Kamakura je jedna z nejoblíbenějších turistických oblastí v Kanagawě. Je to oblast, která je plná chrámů a svatyní z 12./13. století. Najdeme zde kolébku zenového budhismu v Kantou, ale i další shintou svatyně či chrámy jiných náboženských odnoží či sekt. V Enoshimě sedneme na vláček na Enoden Line. Tato line je specifická tím, že spíše než o vlaček se jedná spíše o tramvajo-vlak, který projíždí městem, lesem, tunely a dokonce i chrámem. Vystoupíme na zastávce Kita-kamakura, kde se nalézají 4 slavné chrámy: Engakuji, Meigetsuin, Jochiji a Tokeiji. Jsou to chrámy maličké, ale každý má svůj osobitý styl. Ale cestou potkáte i jiné méně známé, které se nacházejí po cestě.
Engakuji
číslo dvě z 5 velkých Zenových chrámů v Kamakuře. Jeho základy patří k těm nejstarším a první zmínka o něm pochází ze 13 st. Nicméně byl několikrát opravován, ničen a restaurován, takže hlavní brána Sanmon je ze 17. století.
Meigetsuin
je znám spíše jako Ajisaidera i když já mám Ajisai (hortenzie) zafixované spíše s Hasedera. Kvetou zde z větší části modré ajisai, které se nazývají Hime Ajisai (princezna hortenzie), kromě hortenzií je zde i další zajímavost a tou je okrouhlé okno v hlavní hale, které ukazuje krásnou zahradu kolem. Tento chrám doporučuji navštívit na podzim, kdy výhled z toho okna bude ten nej. Meigetsuin znamená zářivý měsíc a nebo taky měsíc sklizně a jako symbol měsíce zde najdete ušáky v kotcích.:-)
je další z chrámů, které se vyplatí navštívit ale hlavně na podzim. Jedná se o 4 významný chrám z řady těch zenových chrámů. Za tímto chrámem začíná stezka k velké soše Budhy, kterou jsem zmínila již dříve. Za něco kolem hodinky se dostanete k velkému Budhovy a ještě cestou minete Zeniarai Benten, což je místo, kde si můžete umýt peníze a čekat až se vám rozmnoží.
Tokeiji
je chrám, který sloužil, jako azylový dům pro týrané ženy. Nalézá se jen 5 minut chůze od Kita-Kamakury, a tak se dá pěkně obejít a ani se nezapotíte. Na podzim je toto místo velmi smutné. Tam atmosféra nebo něco tam prostě je. Byla jsem tam několik let zpátky a přestože jsem netušila, že toto byla poslední záchrana pro týrané ženy v oněch časech, tak jsem se tam necítila dobře...
Tyto 4 výše zmíněné chrámy se dají obejít za cca dvě hodiny a pokud se chcete projít, pak doporučuji zajít do Kenchoji. Ten se nalézá na půli cesty od Tsurugaoka Hachimangu a Meigetsuin. Na obě strany je to cca 20 minut.
Kenchoji
je totiž číslo jedna mezi Zenovými chrámy v Kamakuře a patří mezi nejstarší v Kamakuře. Nachází se tam krásná zenová zahrada. Z chrámu se dá vystoupat na malou vyhlídku odkud je vidět Fuji-san ovšem jen, když je krásné počasí. A pokud vylezete ještě výš, pak můžete spatřit celý chrámový komplex. Já měla smolíka. Fuji-san mi zůstala skryta, protože bylo oblačno, ale pohled stál za to. Výstup nahoru nebyl nijak namáhavý za cca 15 minut jsme byli nahoře a z vyhlídky se dá pokračovat horskou cestou Benten, která vás dovede do dalšího chrámu. Tato cesta je bohužel uzavřená, protože se Kamakurou prohnal tajfún č. 19 a škody po tajfúnu se nepodařilo odstranit.
Putování po Kita-Kamakuře vám zabere maximálně půl dne, ale dá se tam kochat celý den. Po cestě jsou různé krámky se suvenýry a na jaře tu mají výstavu k Hinamatsuri až do června, takže pokud Hinamatsuri nestíháte, pak tam jsou k vidění opravdu staré sety s panenkami. Dále ručně šitá výzdoba i origami ku příležitosti Hinamatsuri, to vše zde najdete. Kromě krámků a muzea zde naleznete i restaurace, ale čekejte vyšší cenu, protože se jedná o turistickou oblast a cena dle mého názoru neodpovídá tomu, co byste za stejnou cenu dostali jinde. Pokud nechcete utrácet za zbytečnosti, pak obentou s sebou rozhodně doporučuji.
Oblast Kita-Kamakury je nádherná zvláště na podzim. Jaro má též své kouzlo, ale na podzim podle mého skromného názoru nemá. Takže sem určitě zavítám v sezóně, to tu bude hlava na hlavě. :-) Takara
Jaro a podzim tam jsou jistě nádherné, já tam byl jen v létě, protože Fuji a Hokkaido pro mě byly příliš velkým lákadlem. Je moc fajn na fotkách poznávat místa, kudy jsem měl možnost se procházet a některé snímky jsou podobné jako ty moje z archivu. A když jsem si pak četl román paní Leierové Dům s vypůjčeným výhledem, který se v oblasti Kita-Kamakura zčásti odehrává, těšilo mě, že vím aspoň trochu, jak to tam vypadá :-). Díky moc za skvělé připomenutí.
OdpovědětVymazat