Sanuki a Tokei aneb jak si ze mně Japonec dělal šprťouchlata

Sanuki oblast je proslulá nudlemi: sanuki udon, ale samotné město je poměrně nové a vzniklo sloučením několika měst pro roce 2000. Je to jedno z mála měst, které se zapisuje hiraganou, tzn. nemá kanji. 

Samotné město je to malé, ale najdete zde tři chrámy z poutní cesty mnicha Kúkaie. To je místní rodák a je nejvýznamnějším mnichem na Shikoku. I když zemřel ve Wakayama prefertuře.  Mnich Kúkai pocházel z oblasti Sanuki a byl to budhistický mnich, filozof a básník. Zemřel ve slavném chrámu Kóyasan ve Wakayama prefektuře. Posmrtně dostal jméno Kóbó Daishi. Té poutní cestě po 88 chrámech se říká pouť Kóbó Daishi. 

Odkud ten název a proč zrovna 88 chrámů na poutní cestě?
Mnich Kúkai trénoval a studoval po celý život. Jeho směrem byl ezoterický budhismus a po jeho smrti začali "henro" - poutníci navštěvovat místa, kde žil a trénoval, jako symbolickou pouť. Údajně trvá obejít všechny chrámy pěšky dva měsíce a měří zhruba 1500km, nicméně, já znám místo, kde se to dá "symbolicky" zvládnout za 10 minut. 

Lidé, kteří se uvolí k pouti, tak činí z mnoha důvodů. Spiritualistické, náboženské nebo jen pro zábavu. Není žádné pravidlo, že musíte obejít všechny chrámy, je to čistě na vás. A jak se to dá udělat, za 10 minut. Navštivte: Shikoku Mini Reba, kde jsou sošky, které přestavují každý jednotlivý chrám z poutě a nebo pokud budete mít štěstí objevíte chrám, kde jsou vyskládané pytle s pískem. Na každém je napsáno jméno chrámu, ze kterého písek pochází, takže když hora když Mohamed nepřijde k hoře, hora příjde v pytli na písek. O tomhle chci zpracovat vlog, ze svých starých videí. Snad se to povede. 

Proč 88 chrámů? 

tak to má, co do činění s čísly. 8 je brána jako šťastné číslo, i když je sudé a my víme, že v Japonsku jedou čísla lichá (pokud dáváte peníze apod.) Tak proč 8 není v losers skupině. Jde o tvar, který je nekonečný, věčný, není možné říct, kde začíná a kde končí. No a když jedna osmička je dobrý, tak dvě jsou lepší a tři už by bylo moc, protože tolik chrámů tam nemají (myslím ty větší a významnější).

Tak to jsem vám dala jen malý předkrm, protože poutní cestě po 88 chrámech musím věnovat samostatný článek. Byla to cesta mnicha, který pocházel ze sanuki a dost možná si pochutnával na sanuki udonu, i když pravděpodobně asi ne. Každopádně Kagawa prefektura má svoje nickname "udon prefektura"

Co je sanuki udon? (pište si, piště si)
Je to udon, tlusté nudle. Nejtlustější ze všech a jsou bílé-béžové, protože jsou vyrobeny z pšeničné mouky. Udon se servíruje velmi prostě. 

Dva typy nudlí: jeden je hrubší a jeden je jemný, měkký. Souvisí to s vařením. Ty měkké se jakoby táhnou.

Hrubší nudle mají trojí servírování:

1) Kakeudon: ten se servíruje tak, že se přes něj lije sojová omáčka, 

    obsahující i seafood

2) Bukkake udon: kdy naliješ trochu sojovky do nádoby s nudlemi a zamícháš 

3) Shouyu udon : kdy si nudle jen dochutíš sójovkou

Měkké nudle mají dvojí servírování:

1) Kamaage je udon naložený ve čtvercové misce a nudle se machají v sojové omáčce

2) Kamatama jsou nudle s čerstvým vejcem a sojovou omáčkou

Fotografie nemám, ale pokud jednotlivá slova zadáte do vyhledávače vyjedou vám obrázky (na které já nemám copyright)

Na udon mě pozval starý znamý (dopisovací kamarád) a dělal si ze vyloženě prču. Pozval mě do muzeum folklóru a já se samozřejmě ptala, co je to a co je ono. No a on mi vždycky odpověděl, že to jsou "tokei" (hodiny) trvalo mi dost dlouho, než mi došlo, že si ze mě dělá legraci. Najednou všechno byly hodiny. Nachytal mě celkem 4. A zakončil to stereotypem "kinpatsu no baka" hloupá blondýna (do té mám daleko, ale v Japonsku je pro ně světle hnědá blond) no přiznám se, že jako dopisový kamarád se mi líbil více...:-D 　

Místní muzeum folklóru se nachází uprostřed lesa, takže případnou procházku si tam rozhodně užijete. Občas nabízejí i workshopy starých řemesel a to může být zajímavé, jen sebou nesmíte mít někoho, kdo vás bude učit, že všechno je "tokei" o tom žádná. 

A kam se vydáme příště? To bude překvapení, i když podle mého Instagramu asi už tušíte. Tak zase příště. Takara