Březen je posledním měsícem akademického roku. Je to měsíc, kdy se pořádají různé loučící besídky a párty. No a Japonsko je proslulé svými ceremoniemi na začátku roku a na konci roku. A začíná se od útlého věku. Japonci mají graduační ceremonie už od školky. V každém zařízení dítě obdrží něco jako certifikát o ukončení vzdělání v daném zařízení. Přirovnala bych to promoci na VŠ. Sejdou se učitelé, rodiče a poslední ročník zařízení a někdy i mladší ročníky, pokud mají nějaký taneční nebo pěvecký program.
Za svůj život v Japonsku jsem takových ceremonií zažila povícero. Co se učitelů týče, tak přicházejí v kombinaci černé a bílé nebo jen černé...oblek je nutností. V některý společnostech ženy mají předepsané kalhoty, protože nechtějí vystavovat pozadí zaměstnankyň a v jiných jsou povoleny sukně. Já jdu vždy v černém, ale pravda velikost už začíná být poněkud těsnější. Stojím před rozhodnutím zhubnout nebo investovat do nového (což se mi moc nechce)...
Místo, kde se ceremonie konají, bývají nazdobené květinami, dětskými výrobky, které se vyrábějí ku příležitosti ceremonie. Bývá zde k vidění i ikebana v různém provedení. Dále na zdi visí program psaný krásnou kanji. A všichni obdrží i program do ruky. Rodiče přicházejí též ve formálním. Kostýmky žen bývají v různých odstínech béžové, krémové, bílé, modré apod. Mají jiné oblečení na závěrečnou ceremonii a jiné na otevírací ceremonii, ale v dnešní době už lidé chodí v jednom, toto platí i pro učitele. závěrečná ceremonie vyžaduje tmavější formálnější oděv. Zatímco otevírací ceremonie povoluje světlejší, slavnostnější oděvy. V mém případě jdu v jednom a to v celočerném.
Průběh ceremonie je následující. Nejprve se odbude prezentace a graduanti dostávají květinové ručně vyráběné připínačky tzv. rozety na ty jsou Japonci hodně zatížení a čím bohatější, tím lepší...Po prezentaci rodiče předají své děti-graduanty učitelům, a pak se odeberou do třídy, kde se všichni usadí. A z řady vystoupí "ohlašovatel", který se ukloní lidem, řediteli a hlavnímu řečnickému pultíku. Pak řekne: tímto zahajuji závěrečnou ceremonii" Znovu se ukloní lidem, pultíku a řediteli a odchází. Průvodce ceremonii má svůj pultík na pravé straně a není na něj moc vidět a vyzve k příchodu dětí, které tento rok zařízení opouštějí. Jejich učitelka si sedne vedle vedoucí učitelky vedle hlavního pultíku. Obě mají kimono a jsou načesané (obě vstávaly super brzy). Průvodce ceremonií vyzve k řeči ředitele zařízení, pak vedoucí učitelku a ta předává certifikáty, jako u promoce. Vyzve se student, který pochoduje skoro jako voják, dojde k pultíku a vedoucí učitelka a student se ukloní. Používá se jméno plus suffix "dono" (místo san) gratulujeme k završení vzdělávání. Takže v praxi xxx xxx dono go sotsugyou omedetou. Předá se otevřený diplom, který se předává otevřený natočený směrem, k studentovi. Při přebírání diplomu se drží oběma rukama po stranách a následuje úklona. Po úkloně student certifikát ukáže všem přítomným a sdělí, že až bude velký, tak se stane tím a tím. (tento moment se objevuje ve všech předškolních zařízeních), pak odchází obloukem, diplom vydá učiteli, který má za úkol diplomy převzít a opatrovat až do konce ceremonie. Takto se vystřídají všichni studenti gradující ten rok. Po graduaci následují písně. Píseň od učitelů, píseň od mladších ročníků a píseň graduantů. Závěrečné slovo patří řediteli popřípadě majiteli školky. Opět vystoupí "ohlašovatel", který zahlásí, že závěrečná ceremonie je u konce.
Následuje focení. A květinová výzdoba se po focení dělí mezi studenty, kteří si ji berou domů. Šlo o květiny v květináči (větší) v barvách růžová, modrá, fialová...Po focení následovala projekce, která zobrazovala graduanty v průběhu života v místním zařízením...a poté slavnostní obento oběd. Menu se sestávalo z japonského řízku, bramborového salátu, nakládané řepy, rýže s červenou fazolí a jahod jako dezertu. Po dezertu následovalo pár aktivit a obdarování třídní paní učitelky květinami a ručně vyráběným kalendářem. Pak už jen učitelé vytvořili uličku pro graduanty a rodiče a gratulovalo se jim za potlesku. Tím byla ceremonie završena.
Mého syna graduace čeká za dva roky, každopádně tahle aktivita je jedna z těch, kterým neholduji...jsem zvyklá na český způsob a ten je mi sympatičtější...Nicméně budu si muset zvyknout a budu si muset obstarat příslušný oděv...co se dá dělat:-) zatím si "užívám" ceremonie jako učitel a to mi bohatě stačí...Takara
Žádné komentáře:
Okomentovat