Lokální matsuri v Tatsumi (Tokyo)

Dnes jsem se vracela z práce a hned vedle nádraží probíhaly slavnosti. Letos přišla změna

v módních trendech. Letos jsem zaznamenala spoustu žen oblečených v tzv. dvou dílné yukatě. Přednost této yukaty je ve snadnosti oblékání a bez tradičního vrstvení se člověk méně potí v oblasti pasu. Na novinku jsem byla upozorněna svojí indickou kamarádkou.

https://soranews24.com/2017/06/15/yukata-summer-kimono-separates-allow-you-to-mix-and-match-traditional-outfits-with-everyday-wear/

Samotný článek je z loňska, takže si myslím, že pravý boom teprve přijde. I když se přiznám, že já se budu držet tradice. Moje yukata pro tento rok je jedna z těch podařenějších. Od lilii, přes ume jsem se dostala k slunečnicím.

Tradiční hudba k bon odori je nedílnou součástí...Musím říct, že tuhle hudbu mám hrozně ráda. Je energická i když samotné bon odori nijak akční není a to z důvodu, že tanečníci oblékají yukaty a v těch se většinou žádný balet nekoná...

Nicméně letos jsem bon odori nedělala. Prostě jsem se na chvilku zastavila a pokochala, a pak jsem se vydala zase domů...Lokální matsuri jsou pěkné, ale v Tokyu jsem se toho bála. Navíc jsem potkávala děti ze své školky, takže jsem nepobyla moc dlouho, preventivně...:-) Člověk nikdy neví. Nicméně už se nemůžu dočkat Obon Weeku. Placatit se na pláži je super pocit, ale matsuri si také nenechám ujít, pokud tam není hlava na hlavě...v takovém případě matsuri oželím...Krásné Léto! Takara

Himawari matsuri aneb slunečnice sem, slunečnice tam...

Slunečnice prostě miluju...

Takže jsem si nemohla nechat ujít slunečnicové slavnosti. Nevím, čím to je ale letos kombinace žlutá s hnědou je moje nejoblíbenější kombinace...Zvláštní, nikdy předtím jsem takový vkus neměla...Jsem fanda modré a fialové, ale letos jsem i do této včelí kombinace...jen to nemám v průzích...:-) to je asi jediné, co mi ještě chybí a mohla bych se stát bumble bee:-)

Na slunečnicové matsuri jsem vyrazila s kamarádkou Nini, s kterou jsme v kontaktu přes 4 roky. Byla jsem překvapená jak moc se zlepšila v podstatě jakoby vymizela její thajská identita a chovala se snad i lépe než Japonky. Prostě byla soooooo Japanese...byla jsem překvapená, protože jsem se vydala jinou cestou...Vydala jsem se cestou jít s proudem, když je to nezbytně nutné, ale jakmile je jen malá šance, pak si dělám věci prostě po česku...Mám oproti Thajkám a Filipínkám zjevnou nevýhodu, i kdybych se snažila, tak prostě nezapadnu...na základě vzhledu...Plastické operace v budoucnu neplánuji...Takže no stress

S Nini nás pojí přátelství od doby, kdy jsme obě chodily do jazykovky a na rozdíl od ostatních kontaktů, ty naše opravdu opravdu přetrvaly a jsme v kontaktu celé 4 roky, i když sporadicky ale snažíme se...

Bylo to zvláštní být zase v Zama City a zjišťovat kolik se toho změnilo. Musím říct, že ze Zama City se stává centrum dění v Kanagawě, protože je zde spousta vymožeností od onsenů, špičkové nemocnice s English speaking staff až po největší AEON v Kanagawa Prefection. Navštívila jsem i náš původní dům, kde bydlí ex...ale vše při starém...neobtěžoval se ani otevřít...Jeho volba...Mě už to ani moc netrápí...

Hvězdičkové Slavnosti 2018

Tanabata tak jako každý rok v Hiratsuka...
Ten den jsme museli s kolegyněmi do práce, takže to dopadlo tak, že ráno jsme vyrazily na slavnosti a odpoledne do práce...Celkem náročný program...Nicméně bylo na co se dívat.

Letos to bylo jen letem světem a jedna z věcí, která je stejná každý rok, je že peněženka dostane zabrat, protože stánky s různými serepetičkami je prostě na každém rohu...

Vždy je opravdu nice vyrazit s rodinou a přáteli ven a prostě jen chill out. Před prací nebo i po ní...:-) Jsem ráda, že jsem ve své poslední našla pár hodně dobrých přátel. Doufám, že se budou mít fajn a budou spokojení (i když o tom velmi pochybuji vzhledem k situaci)

Vedle stánků s " věcmi, které nutně musíte mít" i když to není pravda:-) stejně tak zde nabízejí různé stánky s aktivitami pro děti, což je super...dětičky se vyřádí...samozřejmě, že i zde peněženka bude hrát roli. Za jeden den i s obědem jsem tady nechala asi 20 000 yenů (cca 5tis Kč) Nedá se nic dělat...V poslední době jsem celkem rozhazovačná...:-( Měla bych se nad sebou trošku zamyslet.

Je to až neuvěřitelné, jak malej roste, už to není mimino, ale pořád ještě není nezávislý a v postatě mě moje káčátko následuje úplně všude a je to jako bych měla ocásek. :-)

Nejsem nijak zvláště společenská, zvláště v poslední době jsem vyčistila sociální sítě a adresář a zjistila, že mám mezi 20-50 aktivních kontaktů a pouze polovinu můžu nazvat přáteli. Nevím, ale asi jsem vstoupila do střední dospělosti...Přesto jsem ráda za každého jednotlivého človíčka, který nějakým způsobem obohacuje můj život...ne po materiální stránce, ale po emocionální a sociální...

Už je víceméně jisté, že Sendai Tanabata matsuri letos opět nedám. Nevadí, pořád je šance příští rok a myslím si, že pokud se mi finančně bude dařit i nadále, tak budeme v pohodě...Tak nám držte pěsti...