Sakury už nám pomalu odkvétají a já se připravuji na každoroční invazi švábů do svého domova, je to už skoro jako paranoia, zkoumám každý kout v domě a čekám vybavena vším možným na jejich likvidaci. Ovšem nejsou to jenom švábi, kteří se vydávají do našich obydlí, loni jsem se potýkala s armádou mravenců, kteří zvolili super vchod přes AC. Poznatek první ať děláte, co hmyz si najde cestu a poznatek druhý AC se vystříkává dost blbě a nedoporuču ji použít hned po vystříkání. Samozřejmě čistota je hlavním prvkem. Čistota a dobré síťky v oknech...Nicméně japonské domy mívají řadu přístupových cest.
Jednou z takových cest je větrání základů...zjistila jsem, že nemáme kovovou síťku ve všech větracích otvorech a to rozhodně usnadňuje hmyzákům kolonizaci...další přístupovou cestou je chladnička zabudovaná v podlaze. Já ji nepoužívám, ale údajně zde Japonci uchovávají rýži, ale já osobně rýži uchovávám ve speciálním boxu s páčkou, který vydává rýži na příděl, odpadá tím hrabání v pytli rýže (10kg) s odměrkou. Box odměřuje rýži sám. Dole bych se bála: 1) plísní a 2) hmyzáků...ne díky nepotřebuji je krmit.
Hmyz v japonských domácnostech je údajně způsoben podnebím, začínám si myslet, že je to blbost, protože hmyz potřebuje teplo a vlhko...jenže v zimě je zima a sucho (28% vhlkost) na jaře je střídavě teplo a zima, ale vlhkost vzduchu je 45% a to stále nestačí...teplo a vlhko je většinou jen v létě, kdy se vlhkost vzduchu vyšplhá až k 85%...a to se daří plísním...plísním se daří i zimě, kdy dlouho nepoužívané boty v botníku zplesniví nebo napadá dřevo židle, poličky...čím menší byt tím je vlhčí a v zimě se topí, takže na plísně je zaděláno...Plísně se nám loni díky bohu vyhnuly. Udržuju barák, co nejsušší...a co nejméně zahmyzený...
Podle mého skromného a subjektivního názoru je za tím způsob odvozu odpadu, kdy se kuchyňský odpad odváží dvakrát do týdne...a do té doby lidově řečeno smrdí v domácnostech. V Japonsku nevedou kontejnery, pouze odkládací místa pro odpad, který se dělí podle dnů v týdnu a v každém městě je ten rozvrh jiný...v mém městě to je pondělí a čtvrtek: pro kuchyňský odpad, útery: plechovky, sklenice, středa: plasty, pátek: papír, krabice, baterie...Takže v pondělí udělám jídlo obsahující maso a odpad z masa mi smrdí v domě až do čtvrtka do rána...To je něco na co si nemůžu zvyknout a dost mě to drásá...i po těch letech.
V mikrobytě byl jeden šváb vedle druhého, takže jsem si odvykla vařit a jedli jsme spíše venku. Populace švábů se snížila (alespoň ta viditelná okem)...ale nejsem hloupá, to že jsem je neviděla rozhodně neznamenalo, že tam nejsou a myšlenky na stěhování byly silnější.
Nejsou to jenom švábi, kteří mi nejsou vůbec po chuti, ale různé sršně a housenky. Housenky jsme doma ještě neměli, ale v jedné školce proběhla invaze a také postřik, byly opravdu všude...sršně jsem měla jednoho a měl dokonce i minidomek a já poprvé zatoužila mít v baráku chlapa, protože včely, vosy, sršně opravdu nemusím, tím myslím, že mám panickou hrůzu...nicméně chlap nikde, takže jsem si musela poradit sama a poradila, ale strach jsem měla a ne že ne...:-)
Při čekání na hmyzí invazi musím říct, že přechod ze zimy do jara si začíná vybírat daň. Týden jsme marodili se střevní chřipkou. Nejprve malej a potom, když se uzdravil a tak i já jsem se nebyla schopná vzdálit od toalety a fungovala jsem v zombie módu...Týden před tím jsme měli zase horečky a včera večer malému oteklo oko tak, že jsem měla podezření, že se někde praštil nebo nedejbože našel sprej proti švábům a nastříkal si ho do oka...člověka napadne leccos, to je bez debat...
Nejhorší je, že když člověk musí odpočívat, tak hlídat malé dítě nejde dost dobře dohromady. Několikrát jsem na něj zavolala, když si hrál v pokojíčku. Většinou jsem dostala odpověď, ale jakmile jsem nedostala odpověď a bylo ticho, tak jsem se raději zvedla a dovlekla jsem se do pokoje s tatami, kde jsem ho našla, jak pochoduje na okenní římse...krve by se ve mě nedořezal...Je to první parto, takže kdyby římsa spadla, tak by si zlámal všechny kosti...nebo se zabil...:-( mám okna s blokováním, ale malej už ví, jak se to otevírá, takže budu muset namontovat nějaké speciální, protože tohle už začíná být hodně nebezpečné...
Kromě toho začíná vyhazovat hračky oknem a tady se musím smát, protože když jsem byla v první třídě, tak jsem si měla uklidit pokoj a já jsem vyházela všechny hračky z okna paneláku, ze 3. patra, pamatuji si, že rodiče je šli sbírat...a co se oken týče, prý jsem visela z okna za nohu zaseknutou v radiátoru, takže historie se opakuje řekla bych...tak doufám, že jeho dětství ve zdraví přežijeme oba dva :-) zatím to vypadá, že je po mně...takže se mám na co těšit...Takara
