Jak se rodí v Japonsku (vzpomínka z roku 2015)

Už je to 5 let, co se mi narodil syn ve 36 týdnu těhotenství. Byl maličky 45cm/2810g. Porod to byl můj první, před tím jsem za sebou měla jedno zamlklé těhu, ze kterého jsem si odnesla trauma, protože doktor mi řekl, že jsem "zabila" své dítě tím, že jsem pracovala a můj ex-manžel mu věřil, protože když to říká pan doktor, tak to musí být přece pravda, že...

       

Další těhu se zadařilo asi půlroku poté...těhu jsem snášela v pohodě po fyzické stránce. Kontroly byly v prvním trimestru co 4 týdny, v druhém trimestru co 3 týdny a ve třetím trimestru co 2týdny. Od 36.tt měly být co týden, ale tam už jsem se nedostala. Fyzicky jsem na tom byla velmi dobře, jen mi chutnalo a výsledkem bylo, že test na cukrovku jsem musela dělat dvakrát, ale nakonec jsem těhu cukrovku neměla. No a z 63kg jsem se dostala na váhu přes 80kg a pak už jsem se přestala vážit. 

Při každé návštěvě vás zváží, změří vám tlak a dáváte moč. Testují vás na chlamydie a také na protilátky na zarděnky. Měří cukr v krvi. Screeningy se tu nedělají. Pokud ho chcete musíte si zažádat a zaplatit. Běžně se nedělají. O tom zda máte postižené dítě se dozvídáte v průběhu těhotenství, ve chvíli kdy už potrat není možný. Nebo až po porodu. I kdybyste termín pro potrat náhodou stihly, tak vám ho nemusí provést, protože z tohoto důvodu se potraty v Japonsku neprovádí. K potratu musíte mít i souhlas otce, což vám znemožní mít potrat v případě znásilnění (leda, že byste zfalšovaly podpis násilníka). Proto řada Japonek si raději porodí doma, a pak dítě vyhodí do smetí...Finanční stránka hraje svou roli též. Za potrat zaplatíte cca 50000Kč. Záleží v kterém týdnu na  něj jdete a zda zůstanete v nemocnici nebo jdete ten samý den domů. 

V 15tt vám berou krev a zjisťují zda nemáte anemii, cukrovku atd. Ve 25 tt. vám miminko zváží a změří a můžete mít 3D ultrazvuk. V pokročilém těhu vás dávají na monitor a měří se srdeční ozvy, také kontrolují čípek, zda se nic nechystá. 

Nicméně v mém případě mě toto nespasilo. Ráno jsem šla na kontrolu a doktor říká: "nic se neděje porodíte v termínu" jojo...ještě ten den navečer jsem byla zpět. Prošla jsem se. Nakoupila jsem, uklidila jsem celý barák a když se natáhnu k filmu, tak mi praskla voda. Byly 3 PM. No a program na daný den byl daný. 

Zavolala jsem ex a do nemocnice. Kolem 5PM jsem se dostala do nemocnice. Nic se nedelo. Dala jsem si večeři. Pořád se nic nedělo, tak jsem poslala ex domů. Poslouchala jsem si hudbu a chodila si po předporodním pokoji. Nikdo tam nebyl, takže pohoda. Došla jsem si na záchod a zase chodila. Pak už to začalo trošku bolet kolem 9. večer, ale sestra říká, že nic, že jsem na jeden cm...Začalo to svinsky bolet bylo asi kolem 11. večer Ale když sestra přišla, že nic že se nic nechystá. Nabyla jsem dojmu, že je obtěžuju...Že zjevně jsem přecitlivělá. Pořád nic. Zavolaly mého manžela, protože přecitlivěla cizinka dělá scény. Nemohla jsem ležet, nemohla jsem stát. Několikrát jsem se rolovala na zemi bolestí. Řvala do polštáře, protože v Japonsku se u porodu neřve. (Nejsem si jistá čím to je, zda sebekontrolou. Jistě ne medikací, protože epidural se v nemocnicích nedostane. Můžete jít na kliniku, která se specializuje na bezbolestný porod, ale za epidural si připlatíte cca 50 tisíc Kč.) 

Jenže, když mě pak sestra zkontrolovala, tak zjistila, že od poslední kontroly jsem se otevřela na 6cm a za dalších 30 min jsem byla otevřená na 9 cm. Najednou kolem mě začaly běhat. Najednou měly pochopení, že to asi fakt bolelo, protože jsem se za ani ne hodinu otevřela z 1 cm na 9cm. To zoufalství, když jsem byla pořád 1 cm a ony mi říkaly, že se nic neděje, ten si pamatuju do teď. Nemyslím si, že jsem přecitlivělá na bolest, prostě to bolelo jako čert. 

Pomalu jsem se měla přesunout na porodní sál. V tu chvíli jsem cítila, že hlavička sestoupila, tak mě popadly a dovlekly na sál, kde byl malý asi na 3 zatlačení venku. Tahle fáze nebolela, nebo si to nevybavuju, ale zařvala jsem si u toho. Nikdo mi nebránil, porod postupoval jak měl a já do každého zatlačení dávala vše. (Už jsem to chtěla mít za sebou) řekli mi abych netlačila, ale malej prostě vyšel aniž bych cokoli dělala, ale patrně to byl důvod xstehů, které jsem měla. Ty stehy byly to nejnepříjemnější, protože člověk si dva týdny pořádně nesedl a hemoragicky kruh se stal nejlepším přítelem na měsíc...

Malej přišel na svět v 1.41 a byl opravdu malej :-) 

Po porodu jsem směla mít malého u sebe asi hodinku, pak ho odvezli a já se měla vyspat po porodu. V Japonsku je tohle normální, že rodička si potřebuje odpočinout. Nicméně nespalo se mi dobře a nelíbilo se mi, že malého nemám u sebe. To je asi jediné s čím jsem měla problém.

Shrnutí: 

Rodila jsem v Japonsku, Kanagawa Pref, Yamato City, ve veřejné nemocnici. To je ta nejlevnější varianta. Japonský systém vám proplácí 420 000yenů cca 85 000 Kč. Můžete si vybrat, zda je zaplatíte předem a oni vám pak ty peníze vrátí a nebo variantu, že oni peníze pošlou přímo nemocnici. Nicméně za každou speciální úkon si připlatíte. Malej potřeboval slunit, protože byl trošku žlutější a to stálo plus 10000Kč. Ale ve výsledku jsem platili jen asi 30 000Kč. 

Žádná medikace, epidural, klystýr, holení, můžete se volně pohybovat po pokoji. V posteli musíte být jen, když monitorují. Manžel s vámi může být, ale děti na návštěvy nesmí. Pokoje jsou po 4-5 oddělené závěsy kolem postelí. Můžete si vybrat nadstandart, ale za ten si samozřejmě připlatíte. 

Pokud půjdete do soukromé kliniky, tak samozřejmě dostanete proplaceno 420 000yenů, ale za porod tam si výrazně připlatíte. Nabídnou vám různé procedury, spa, pomůcky i luxusní župany. Po porodu vám přinesou dort a nabídnou vám masáž obličeje apod. Za porod zde zaplatíte cca 300 000Kč. A pokud budete chtít epidural, tak i víc. Některé kliniky nabízejí i možnost přespání celé rodiny na klinice, což se hodí, když nemáte kam dát starší dítě.

Za mě soukromá klinika jsou to vyhozené peníze, leda že by nabízeli nějakou speciální care o spodek. Protože já si ze všeho nejvíc přála jít domů a mít klid. S druhým těhu jsem uvažovala o soukromé klinice z důvodu, že přítel žije 500 km daleko a než sem dojede budu muset čekat. Malého nemůžu nechat samotného. Takže to je jediný důvod proč bych o soukromé klinice uvažovala. Měla jsem tak přirozený porod jaký byl v nemocnici možný (na porod doma nemám "koule" a porodní asistentky v Japonsku nejsou k mání. Vždy je třeba jít do nějaké instituace mateřské centrum, klinika nebo nemocnice)

Z důvodu Covid-19 porody jsou bez přítomnosti manžela a s maskou na obličeji. Navštěvy jsou zakázány jen ve ve speciálních případech 5 minut. 

To je zhruba vše, co bych mohla napsat k prvnímu porodu v Japonsku.