Edit z 2026
V současné době mám N3 už asi 10let a dál jsem nepostoupila...nemám motivaci...za 15 let se mě nikdo na JLPT neptal ani na pohovoru ne...pohovory jsem vedla v Japonštině a jediná otázka byla, zda umím číst kanji.
Dalším důvodem je, že JLPT není úplně dobrý jako měřítko dovednosti. Jsou lidé, kteří jsou schopni složit N1 po měsíci v Japonsku a nejsou schopní kváknout Japonsky na slušné úrovni. Řadu N1 nositelů hravě strčím do kapsy, protože tu žiju 15 let a moje úroveň mluvené Japonštiny je pro běžnou komunikaci v pohodě.
V inzerátech se dočítáte, že je potřeba N1 do Mekáče, což se docela směju, protože se svým JLPT mě ani do Mekáče nevezmou...fakt, že součastí JLPT není konverzace, je špatně...certifikát s číslem a písmenem opravdu neřekne, jak na tom jste, protože v běžném životě konverzace není o testu, ale zda rozumíte a jste schopní odpovědět...
To je můj osobní názor a Minna no Nihongo nesnáším pořád...:-)
Studujeme Japonštinu
18. června 2014 v 4:08 | Takara | Japonsko v kniháchDnes jsem si trošku uklízela v knihovničce a narazila jsem na různé učebnice a cvičebnice Japonštiny, u kterých jsem zapomněla, že je vůbec mám. Musím přiznat, že při studiu Japonštiny jsem používala různé příručky. Svoji kolekci jsem vám vyfotila, ale opravdu to není vše, hlavně co se týče mangy a dětských knížek. V budoucnu bych chtěla rozšířit o knihy pro úroveň N3. V tuhle chvíli moje kolekce. :)
Poprvé jsem se s Japonštinou setkala v roce 2010, kdy jsem začala chodit do Chinese Point a setkala jsem se tam s učebnicí LEDA od Denisy Vostré. Vyučující si bohužel tuto učebnicic neoblíbila, zvláště se jí nelíbilo, že se učí úrovně Japonštiny (běžná, formální) dohromady, což vyučující vyhodnotila, jako matoucí. Musím přiznat, že od této vyučující jsem toho moc nepochytila, ale zase používala krásné písanky na hiraganu a katakanu a díky tomu jsme se v kurzu na učili psát obě abecedy v rekordním čase. Nicméně kurz byl velmi drahý a ne příliš efektivní, i když vyučující byl velmi, velmi příjemný člověk.
Přesídlila jsem tedy přímo pod autorku učebnice Denisu Vostrou na Karlíně. Říkala jsem si, že kdo jiný by měl být schopen vysvětlit texty v učebnici, než autorka. V jejím podání učebnice dostala smysl. Měla jsem pravdu. Kurzy na Karlíně byly fajn, i když ve skupině jsem patřila vždy mezi nejstarší a v mé skupině byly otaku a milovnice Japonska, takže výuka probíhala jako na střední škole i s vyrušováním, chichotáním se a připomínkami mimo mísu. Kurz jsem nakonec nedokončila, protože přecejen dojíždění z HK do Prahy anebo z LBC do Prahy se mi moc nelíbilo. Takže jsem nakonec s dojížděním skončila.
Od té doby jsem přestala docházet do kurzů, tak jsem se učila kanji od Vostré a listovala její LEDA učebnici. Nicméně nijak efektivní výuka to nebyla. Jedním z pomocníkem byl i slovník z řady LINGUA (ve kterém jsem našla řadu nepřesností!)a také dětské knížky, které mi poslal přítel z Japonska. Ze začátku to byla děstká leporela aj. pak jsem pokročila k GHIBLI knížkám a dalším dětským knížkám (s více znaky) top v mém čtení bylo, že jsem začala číst svoji oblíbenou mangu v originále. Samozřejmě, že v manze čas od času narazím na novou frázi, tak si jí zapíšu do notesu a přeptám se manžela. Anime sleduju v originále, a pak jdu ještě na internet a skouknu to ještě jednou s aj či čj titulky, abych si ověřila nakolik jsem pochopila, o čem byla řeč. Samozřejmě TV u nás jede navečer (zprávy, talkshow apod.) takže to je další šance na procvičování.
Do Japonska jsem přijela koncem roku 2011 a první učebnice, které jsem si koupila byly cvičebnice kanji pro žáky základní školy a v tuhle chvíli pracuji na kanji pro 4ročník ZŠ. Dále mám základní slovník kanji, který mám moc ráda, protože je to i s obrázky, takže se mi daří zapamatovat si kanji o něco rychleji. Poslední knížkou, kterou jsem si zakoupila, byly testy kanji. Testy jsou zde drsné, protože chtějí uvést, který tah je 3. nebo kolikátý tah je zvýrazněný tak apod. Takže v těchto testech dojedete na to, když píšete kanji proti psacímu postupu (s tím mám občas problém, protože některé kanji jsou speciální a neřídí se psacím postupem)
Výběr gramatických učebnic v Japonsku je velký a většinou se jedná o učebnice japonsko-anglicky. Doporučuji učebnice od japonských autorů, které jsou jen přeložené do aj nebo mají vysvětlení s aj. Určitě nebrat knihy o Japonštině z pera Američanů. Důvod je jednoduchý: Angličtina je ve skupině evropských jazyků, takže Angličtina a Čeština jsou si o něco bližší (i když patří do jiných skupin ve skupině evropských jazyků) ale Angličtina a Japonština je něco jiného. O žádné blízkosti se hovořit nedá. Už jen větná skladba je jiná a řada gramatických jevů v Japonštině není a nebo nejsou v Angličtině. Opravdu miluju vysvětlení typu: to a to v Japonštině je to a to v Angličtině, ale vlastně to není úplně přesné, protože to a to v Angličtině se používá tak a tak. (jako příklad uvádím jidoushi a tadoushi viz. foto. Love it!!!:( )
Našla jsem japonskou učebnici psanou profesorem z Kyotské univerzity v angličtině. Celkově učebnice je přehledná a vysvětlení jsou velmi jednoduchá. Přesto mi trvalo dva roky než jsem se učebnicí prokousala. Z části za to může moje pracovní vypětí. Když pracujeme od rána do večera a v 7večer s vrátíte z práce, pak už vám moc studovat nechce. Jste rádi, že jste doma, a že si můžete odfrknout, alespoň na chvíli. Večeře, sprcha a spát. A ráno brzo (5.00) vstávat a takhle pěkně od pondělka do pátku. Moc prostoru pro studium jsem opravdu neměla. Nicméně můžu říct, že v učebnici zvané: Understanding Basic Japanese Grammar, můžu říct, že 95% opravdu umím nebo jsem při nejmenším už jsem měla s tímto gramatickým jevem tu čest (používání některých gramatických jevů chce čas, než to hlava zpracuje a schopná to použít). Takže za mě OK.
Ráda bych složila zkoušku JLPT, takže jsem si zakoupila úroveň N5 loni a chtěla jsem se připravovat. Moc se mi nedařilo a ke zkoušce jsem nešla, nicméně tyhle učebnice používám pořád. Protože stále objevuji nová slovíčka nebo fráze, které jsem ještě sama nepoužila. Nicméně si myslím, že už jsem nad úrovní N5. Ale jak moc jsem nad úrovní N5 to zjistím v červenci, protože jsem přihlášená na N4 a doufám, že projdu. Pokud ne, tak si myslím, že si můžu stavět na zahradě stan, protože se budu hodně stydět před manželem. :D
V současné době pilně navštěvuji jazykovku a zde mají pouze dva typy učebnic. Zelená je určená pro začátečníky a studium základní neformální Japonštině. Oranžová učebnice je pro pokročilé a studuje se zdvořilá a formální Japonština. Po dokončení této učebnice kurz končí. Nebo tomu tak bylo dříve. Řízením osudu se letos otevře poprvé zimní semestr, kdy budeme pokračovat se studiem gramatiky pro úroveň N3. Po dokončení těchto kurzů, budu mít za sebou 7měsíců studia Japonštiny :) Takže se pomalu blížím ke svému roku studia Japonštiny, který jsem se rozhodla si vzít po přestěhování do Japonska a co jsem nedodržela, protože jsem si po dvou měsících v Japanu našla práci a studium šlo tedy stranou. :)
Potkala jsem v Japonsku učebnici Minna no Nihongo. K této učebnici jsem si moc vztah nevytvořila, přijde mi, že v jedné lekce je spousta gramatických jevů, takže učebnice mi přijde hutná a nepřihledná. Na moji mozkovou kapacitu (tím myslím své zrní...narážka na fakt,že jsem úča a úči jsou často hodnoceny jako slépky, v podstatě souhlasím) je Minna no Nihongo příliš složitá. Ale znám spoustu lidí, kteří na tuto učebnici nedají dopustit a studují z Minna no Nihongo 2. Každému prostě vyhovuje něco jiného.
To je z mé kolekce učebnic úplně vše, protože v dohledné době příliš rozmnožovat svoji kolekci nehodlám. Ve stávající kolekci jsou pořád věci, které ještě neznám, neumím, neměla jsem čas na to sednout, proto nemá cenu si něco nového kupovat. Po případném složení N4, se zbavím knih s úrovní N5. :) Selekce je nutná, protože knih mám opravdu hodně. A já navíc ráda nakupuji (je úplně jedno co :D) Takara
