Jaro se blíží a s ním i typická záplava květů od bílé, přes růžovou až po červenou. Švestky kvetou jako jedny z prvních zpravidla po kaméliích (tsubaki) a společně s kamélii zde máme i první symbol jara, který se objevuje v čase Setsubunu, ale i v čase čajových obřadů, které se pořádají po Novém Roce. Letos jsem se zúčastnila čajových obřadů v demoverzi už dvakrát a musím říct, že sezení v seiza není nic pro mě, se zlomeninou kotníku seiza už nedávám i když jsem úraz měla už 10 let zpět. Po 5 minutách v seiza jsem nebyla schopná ujít ani krok a trvalo mi chvíli, než se mi do nohou vrátil cit. Běžně se ze seiza lze přesunout do pohodlnějšího posezu kdy své pozadí ze seiza přemístíte na zem a nohy máte pokrčené vedle v případě dam i tento posed je nepříjemný co se týče zad, ale snesitelnější než sezení s nohama pod sebou. Muži to mají v Japonsku jednodušší, protože mužům je dovoleno sedět v tureckém sedu. Ale proč o tom píšu. Motiv Kamelie a Švestky se objevuje i na tradičních sladkostech vyráběných většinou z cukru (ty jsou velmi sladké a převládá chuť cukru) takže co se chuti týče, dáte si kostku cukru a vyjde to dost podobně, nicméně estetická stránka se cení, protože tyto cukříky (nevím, jak jinak to nazvat) jsou dovedené do detailů a je na ně radost pohledět.
Moje šéfová vlastní kvalifikaci na čajové obřady a je více, než ochotná se dělit o informace, takže jsem ráda, protože jsem se dozvěděla, že co se čajového obřadu týče, tak spíše než švestka se cení právě kamélie, a co se kamélie týče, tak mají řadu druhů (až dosud jsem dělila kamélie pouze na červené a bílé a chlubila jsem se znalostí rozdílů mezi sasankou a tsubaki-kamélií- rozdíl je v tom, jak květ opadává...v případě kamélie odpadne celý květ, kdežto sasanka opadává po okvětních lístcích, takže se stačí kouknout pod keř a máte jasno...:-) ) O sasankách (keřích) a tsubaki budu psát příště, takže zpátky ke švestkám...
Miluju jejich vůni a co se květů týče, tak u mě vedou ty červené či sytě růžové, nicméně tato odrůda moc nevydrží a odkvétá hrozně rychle...Co se Kanagawa Pref. týče, tak za švestkami se dá jet směrem na Hakone, Yugawara a Odawara, ale v dosahu je i Shizuoka Pref. tam doporučuji Atami.
Ač se zmiňuji o švestkách, tak je dobré zmínit, že tento překlad je nepřesný. Hodně záleží na tom, kdo předkládá a co k tomu použije. Starší Japonci a google translator se zmiňuje o "plum" což je švestka, jenže anglická "plum" má modré plody tak jako švestka česká zatímco ta japonská má plody červenozelenožluté a po utržení ze stromu se jíst nedají, musejí se sušit, nakládat a produkty z japonských švestek jsou sladkokyselé či slanosladkokyselé švetsky zvané umeboshi (jsou to světle hnědé sušené plody a dají se koupit v malém sáčku do 150yenů jako snack) nebo umeshu, což je alkohol, ve kterém byly naloženy švetsky. Výroba umeshu je domácí záležitost a zvládne to každá japonská hospodyně. Jak to chutná, vám nepovím, protože jsem neměla tu čest, protože vše co vypadá jako tvrdý alkohol, tak tomu se vyhýbám stejně tak i pivu a pokud už piju, tak to jistí míchané sladké nápoje :-) Nicméně pokud vám nevadí tvrdý alkohol a libujete si v saké, tak s chutí do toho...Umeshu a tedy ume určitě vyzkoušet, pokud sem zavítáte...
Ume jak zní jméno japonské švestky, vlastně není švestka...je to kříženec švestky a aprikotu. Strom a květy připomínají švestku, ale plody vypadají spíš na aprikot. Do Japonska se tento strom dostal s čínskými osadníky a je pravda, že švestky a aprikoty jsou pro Čínu typické. Ume je tedy kříženec mezi aprikotem a švestky osobně se domnívám, že ume by se do cizích jazyků překládat neměla, protože je to jedinečná odrůda stejně tak jako mikan citrus, který je populární v Japonsku podobný mandarince, ale kůra je trošku jiná stejně tak jako zastávám názor, že mikan je mikan (ne small orange nebo mandarinka), tak zastávám názor, že ume je ume a ne plum a ne aprikot...prostě se hlásím k lidem, kteří japonské produkty nechtějí překládat protože dochází k situacím "ztracen v překladu" a později i hádkám v komentářích: je to švestka...je to aprikot...:-) Takže tento odstavec zakončím v duchu ume je ume a teď k tomu, kde mají krásné slavnosti...
Doporučuji oblast Odawara (Shibuzawa), kde pořádají yabusame (střelba z luku z koňského hřbetu) nebo přímo Odawara (hrad) dále Atami (Baen), kde se setkáte s klidem v jindy rušném letovisku a v poslední řadě Yugawara (linkový bus až k bráně a odtud na procházku dokonce i s nasvícením ve večerních hodinách) Letos už "light up" nestihnu, ale chtěla bych stihnout, alespoň Yugawaru během dne...Tenhle víkend jsme ji měli na dosah, ale začalo pršet, tak jsem raději obrátila směr domů...Příští týden máme poslední možnost v tomto roce, jinak budeme muset doufat, že to vyjde příští rok...Tak nám držte pěsti. Takara
Žádné komentáře:
Okomentovat