Nouzový stav v Japonsku?! Nic není tak horké...

Musím přiznat, že zatím jsem měla štěstí...

Zůstala jsem od března doma na "stand by" a "pracovala jsem" z domova. S tím, že jsme byli připravení jít do práce, pokud zavolají. Toto bylo obtížné plnit, ale člověk se musel nějak zařídit, protože jsme nebyli postiženi finančně. Kromě pár meetingů v březnu, jsem byla doma. Takto jsem přežili celý březen. 

  

Během března počty nemocných byly hlášeny minimálně a důvody jsou různé. Lidi se bojí, že přijdou o práci a raději netestují a dalším důvodem je plošné netestování v zájmu pořádání Olympiády. Stála tolik peněz přece...V březnu otestovali v Jižní Koreje 40 000 lidí, kdy v Japonsku otestovali pouze 900 a 600 bylo z lodi, která parkovala v Yokohamě. Takže počty jsou jednoduché. Když testuješ méně, tak máš méně případů...logika...

Nenechala bych se zmást nízkými počty nemocných v Japonsku, spíš bych se podívala, kolik lidí otestovali a porovnala bych to s ostatními zeměmi. Výsledek bude šokující. A šokující je fakt, že sotva Olympiáda byla posunuta, tak najednou tu máme zvyšující se počty nemocných a najednou se tu vyhlašuje "nouzový stav"...s křížkem po funuse. A starostka města Tokya velmi pyšně hlásí, že má 1000 lůžek pro Tokyo...kolikpak máme lidí v Tokyu?! 1000 nebude stačit, pokud máme každý den přírůstek kolem 100 nemocných...

 

Sakura slavnosti byly zrušeny, natáhly se pásky a policie začala hlídat. Nicméně v lokálních parcích se pořádaly pikniky o sto šest. Japonci jsou podivně klidní, protože si myslí, že když jsou na ostrově, tak se jich to netýká. Samozřejmě, že se nejedná o celou populaci. Najde se řada Japonců, kterým přijde podezřelé, že čísla začala stoupat ode dne, kdy bylo jisté, že Olympiáda letos nebude. 

V obchodech začali úřadovat křečci, kteří skoupili toaletní papír, vložky, rýži, těstoviny, papírové kapesníky. Samozřejmě všude visí cedule 1 balení na rodinu, jenže křečci jsou schopní toto obejít. 4 členná rodina se rozdělí a díky tomu získá 3 balení navíc a na ostatní se nedostane. Rozum zůstává stát, protože člověk v karanténě nechodí na wc víc, než kdy jindy a dámy mají své dny též jen jednou měsíčně. Takže ne, pochopení nemám.

 

Nedostupnost masek vedla k lidové tvořivosti aneb vyrob masku z čehokoli: pet láhve, plavky, podprsenky, stará trička a někdo zkusil i zmíněné vložky...Bez masky se už nikdo ven neodváží, takže buď nakupuje na internetu, kde běžně balíček stojí 500yenů, nyní se cena vyšplhá až na 20 000yenů. Nicméně Japonci nevyrábí ve velkém pro druhé, tak jako mám možnost vidět v ČR (díky FB)...spíše myslí jen na sebe a svou rodinu...a to je něco, co mě velmi děsí. Je totiž jasné, že v případě katastrofy se každý bude starat jen o sebe a na druhé se s vysoka vytentočkuje. Je to celkem nepříjemné zjištění...Znovu se ukazuje, že kolektivní myšlení je v dobách "kdy o něco jde" velmi špatné, protože "když o něco jde" lidi se rozdělí a každý dá projevit své sobeckosti, která je v běžném provozu silně potlačena. 

 

Školy jsou zavřené, ale školky a centra nabízející odpolední péči, něco jako družiny, jsou otevřené. Zvláštní logika. Některé školy otevřely začátkem dubna jen, aby se dozvěděly, že od 8. dubna bude zavřeno a to až do 6. května, protože je vyhlášen nouzový stav pro Tokyo, Osaka, est dalších prefektur: Kanagawa, Saitama, Chiba, Hyogo,  Fukuoka.

Co ale znamená nouzový stav v Japonsku?

V zásadě nic. Společnosti jsou žádány aby zavřely, ale nikdo je nenutí. Restaurace, kluby, pachinko zavírají dobrovolně. Lidé jsou žádáni, aby zůstali doma. Ven se doporučuje chodit jen do práce, do obchodu a do lékáren. Obchody by měly být otevřené během nouzového stavu. V podstatě "nouzový stav" v Japonsku je na bázi dobrovolnosti a je očekáváno, že většina lidí uposlechne...nemyslím si, že tento optimismus je na místě. Takže žádná omezení, žádné postiny, žádné pokuty. Prostě se pojede, tak jako dosud. Jen snad pošta je na tom jinak, protože přestává posílat a dodávat zásilky ze zemí, kde to řádí. Namísto letecky, vše se dopravuje lodičkou. Takže zásilky dorazí do půlroku ode dneška a to ještě možná. 

Školy budou zavřené až do 6. května, ale změnou je, že tentokrát by měly zavřít i školky, což znamená, že bych mohla mít problém, až dosud mi totiž prošlo, že jsem vedla malého do školky jen, když jsem musela do Shinagawa na meeting. Ale pokud školky nebudou otevřené, pak už nesplňuji požadavky na "stand by". Budu muset zůstat doma a nebudu schopná jít někam asistovat, nebo pracovat v Shinagawě. Takže těžko říct, zda budu schopná udržet si práci během nouzového stavu. V práci jsme obdrželi dotazník, zda jsme mentálně ok a jak to vidíme s prací. Jsem velmi zvědavá s čím příjdou. 

Teď jen čekám, co bude a jak to bude. Musím říct, že mi práce chybí, že sezení doma mi vůbec nesvědčí, zvlášť pokud nikam nechodím (skoro). Samozřejmě, že jsem to vždy nevydržela o tom žádná. Večer se procházím, sem tam jdeme do parku (to už teď nebude možné). Přítel přijel z Osaky, i když jsem mu říkala, ať nejezdí. Byl tu 4 dny a nikam jsme moc nechodili, pouze do obchodu a poslední den jsme šli na Enoshimu, kde nebyla ani noha. Náš poslední výlet na dlouho. Nouzový stav bude i přes Golden Week, což je opravdu smůla, ale nedá se nic dělat. Budu se muset zaměřit na Obon Week a doufat, že v srpnu už to bude vše v pořádku. Nezbývá než doufat...Opatrujte se všichni. Takara