Jací jsou Japonci? Tak téhle otázce jsem se vždycky vyhýbala, protože ač Japonci mají frázi "Minna onaji" aneb všichni stejně, je zjevné, že všichni jsou jiní. Každý má jiný charakter a jiné sny. Tak jak se Japonci dají nálepkovat. Tak v Japonsku je image nadevše. Tzn. image ve světě, image v zaměstnání, image v sousedství, to vše se počítá. Japonsko má image super technické velmoci s roboty a AI. Ano, spousta věcí je tu vymakaná, ale přesto se na mnohých stanicích setkáte s dírou v zemi, japonským záchodem, který je podobný tomu tureckému, jen je tam keramika navíc. Dále v každé učebnici Japonštiny se dozvíte, že Japonci jsou yasashii a shinsutsu (kind and gentle) až to působí jako brainwashing. Ale je to opravdu tak?
Je a není. Starší generace lidí kolem 60 a více většinou ano. Lidé, kteří jsou v pracovním procesu, tam už se to různí. Jak úroveň stresu stoupá. Potkala jsem řadu Japonců, kteří nebylí ani milý ani příjemní a spíše naopak. Prostě záleží na koho narazíte.
Japonci ve službách budou milý a profesionální vždy, protože zákazník náš pán a zákazník má pravdu, i když ji nemá a to vše na 200% Práce ve službách patří k těm opravdu náročným. Neumím si představit, jaké to je pracovat s lidmi 9 a více hodin s permanentním úsměvem, ať je mi jak je mi. Teď během covidu, to bylo jednodušší, protože ústa byla zakrytá, takže se mohli tvářit, jak chtěli, ale poslední novinky uvádějí plastový kryt, tak aby ústa byla vědět, takže se musí hodit zase do profesionálního módu.
Ale proč o tom vlastně píšu. Byla jsem na výletě v Nagoya, Aichi Prefektura a tam jsem si všimla výrazného rozdílu v chování lidiček kolem mě, ve srovnání s Tokyo. Všichni byli příjemní, super ochotní. Byla jsem dovedena asi 200m na vzdálený výtah, který jsem potřebovala najít, kvůli kočárku a nebyla schopná ho najít, protože byl blbě značený. A celkově nálada ve městě byla jiná. Nagoya City je 4 největší město Japonska s populací 2 milionů lidí, což je jako dvě Prahy, pokud se nemýlím. Takže žádný venkov. Budu teď porovnávat s Tokyo. Ve vlacích máte speciální vyhrazená místa pro seniory, tělesně postižené, cestující s malými dětmi a těhotné ženy. V Tokyu si nesednete. Můžete mít břicho o průměru metr a víc. A přesto vás nikdo nepustí sednout.
V Nagoya jsem tenhle problém neměla, stačilo jen vlézt do vlaku a lidi hned vstávali a pouštěli. Také si přesedali abychom mohli sedět spolu a ne každý zvlášť. Opravdu milé a pozorné. Podobné chování jsem zažila v Tokyu před 10 lety. Kdy lidé přesedali na jiné sedadlo aby tři lidé mohli sedět spolu, ale teď už to moc nevidíte.
Co jsem viděla v poslední době, byl chlápek bez masky kašlající a jako vrchol všeho nechal pod sedadlem plechovku od čaje s mlékem, kterou právě ve vlaku vychlastal. Dalo by se říct, že to je buřt. Jsme přece očkovaní (ano, ale děti nejsou). Tak nikam nejezděte. (proč? ve vlacích platí, že máte masku mít, i když to nevyžadují a nejsou žádné represe, nicméně ve vlaku posloucháte z reproduktorů, že máte mít masku nasazenou. Další věcí je, že v japonských vlacích se nejí a nepije. Můžete sem tam někoho vidět, ale spíše minimálně.) Nikdo mu nic neřekl, protože Japonci nevyhledávají konfrontace, ale říkám si, že pokud takových lidí bude víc, tak za chvíli bude v Japonsku stejný bordel jako všude jinde.
V Nagoya jsem neměla jediný problém. Nikdo do mě nestrkal, všichni byli pozorní, i když pravda, možná to bylo sváteční náladou. Vždycky, když někdo píše, jak jsou Japonci zvořilí a pozorní, tak se pozastavím. Je to národní image, ale řekla bych, že slušnost a pozornost se týká starších ročníků, mladí Japonci se moc neliší od mladých Čechů. Výraznou odlišností je určitá sešněrovanost pravidly ve škole a v práci. Délka pracovní doby nebo i vzdělávání, kdy po škole chodí Japonci do juku, což je další učení a vrací se domů pozdě v noci.
Samozřejmě se tu vedou spory Kanto vs. Kansai. Kdy lidé v Kantou a především v Tokyu jsou hodnoceni jako chladní a odtažití, zatímco lidé v Kansai jsou více otevření a vřelí. Řekla bych, že na tom něco je. Něco málo vím o tom, jak někteří lidé v Kansai pracují a řekla bych, že někteří jsou až drzí, takže se v Kansai občas cítím jako doma. V Kantou je řada věcí, kterou když v práci uděláte, tak se s vámi rozloučí a budete na dllažbě. Platí jiný kraj jiný mrav a to se týká nejen chování, ale i dialektu. Tokyo je o standartní Japonštině a Kansai dialekt je pořád srozumitelný, protože přetváří slova ze standartní Japonštiny. Přiznám se, že nejsem odborník, takže pokud by vás tohle zajímalo víc, tak vyhledejte standart Japanese vs Kansai dialect. Have fun.
Nagoya je něco mezi Kansai a Kanto. Lidé jsou tu slušní a hodní. Samozřejmě je jasné, že to nejsou všichni lidé. A já jsem rozhodně proti nálepkování podle národností. Vlastní zkušenosti mě vedou k tomu, že můžu říct, že jsou Japonci hodní, slušní a také že jsou Japonci, kteří se dají ohodnotit jako lidský odpad.
V Japonsku je důležitá image a kuchikomi-doporučení, funguje tu kultura doporučování. Hodnocení na internetu se čtou a lidé se chovaní podle nich. Pokud chcete v Japonsku být úspěšní, tak musíte mít konexe, musíte mít kontakty, musíte mít dobrou reputaci. Pokud jste někdo slavný a reputaci si poškodíte, třeba tím, že váš dospělý syn bude zadržen, protože měl u sebe marijánku, tak se jako jeho matka budete uklánět až k zemi na tiskové konferenci a vaše kariéra dostane stopku. Neobjevíte se nějakou dobu na veřejnosti a stačí jen aby to byl člen rodiny, nemusíte to být vy osobně.
Cancel Culture v Japonsku fungovala snad dřív, než byla vůbec vynalezena, i když až teprve nyní začíná fungovat pro feminismus, rasismus a LGBTQ komunitu. Co se těchto věcí týče, tak se Japonsko drží zpátky. Takže ta pravá WOKE vlna teprve příjde.
Japonská společnost se postupně mění. V práci se začíná mluvit o zrušení nomikai, kdy jdete do hospody s šéfem a pijete aby se neřeklo, zpíváte karaoke, místo abyste šli domů k rodině. Také Novoroční párty, které jsou organizované, jako zábavné večery na lyžácích. Doufám, že je časem zruší, i když s Bounenkai (zaměstnanecká párty na konec roku)
Ale hlavní změna nás čeká v Japonsku už od dubna. Zvýšená kriminalita lidí mezí 18-20 vedla ke snížení hranice trestní odpovědnosti. V Japonsku se stáváte dospělým až ve 20. Takže alkohol, cigarety až od 20 a pokud něco vyvedete a je vám pod 20, tak jste souzeni jako mladiství i v případě, že někoho zabijete. Tedy nepůjdete do vězení, ale do nápravného zařízení, ze kterého vyjdete za několik let s čistým rejstříkem, protože máte šanci na nápravu (údajně).
To se od dubna mění, tentokrát už se budou postihovat přísnějí pachatelé od 18ti let. Upřímně už bylo načase. Ještě se neví, jak to bude se Seijin Shiki, což je 2. pondělí v lednu, kdy se oslavuje vstup do dospělosti všech 20ti letých. Ten den jsou všichni vyšňoření a dámy v krásných kimonech. Uvidíme, zda i Seijin Shiki se budou pořádat v 18. nebo zůstanou až na 20 let jako tomu bylo po 140 let.
Za těch 10 let, co tu jsem, můžu říct, že se japonská společnost mění. Teď po covidu můžu říct, že lidi byli hodně frustrovaní a je tu tendence víc říkat, co si myslí, zvlášť, když jsou naštvaní. Nicméně pořád platí honne a tatemae, kdy říkáte pouze to, co nenaruší klima kolem vás a co si opravdu myslíte si necháte pro sebe. Taktéž kuuki yomeru koto (čtení mezi řádky, porozumnění o čem je daná třída, office, konverzace, bez toho aby vám někdo podrobně vysvětloval, co a jak. V 65% je to spíš o hádání, co si druzí myslí a chtějí, než o opravdovém porozumnění. U člověka, kterého znáte se vám bude dařit lépe než u člověka, kterého neznáte a nejlepší cestou je držet se zpátky (držet zobák a počkat)...
Jako turisté v Japonsku budete mít báječný čas a super turistické služby, jako cizinec žijící v Japonsku budete muset sem tam něco zkousnout a přejít, ale rozhodně to neznamená, že byste si měli nechat kakat na hlavu. Pokud to stojí za to a je vám ublíženo, tak se braňte a pokud se jedná o malichernost, jako že někdo má něco proti cizincům, z jakéhokoli důvodu, tak to přejděte a chovejte se tak, aby vám nebylo co vytknout. Pak se pohled na vás a cizince změní. Tohle je velmi důležité. Pokud se budete chovat jako nevycválaný cizinec, tak to nepoděláte jen sobě, poděláváte image všech cizinců, protože Japonci mají tendenci si myslet, že všichni cizinci jsou stejní, zvlášť ti Japonci, kteří s cizinci nepřichází do styku. Můžete být prvním cizincem, se kterým mluví, tak buďte hodní a nepokažte to ostatním :-)
Závěr dám ještě disclaimer. Žiju 10 let v Kanto a v Tokyu pracuju. Moje postřehy jsou čistě subjektivní a můžete mít jiné zkušenosti. 10 lidí - 10 názorů. Názory nejsou fakta a tenhle článek je opravdu čistě subjektivní, tak ho berte jako jen jeden názor, jedné Češky. Děkuju. Takara
