Train mania No.1

Train mania tak by se dala nazvat kultura kolem vlaků a vše co s nimi souvisí. Samozřejmě, že v ČR známe slavná anime, která ukazují čisté a poloprázné vláčky, které drandí nezastavěnou krajinou, no prostě romantika, co si budeme povídat. Ale jaká je realita? Takový dotaz mi přistál ve schránce asi dva týdny zpátky. Pokusím se, co nejlépe odpovědět.

Článek o vlacích bude seriálem, protože se jedná o obsáhlé téma, které se do jednoho článku nevejde. V první části se zmíním o tom jaké to je cestovat v Japonsku vlakem. Půjde o článek subjektivní, čistě o můj osobní pohled. Mám zkušenosti s vlaky na venkově, ale pohybuji se v oblasti Kanagawa Prefektura a Tokyo. Ve vlaku trávím až 3 hodiny denně, takže si myslím, že mám co říct. :-)

Pokud srovnám ČD a vlaky v Japonsku, pak co se čistoty týče, pak se jedná o nebe a dudy. Řada lidí kvituje častost spojů a přesnost. Nicméně faktem je, že v Japonsku převládá vlaková doprava nad autobusovou a v ČR, kde busy jezdí více méně podle jízdních řádů, tak v Japonsku busy mají zpoždění až 30 minut a to běžně...v podstatě voláte do centra, zda se máte vydat pěšky nebo ne...

Co se zpoždění vlaků týče, tak pokud trošku naprší, tak většina vlaků hlásí zpoždění a to samé se stane pokud napadne 5 cm sněhu, to už je kalamita. Stejně to je i se silným větrem a v případě tajfůnu jsou shinkanseny zrušeny už půl dne dopředu.  Takže určitě není pravda, že vláčky jsou 100% to nejsou. Nehledě na fakt, že přibývá situací, kde selže lidský faktor. Měli jsme bouračku vlaku, který nezastavil přesně na nádraží a sešrotoval se a minulý týden zůstal mezi závorami náklaďák a vlak, který jel 120km v hodině vykolejil (35 lidí zraněno, řidič náklaďáku zemřel) nehody se stávají. No a pak tu máme nešťastné lidičky, kterým se udělalo nevolno ve vlaku (to většinou skončí lehčím zpožděním) a v horším případě nešťastníky, kteří pod vlaky skáčí a to většinou vyjde na několik hodin zpoždění.

Co se pohodlnosti týče, tak na venkově nebo v době mimo špičku jsou vlaky v Japonsku čisté a pohodlné. Na venkově jezdí vlaky méně často, takže se tu budete cítit jako doma :-) jednou dvakrát za hodinu a většinou jezdí i poloprázdné, takže romantiku zažijete, jen nesmíte zapomenout, kdy vlak odjíždí.  Co mi vadí je AC a doporučuji si do vlaku vzít mikinu, protože za hodinu v "lednici" prostě nastydnete...Ve vlacích nabízejí dva typy klimatizace, takže se vyplatí číst kanji a jít do vozu, kde mají jenom větráky. Stání pod AC nedoporučuju a už jsem viděla pár lidí, kteří to řeší pokrývkou hlavy, protože i když je vlak poloprázdný, tak se teplota neupravuje...

Ve špičce jsou vlaky v Japonsku peklo...Dochází k paradoxu: lidi vzorně ve dvou až třech řadách. Zpravidla máte na podlaze namalované značky a pokud si chcete ve vlaku sednou, tak si stoupnete do fronty u značky pro druhý vlak v pořadí. Jakmile příští vlak odjede uděláte jeden či dva kroky stranou a posunete se na značku pro "příští vlak" a jakmile ten přijede na nádraží nastoupíte. Samozřejmě jsou místa, kde se to dá takto dělat, a pak jsou místa, kde se prostě nacpete do vlaku nebo jste do vlaku nacpání lidmi či lidmi pracující na nádraží. Legendární videa, jak nádražáci cpou lidi do vlaku jsou autentická a je to běžný život.

Japonci jsou zvyklí...cizinci už ne a mě to trvalo zhruba 3 roky než jsem si zvykla... Nesnáším přístup vlezu do vlaku, otočím se zády k davu a sunu se dovnitř ( zjevně logika: co nevidím, za to nemůžu dostat pojeb)...Myslím si, že kdyby se podívali kolem sebe a vyhledali místo či skulinu ke stání nemuseli by se tolik tlačit. Tak to dělám já a nemám nejmenší problém do nikoho nestrkám, takže si myslím, že kdyby se snažili, tak ono by to šlo...ale oni se kolektivně nesnaží...slovo "sumimasen" "promiňte", když se človíček snaží vystoupit jsem neslyšela ani nepamatuju ano výmluva je, že řada lidí má na uších sluchátka, a že stejně neslyší nicméně řada lidí sluchátka nemá, takže sumimasen je na místě (ať už lidi mají sluchátka nebo ne...)  Paradox, který jsem chtěla zmínit je fakt, že lidi vzorně stojí ve frontě a jakmile se dveře otevřou lidi se naženou dovnitř jako dobytek, strkají se a perou se o sedadla, což je opravdu trapné...chápu, že si chtějí sednout, ale tohle je opravdu mazec. 

Občas si říkám, jak nám vymývali mozek v hodinách Japonštiny, kde věta s použitím slova "yasashii nebo shinsetsu" což znamená zdvořilý, slušný, jemný, ohleduplný znělá takto: Nihonjin ha yasashii desu.  Japonci jsou slušní-ohleduplní to může být pravda v určitých situacích ale v případě vlaků jsem se často ptala, kdeže ti ohleduplní a slušní Japonci jsou...zjevně jezdí autem...Moje vlastní zkušenosti jsou k nezaplacení. Ve vlacích existují tzv. priority seat jsou to místa vyhrazená pro zdravotně omezené lidi (červený přívěšek s bílým srdcem nebo křížem) dále pro staré lidi, imobilní lidi, lidi s malými dětmi a těhotné ženy (i ty mají vlastní přívěšek růžový s ilustrací matky, která je v očekávání)...Je dobře známo, že lidé sedící na těchto sedadlech většinou nepouštějí sednout nikoho. Buď předstírají, že nevídí nebo zavřou oči a spí, samozřejmě, že někdy si člověk nevšimne o tom žádná, ale většinou je to ten první případ. Co mě irituje nejvíc je, když vidím, jak mladí Japonci (chlapi sedí) a kolem stojí stařenky sotva se drží na nohou...netvrdím, že to není stejné i v ČR, ale musím říct, že mě to irituje, když to vidím... 

Když jsem byla těhotná, tak jsem stála v zóně pro priority seat, ale většinou jsem si nesedla a naopak jsem vyslechla rozhovor dvou office lady, které tam seděly (obě kolem 20) a bavily se o tom, že mě nepustí sednout, protože za 20 minut vystupují. Věřím tomu, že obě jakmile budou těhotné (pokud budou), tak budou první, kdo si bude stěžovat, že je nikdo ve vlaku nepustil sednout. Taktéž s přívěškem "těhotná" na kabele jsem byla hrubě strčena a tím hrubě myslím, že jsem málem skončila na podlaze. Když jsem se slovně ohradila, tak mě chlap kolem 40tky kopnul do holeně (ne fakt si nedělám srandu) to už jsem se naštvala a vydala jsem se za ním a říkám mu: " Takto tedy ne, vydáme se na policii..." najednou byl samá slušnost a omlouval se...(samozřejmě, že to byloto co nazývám  "japonské promiňte" co tím myslím je to, že v Japonsku se Japonci omlouvají tak často, že to je spíš fráze a pokud v Japonsku jste delší dobu, už jste schopni rozlišit, kdy je člověk opravdu sorry a kdy je to jen něco jako "tak sorry no..." )

Na další problém jsem si počkala pár let a musím říct, že byl ze všech nejnepříjemnější a nešlo o střet s japonským občanem ale s cizinkou. Co se stalo bylo, že jsem v zájmu ulovení sedadla čekala tři vlaky a pak si stoupla do příslušné řady. Všichni stáli v lajně a vlak přijel. Z ničeho nic se tam objevila ženská, která se postavila přímo do čela fronty.  Já na ni zůstala čumět, zda to myslí vážně...zjevně myslela...tak jsem jí poklepala na rameno...a to jste měli vidět.:-)

Zařvala na mě ať na ni nesahám, pak se začala afektovaně oprašovat, jako bych byla nějaká špína. Já jsem ji ignorovala a říkám ji, ať se ráčí postavit do fronty, tak jako ostatní. Ona mlela jen to samé, ať na ni nesahám a pěkně nahlas. Zjevně už v tom má praxi, prostě místo aby uznala, že udělala něco, co se nedělá, tak řvala pěkně nahlas japonsky, ať na ni nesahám...Když jsme se usadily a pořád o tom mlela, tak jsem ji anglicky řekla: "že jestli nezavře hubu, tak půjdu a opravdu na ni sáhnu..." a ona sklapla. Co budu povídat byla to dobrá ostuda, ale opravdu nesnesu, když jako hodná holka čekám pěkně ve na vlak a přímo přede mně si stoupne taková primadóna...ale člověk se pak nediví, že mají cizinci v Japonsku často špatnou pověst, co se dá dělat, když si cizinec neumí stoupnout do fronty na vlak..:-D

Naopak jsem byla překvapená, jak to funguje v Kansai, i když vlak byl narvaný až po střechu a můj syn měl zrovna záchvat vzteku, tak lidi kolem byli milí a ohleduplní. Potkávám hodně ohleduplných lidí ve vlaku též, ale většinou jsou to starší ročníky a nebo pocházejí z Kansai oblasti...Občas mě dostává, když paní, která se sotva drží na nohou nabízí sedadlo k sezení mému synovi. S díky odmítám. Malej má nohy, takže může stát. 20 minut stání ve vlaku by 4letého špunta zabít nemělo, ale ne všichni se mnou tento názor sdílí. Myslím, že japonská společnost se mění, ale ne k lepšímu...je to dané tím, že výchova v Japonsku je o tom, že rodiče nemají věčně čas a vychovávají instituce...Už ani nepočítám, kolikrát dostal malej taškou, protože není dost vysoký, aby si ho lidi kolem zjevně všimli, takže mu říkám, pokud na tebe někdo šlápne nebo do tebe strká hodně, tak prostě zařvi, to je jediný způsob jak dát najevo, že je tu něco "malého" do čeho by se bouchat či strkat nemělo. Také mu vysvětluji, že do lidí se nestrká ani se nestojí příliš těsně a když se vystupuje, tak se říká "promiňte prosím, s dovolením"...

Na cestování vlakem v Japonsku jsem si zvykla...nicméně dělám vše proto abych necestovala ve špičce a pokud cestuju ve špičce hledám cestu jak si sednout abych neskončila v mlýnku na maso, který se tvoří v prostoru dveří, protože lidem se nechce prodírat se doprostřed vozu a najít si místo tam, zpravidla je tam místa až až, ale lidé mají tendenci hromadit se u dveří. A pokud to jde, tak se snažím chodit pěšky, protože stanice od sebe jsou vzdálené třeba jen dva km, což se dá ujít v pohodě...Tak a máme to! První část vlakového seriálu je za námi. V druhá část bude vzdělávací. Společně se podíváme na japonské přepravce, druhy vlaků a různé značky na názdraží a jejich význam. Podíváme se na tom, jak by technicky mělo vypadat cestování vlakem a pohyb z vlaku do vlaku a z nádraží a na nádraží. Snad Vás neunudím k smrti. Takara