Povedlo se, po třech letech čekání, kdy loni jsem nebyla schopná udělat rezervaci a letos jsem měla štěstí zavolala jsem dva dny po otevření rezervací (už bylo plno, ale jedno místo u okna by se nešlo). Jako správná "ameonna" (ame-déšť, onna- žena ) jsem si zařídila déšť. Lístek jsem měla na večer, kdy ajisai budou nasvícené.
Rezervace se provádí po telefonu, zapíší si jméno a telefon, a pak si přímo na místě vyzvednete lístek. Lístek si můžete vyzvednout hodinu předem a 30 minut před odjezdem.
Vyjeli jsme Romancecar z Machida a za hoďku jsme byli v Hakone Yumoto. Jede se do hor, takže lehčí bunda by se hodila. Byla nám trošku zima, ale ve vláčku bylo teplo a i okna měli vyhřívaná, takže se dalo pěkně koukat ven a i v dešti to bylo OK, protože se okna nemlžila.
Pohled na ajisae byl nádherný i přes zapatlané okno :-) Nicméně fotky se daly udělat pěkné. Light up spots byly ovšem poskrovnu. Takže večerní vláček máme za sebou, ale výlet do Gory si určitě zopakujeme, protože ta malá ajisajová zahrada vypadala z okna opravdu nádherně, lidi s deštníky si to jistě mysleli také. :-) Doporučovala bych spíše normální vláček a vystoupit u ajisai spotu ve dne nebo i v noci obojí můžu doporučit...ajisai vláček je pěkný, ale žádné terno...výlet si můžete užít i bez něj a možná, že i lépe....však co by člověk taky chtěl za 310 yenů...
Dvakrát jsme zastavili a fotili se na nádraží. Nicméně doporučuji zastávku v Oohiradai, je tam krásná ajisai zahrada. Tu jsme viděli jen z okna a já jsem kolem 9. večer přemyšlela zda vystoupit nebo ne...Ale představa návratu s cvrčkem kolem 1 a.m. nebyla moc lákavá. Takže výlet do Gory se příští rok bude konat znovu...ale tentokrát běžným vláčkem. Celá cesta trvá cca 40 minut. S dvěma zastávkami na cestě je to výlet na cca 2-3 hodiny.
V oblasti se vyskytovaly i další matsuri s nasvíceným mostem, ale co to bylo nemám tušení a nevydali jsme se to zkoumat, ale most vypadal opravdu pěkně nasvícený...
V každé zastávce byly naaranžovaná ajisai a vypadalo to tam moc pěkně. Po Slunečnicích jsou Ajisai mojí druhou nejoblíbenější květinou, sakury mám až na třetím místě. Déšť, ajisai, žáby a hlemýždi takový je červen...
Hodný strojvůdce nás vyfotil, kdy viděl jak spolu zápasíme a půjčil nám svoji čepici. Takže máme jednu typicky japonskou fotku, jakou mají úplně všichni, kteří tam s námi byli. Všichni staff byli milí a ochotní. Na začátku jízdy se nám přišli představit. A pěkně se o nás starali. Nicméně pokud jedete na ajisai, tak za mě tam bylo trošku zklamání čekala jsem více nasvícených spotů, byly tam zhruba 2-3 spoty nasvícené, ale spousta ajisai kvetla kolem kolejí, ty ale nedaly vyfotit a když tak rozmazaně, takže to za focení nestálo.
Ajisai aneb Hydrangea aneb Hortenzie, ale stejně Ajisai na tenhle květinový keř sedí nejlépe...Miluju tyhle pohledy modrofialové, bílorůžové jsou jako z pohádky. Ajisai jsou prostě nádherné.
Náš výlet byl ukonce cca kolem 9.00 hodiny večerní a domů jsme se dostali kolem 10 večer, opět jsme se svezli Romance-car což nám usnadnilo cestu zpátky...Malej ztropil scénu v suvenýr shopu, kdy hodný pán, který tam pracoval mu věnoval vláček v hodnotě 400yenů...sakra, to Japonsko...učí děti: chovej se jako spratek a dostaneš vláček...hahaha
Příští rok se vydáme do Gory znovu, ale tentokrát běžným vláčkem se zastávkou v Oohiradai. Nicméně pro letošek máme splněno. Ještě přemýšlím o výletu na Enoshimu a do Kamakury za ajisai, ale musím přiznat, že peníze docházejí v začátkem července chci jet do Hiratsuki na Tanabata matsuri. Takže uvidíme, jak to vyjde. Takara
Žádné komentáře:
Okomentovat