30tka...co jsem chtěla zvládnout, než mi padne...část druhá

Čerstvá třicátnice, kromě toho třicátnice zatížená hypotékou...

Pěkně popořadě. Zamilovala jsem se, vdala jsem se a přestěhovala jsem se do Japonska. Tady jsem dva roky žila v mikrobytě a poté jsme s manželem D. koupili baráček se zahrádkou. Splněný sen. Narodil se nám syn. Zkrátka pohádka, až a drobnost, že manželství nevydrželo. Následovalo stěhování do apato. Jednopokojový byt s koupelnou a záchodem 2v1. Tady jsem rok živořila. Po náhlém zvýšením platu se mi otevřela možnost stěhování...Super! Ale kam?

mansion Yamato City

první ubytování v Japonsku 1DK 23.prosince 2011 do 25.března 2013

  původní dům v Zama City- 4LDK od 25.března 2013 do 26.března 2016

Apáto 1R v Kawasaki City 26.března 2016-26. března 2018

Podnájem vs. Koupě 

Nejprve jsem zvažovala podnájem. Jenže problém první: peníze dopředu a né malé peníze. Jsou nájemci, kteří velké peníze nepožadují, ale je standartní praxí, že požadují: key money, což jsou dva až tři nájmy (v ne příliš lukrativním místě i třeba jen jeden nájem) dále je tu platba v hotovosti majiteli, čím mu ukážete, že máte opravdu zájem a platby za úklid a čištění, pokud se vystěhujete. Suma, sumárum to bude dělat mezi 500 000 yeny až 1 000 000 yenů v závislosti kolik je váš nájem. V menších městech pořídíte podnájem jedné místnosti za 30 000 yenů, ale v Kawasaki a Yokohamě vás ten samý byt přijde na 50 000 yenů nejméně. Dva pokoje a více, tak si připravte 80 000yenů a výše... To už je cena srovnatelná s hypotékou. 

pohled trošku smutný, ale brzy se do toho dám...budou barvičky

domeček 4DK

Sagamihara City od 26.března 2018

Kromě toho potřebujete i nejlépe Japonce, ručitele a to znamená, že musíte mít někoho takového. Pokud nemáte, musíte se ohlédnout po méně lukrativních bytech typu apato nebo danchi. Tam ručitel nebude potřeba, ale bydlení to nijak pěkné nebude, záleží jak moc jste nároční, samozřejmě. Pokud se tam jdete jen vyspat, tak vás to trápit nemusí. 

Na lukrativních bytech typu mansion což je betonový panelák s človíčkem, který tam uklízí a zajišťuje servis, který je v ceně nájmu. Vás jako cizince pravděpodobně nepříjmou, pokud nebudete mít Japonce přítele a smlouva nebude na jeho jméno. V apato, což je dřevěná budova dvou max tří patrová bez servisu budete mít více štěstí. Danchi je nejlevnější typ bydlení betonový komplex, který poznáte už od pohledu. Větší bílé budovy označené velkým číslem a písmenem, bez výtahu. Od pohledu staré. I tam jako cizinci budete mít štěstí a nebudete skládat velké zálohy a nebudete potřebovat ručitele. 

Byl čas, kdy jsem koketovala s myšlenkou koupit si starou danchi s hypotékou měsíčně 30000yenů, ale problém je stáří budovy. Danchi jsou většinou budovy postavené před rokem 80 nebo kolem něj nejnovější jsou kolem roku 90 ale tam už je hypotéka kolem 60 000yenů měsíčně...Až přijde čas, bude danchi srovnaná se zemí a postavena znovu a vy si budete muset byt koupit znovu a pokud jste nesplatili původní hypotéku, tak ji budete splácet společně s novou pokud ji vůbec dostanete. Příliš riskantní. To co vám zbude bude podíl na pozemku, o který se dělíte s dalšími majiteli. Nic moc. To samé se děje i s mansion, apato samozřejmě. V tuhle chvíli se likvidují budovy postavené v roce 60, 70 takže ty rozhodně nekupovat. Ani rodinné domy. 

Životnost budov v Japonsku je kratší než třeba v Evropě. Je to dáno tím, že v Japonsku se potýkají se zemětřeseními. V případě betonových staveb je životnost 40-60 let v závislosti na počtu velkých zemětřesení. V případě rodinných domů je to 35let a poté se doporučuje barák zkontrolovat a dát strhnout a postavit nový. Taková je teorie, ale většina lidí si toto nemůže dovolit, takže renovují, spravují. Ale v případě mansion, apato a danchi nařízení přijde od státu, že se bude bourat. Můžete odporovat, ale v tomto případě vás čeká vyvlastnění vašeho podílu. V případě rodinného domu se vám toto nestane, ale měli byste přemýšlet o úsporách na renovaci rodinného domu. V případě mansion, apato, danchi  prostě bytů vám po zboření zůstane jen podíl na pozemku, který se dělí. V případě rodinného domu vám zůstane pozemek. Obojí lze prodat. Nicméně, kdy si zboříte rodinný dům je vaše rozhodnutí, takže si můžete nechat barák spadnout na hlavu. Vlastní volba. U bytů je toto dané tím, že se jedná o výškové budovy a veřejné ohrožení.

Jak při hledání pronájmu, tak při koupi jdete přes realitky. S vlastníky přímo nekomunikujete. Vždy je to s realitkou, ale musíte si dávat pozor na špatné realitky. Za sebe mám zkušenosti s Centrury 21 a Toho House Machida. Obě hodnotím kladně, ale Centrury je více profesionální (subjektivní názor). Po několikerých telefonátech jsem se vykašlala na pronájem a rozhodla se zkusit štěstí s hypotékou. 

Nejprve se podívají na vaše přijmy a pomocí výpočtů zjistí, kolik si můžete dovolit. Sama jsem si určila hranici 60000 jako limit a byla jsem blízko limit pro měsíční splátky byl spočítán na 65000yenů. Takže odhad mám dobrý. Ukázali mi nabídku bytů a domů. Společně jsme byty prošli papírově a domluvili se, který byt a dům chci vidět. 

Pořád jsem nebyla rozhodnutá mezi domem a bytem. Nakonec jsem se rozhodla koupit starý domeček. Starý, ale po rekonstrukci, abych do něj hned od začátku nemusela vrážet peníze. 

Obešla jsem asi 5 domů. A 3 byty. Nakonec jsem se rozhodla hned pro ten první. Byl prostě nejlepší. Je z roku 1996 takže mezi starými je spíše novější. 

Následovalo papírování na hypotéku. Na schválení hypotéky jsem čekala asi 3 týdny. A pak už to šlo rychle. Nejprve jsem složila zálohu 300 000, která mi pak na kontě po převodu peněz zůstala. Dále mě čekal podpis ohledně pojištění, je totiž povinností všech mít zaplacené pojištění a speciálně obsahující pojištění proti požáru. Domky jsou dřevěné, takže pokud chytne jeden, tak to nemusí u jednoho skončit. 

náš "nový" dům - předsíň

V den D mi přistálo na účtě 19 000 000 a já jsem se stala na cca 30 minut milionářkou. Tyto peníze se pak poslaly do 3 bankovních institucí. A poslední větší obnos šel na pojištění domu. No a od března 26 můžeme začít bydlet. Hurá! Teď už si opravdu nemůžu dovolit měnit bezhlavě práci. Budu muset přestat držkovat a makat co to dá, aby mě náhodou nevyrazili. Což se sice nestává, ale člověk nikdy neví, že?

náš "nový" dům malý obývací pokoj

V tuhle chvíli se projevuje můj přirozený sklon: "hledat problémy i tam, kde žádné nejsou a 20 let ani možná nebudou." Nicméně pokud se rozhodnu opravovat střechu, pak je třeba začít šetřit. 

Bez starostí v něm budu moci bydlet ještě tak 13 let. Malýmu bude 16 - tou dobou. Pak budu přemýšlet: jestli dům prodat nebo opravovat. Samozřejmě že pokud nám do domu bude téct, tak oprava bude nutná tak jako tak. 

náš "nový" dům po rekonstrukci: kuchyň

Baráček má 5 pokojů. Je menší než barák v Zama City, kde bydlí ex a nemá zahradu. Nicméně protože nemám auto a neplánuju ho mít rozhodla jsem se tento nedostatek vylepšit tím, že koupím koberec s umělou trávou a prostor na parkování potáhnu zelení. Dále přidám pěkný dřevěný plot a pak květináčů a hned bude fajn :-)  Koupelna je po rekonstrukci a stejně tak i záchod a kuchyně. Takže s vnitřkem domu nemám problém vypadá jako nový. Dům nezažil žádné větší zamětřesení, takže statika by měla být v pořádku, plíseň ani praskliny v domě zatím nezaznamenány, tak snad v pořádku. Střecha vypadá už opotřebovaně, ale plíseň ani prosakování nespatřeno, tak snad slouží. Nicméně střechu bych asi v dohledné době chtěla řešit. S novou střechou se budu cítít bezpečněji. 

Co se pokojů týče: máme obyvák, kuchyň, jeden pokoj pro hosty s tatami, dále dětský pokoj a ložnici. Pro 2 až 3člennou rodinu v pohodě. Čtyřčlenná se sem vejde, ale už to bude těsnější. Pokud bych se znovu vdala, pak bych barák prodala a s novým manželem bych se pokusila koupit nový barák, větší a se zahradou. Ale to je co by kdyby. V tuhle chvíli jsem matka samoživitelka s jedním dítětem a přítelem, který s námi nežije...Nikam nespěchám, do svatby se rozhodně nehrnu. V tuhle chvíli se soustředím na budování domova v domečku, který je sice malý, ale náš...

Takara