Konkurs v Japonsku

Už je to docela dost času, co jsem sem přispěla s něčím aktuálním. Teď udělám změnu a povím vám o něčem, co zkusilo málo cizinců, hlavně z důvodů jazykové bariéry. O čem mluvím je konkurs na malé "talenty", modely, tanečníky, herce, zpěváky apod. 

Na Instagramu jsem zahlédla post z jedné firmy, která provozuje různé konkursy na programy v NHK (japonská národní televize) nebo muzikály nebo hledá miminka do reklam na plínky apod. Na výběr je toho dost. No a tak jsem vyplnila přihlášku pro obě děti a odeslala fotografie. Za dva týdny nám přišel "omedetou" dopis s tím, že jdeme do druhého kola. Něco mi říká, že tenhle blahopřací dopis dostávají všichni, hlavně když jsem viděla, kdo všechno u konkurzu byl. Nic ve zlém, pro každou mámu je to její dítě nejkrásnější, ale u sebe můžu říct, že jsem schopná okem kritickým posoudit, zda moje dítě je nějak speciální nebo ne. 

Za své děti můžu říct, že jsou zajímaví tím, jak jsou mixovaní, ale že by byli předurčení k tomu být slavnými, že by to v nich bylo, tak to nevidím. To ale neznamená, že se jim nepokusím otevřít dveře tímhle směrem. Člověk nikdy neví. Yatteminai to wakaranai volný překlad: "dokud nezkusíš, tak nevíš" Takže jsem zkusila no a teď vám popíšu, jak konkurs probíhal. 

Pro nás to byla docela štreka do Tokya a doufám, pokud kluky vyberou, pak spiš do Yokohamy. Je to blíž. Dojeli jsem do Takadanobaba a od stanice to bylo 12 minut. Firma sidli v jedné z místních budov a už před vstupem nás změřili (teplotu) a desinfikovali se ruce. Vyplnila se přihláška s fotkou a dostali pořadové číslo. 

Nejprve proběhla přednáška na pět minut, co dělají a tady bylo vidět, že konkurs je spíše představení programu "Lesson", které vybrané děti budou muset dělat. Od jazzu, přes balet, drama, zpěv apod. Některé povinné a jiné nepovinné. Co mi v té přednášce chybělo, byla zmínka: kolik za to? Je mi jasné, že tyhle agentury musejí z něčeho žít a tak není divu, že vybraní jedinci budou cálovat. Otázka kolik za to je ale na místě, protože ne všichni budou schopni prorazit. To je jasné. 

Ukázali nám pár slavných talentů. Lidem (dětem i dospělým) se říká tarento (talents) jsou to například bývalé i současné modelky, které dělají na IG influencery nebo se účastní rádoby zábavných pořadů. Nemusí být super talentovaní. Jsou to prostě TV osobnosti. Mají tu multi tarento tzn. člověk dělá víc věcí: modeling, zpěv, tanec etc. Pak třeba owarai tarento to jsou komediální osobnosti. Tam by se uživil velkej, tím jsem si jistá. 

Idol tarento pokud je člověk krásný a dělá do fashion, tak tohle je označení pro tuto osobnost. Někdy jsou označování jako obaka tarento, protože se prezentují v TV jako hlupáci. Příkladem by mohla být Rola. Rola je smíšeného původu. Matka Japonka a otec Bangladešan a dědeček Rus. Má exotický vzhled, který umocňuje kontaktními čočkami a barvení hlavy na blond. V TV se chová jako hlupačka (i když není) a já ji nemám ráda, protože přidává olej do ohně zvaný: "kimpatsu no baka" tzn. blondýny jsou hloupé. Když jsem přijela někdo mi chtěl složit kompliment, že vypadám jako Rola (když jsem přijela měla jsem o 30kg méně, žádná supermodel, ale nevypadala jsem zle- přikládám foto)

Atlet tarento to jsou bývalí sportovci. Gaijin tarento to je talent pocházející z ciziny. Nejznámějším je Dave Spector. (toho docela můžu). Většinou se produkce soustředí na fakt, že neumějí perfektně japonsky a dělají ze sebe klauny. Rozhodně nepřispívají osvětě. Běžný Japonec se u telky zasměje, a pak si myslí, že všichni cizinci jsou, jako někteří kašpaři v TV. Kolikrát jsem slyšela I-san ty jsi cizinka, ale jsi hodně otonashii(klidná/nudná)...hned jsem věděla, že dotyčný moc "žere" TV. 

Talentů hlavně jejich druhů je samozřejmě více, ale já se o tenhle svět moc nezajímám, takže pokud chcete vědět víc, budete se muset poohlédnout jinde (nezlobte se) a já se vrátím zpět k tématu, protože jsem trošku odbočila. 

Takže papíry vyplněné, přednáška o tom, co nabízejí, ale ne za kolik to nabízejí, byla ukonce a odvedli nás do jiného patra, kde jsme dostali kód, který se lepil v oblasti hrudníku. Čekaly nás kamerové zkoušky. 

Děti měly zahrát scénku: 

Moshi, moshi yamamoto nan desu ga Halo, halo, jsem Yamamoto

A, hokkaido no ojisan.     A, to je dědeček z Hokkaida

hokkaidou no ojisan kara denwa da yo.  (zvolání) Volá dědeček z Hokkaida

Většina dětí nebyla schopná to zahrát a četla to z papíru. Velkej držel basu. Navíc to charisma, které většinou má, se neprojevilo, byl nervózní a nesvůj. Po natočení obličeje a vyzvání k úsměvu. Bylo po kamerových zkouškách. A oni se ptaly matek, co je jejich cílem a dětí, co je jejich snem. U nás se na nic takového neptali, pouze je zajímalo, zda jsem schopná komunikovat v Japonštině. Nevím, zda je to dobře nebo špatně. Velkého se na nic nezaptali a on to nezapomněl okomentovat. "Mě se na nic nezeptali" Bylo to vtipné, ale čert ví, co to znamená. Buď to znamená, že neprošel a nebo že naopak prošel. Počkám na výsledek.

 

O malého se zajímali o dost víc. Choval se vzorně i s plnou plínou. Njn. Nikdy neměl dobrý načasování. Prohlédli si ho, chtěli vidět vlasy ze zadu. Tam má ty vlasy trošku řidčí, ale řekla bych, že malej projde. Můj typ je, že malej projde a velkej asi ne. Bavila jsem se o tom z jejich tátou (je táta pro obě děti) a on říkal, že pokud by prošel jen malej, tak do toho nepůjdeme. Nemyslím si, že velkej by z toho byl nějakej zdrcenej. Chce dělat Youtube a to mu ani případný neúspěch v konkurzu vzít nemůže. Popravdě je to buřt. Když projde good, a když ne tak taky good. V tuhle chvíli přemýšlím, o čem by jeho Youtube mohl být. 

No co se týče konkurzu za necelou hodinu bylo po všem. Měla jsem dost času prohlédnout si "konkurenci" a dvě děti byly podobné malému a spousta kluků ve velkého věku, ale chovající se lépe...jojo...jsou oba moje poklady a jsou speciální pro mě...to ale nemusí nutně znamenat, že se musí prosadit v showbyznisu.

Přišla jsem, viděla jsem a jsem spokojená. Chtěla jsem to zkusit a zkusila jsem si to, teď jen už čekat na výsledky konkursu. To čekání si zkrátím prací na svém Youtubu. Doufám, že jste si mě všichni našli a klikli na tlačítko "odebírat". Jak se v Japonsku říká: yatte minai to wakaranai...dokud to nezkusíš, tak prostě nevíš, a tak je to zkrátka se vším. Takara