 7:45 | Takara |  Kalendář

Tento den je z GW první. V průběhu historie tento den prodělal velké změny a vystřídalo se tu pár svátků. Nejprve Císařovy narozeniny 天皇誕生日 Tennō Tanjōbi v roce 1988 nastoupil na trůn nový císař, takže se narozeniny císaře přesunuly na 23. prosince. Narozeninový den byl nahrazen Zeleným Dnem, který se slavil od roku 1989 do 2006, pak se přesunul na 4. května, aby byl nahrazen Shówa Dnem.

A co přesně je Shówa Den ?

Léta vlády stávajícího císaře Akihita se nazývají Heisei rok 2015 se zapisuje jako Heisei 27 a udává, že císař Akihito vládne 27 let v Japonsku. Předcházející císař Hirohito vládl celkem 63 let vládl až do roku 1988 a éra jeho vládnutí se nazývala Shówa. Shówa Den je tedy připomínkou vládnutí císaře Hirohita, který vládl v době 2. světové války a Spojenci ho po válce chtěli soudit za válečné zločiny a ve hře byl trest smrti. Výměnou za to, že Japonsko přijme ústavu a Císař se stane pouze reprezentativní osobou a moc výkonná přejde víceméně na japonský parlament, zůstal Japonsku Císař zachován.

Ku příležitosti Shówa no Hi se požádá řada slavností, které oslavují zeleň v Japonsku, které je teď po zimě v Japonsku dost. I když popravdě z jara jsme skočili rovnou snad do léta, protože už tu máme teploty kolem 25/26 stupňů v některých oblastech dokonce 32 stupňů. Začínáme nějak brzy a mám obavy, že nás čeká opravdu parné léto. Ach jo.

My jsme se vydali na Ryokka Matsuri (Slavnosti Zeleně ) do Kanigazawa Parku. Kromě kulturního programu a mini ZOO tam byly obchůdky s kytkami za 100yenů to je 20 Kč. Dále aranžování kytiček apod. Samozřejmě zde byly i trhy s místní produkcí zeleniny, ovoce, vajec a mléka. Prostě klasika. Mě ale zaujalo něco jiného, vlastně dvě věci.

Zaujal mě stánek se společností likvidující odpady v Zamě, kde bylo perfektní a názorné vysvětlení, že není plast jako plast a tím mi zapadlo poslední puzzle na místo. Plasty byly to poslední v čem jsem plavala a musela jsem se vždycky ptát. Kromě toho jsem dostala šanci se zeptat, co dělat s nepotřebnou sutí či velkými kusy kamenů, které pravidelně vykopáváme na zahradě. Odpověd zní: Zavolat na městský úřad a tam objednají společnost pro likvidaci šutrů a dalšího nepotřebného materiálu. To bylo velmi poučné a já se rozhodně něco přiučila :-)

Dalším stánkem byl stánek s reformováním domů, zabývající se konstrukcí, která vydrží v době zemětřesení. V podstatě ukazovali názorně konstrukci bez příčných pilířů, kde se konstukce chvěla hodně a vypadalo to, že co nevidět spadne, vedle toho byla konstukce, která měla podpůrné pilíře a dům se sice chvěl, ale konstrukce se nerozestupovaly tolik. Jsem ráda, že bydlíme v novém domě, který tuto konstrukci už má. Starší domy jsou na tom jinak a proto firmy nabízí rekonstrukce starých domů, za příslušný poplatek.

Nakonec jsme navštívili mini ZOO, kdy jsem se rozčílila na jednoho malého Japonce (mohl být tak ve 4. třídě ZŠ) a ten si kontakt se zvířaty představoval tak, že po nich házel kamínky. Ve výběhu pobíhala kuřátka, malí králíčci aj. takže jsem na něj chvilku koukala a když už metal 3. kamínek a nikdo z lidí kolem mu nic neřekl, tak jsem si k tomu řekla svoje. Nevím, zda je normální na zvířátka metat kamínky, aby si získal pozornost zvířátek, mě to normální nepřijde. (dělat to moje dítě, tak dostane jednu na zadel už po prvním kamínku) Tady rodiče byli zaměstnáni u stánku s jídlem, takže svoje děti nehlídali a ostatní lidé, kteří tomu přihlíželi si zjevně nechtěli dělat zle, tak nic neřekli...mno já jsem cizinka a jako takové mi "blbé kecy" spíše projdou... 

Tak to byl takový přehled Zlatého Týdne v Japonsku...jistě vás napadá, když mají Zlatý týden existuje i Stříbrný? A odpověď je, že ano...na podzim...Ale co to je a kdy to je to si schovám na příště...Takara