Edit z 2026
Tohle je jedno z mých oblíbených míst, kam doufám budu moci vzít děti jednou. Kamikochi, Tateyama, Okinawa a Ookunoshima jsou místa, kam se nejezdí "jen jednou"...bohužel ale platí, že se jedná o oblíbené spoty tzn. očekávejte návaly turistů...
Vyrazili jsme už ve čtvtek v 11 večer a 10 minut z Tokya autobusem. Musím přiznat, že poslední dobou mám na busy smůlu, buď netopí nebo cestující mají nějaké virózy jako suvenýr na palubě. V tomhle případě se topilo až hrůza a já jsem seděla v šortkách a tričku s krátkým rukávem a škvařila se ve vlastním sádle. Horší byl muž, který kašlal jako tuberák...s mojí oslabenou imunitou a nevyspáním se jsem za 7 hodin strávených v pekelné výhni autobusu byla jasná. Ráno už jsem mohla přivítat návštěvou "conbini store" a koupit si mentolové bonbóny, které by mi alespoň trošku ulevily od rozjeté angíny.
V Toyamě jsme si půjčili auto za 10tisíc yenů na den a vyjeli jsme do okolí Toyamy. Navštívili jsme Himi, Hamaharashi, Owara, Tonami. Na hotel jsme přijeli asi v 5 p.m. totálně vyšťavení a měli jsme vstávat příští den v 5 ráno! Měla jsem pocit, že umřu. K bolesti v krku se přidala i horečka, no super! Docela jsem trnula, jak budu vypadat další den.
Druhý den jsem vstala bez větších problémů, tedy ne větších, než jsem měla předchozí den. Vyjeli jsme brzy ráno z Toyamy a pokračovali jsme autobusem, který nás vyvezl do výšky 2 500 metrů. Cestou jsme míjeli různé sněhové kaňony a na Tateyamu jsme dojeli v 8 ráno. Přivítala nás zima a sníh. V tu chvíli jsem zjistila, že jsem jeden z mnoha tupců, kteří si na internetu přečetli, že na Tateyamu je OK si vzít tenisky...autor článku zjevně zapomněl říct, že tohle platí pro léto a podzim, ale nikoli pro jaro. Tateyama je oblíbeným místem pro hiking, ale pokud jste líní, tak zaplatíte pouze pouze kolem 10tisíc yenů a přes Tateyame do Kurobe a dál vás povezou: vlakem, trelejbusem, busem, lanovkou, lanovkou na kolejích. Vystřídá te řadu prostředků, ale dobrou zprávou je, že na sebe navazují, takže jsme nikde nečekali dlouho.
Na Tateyamě, jsme byli oblečeni naprosto nevhodně stejně jako kotel dalších ubožáků, takže jsme se po Tatyamě trošku prošli, obdivovali jsme zasněžené štíty, různé průchody ve sněhu a zamrzlé a zasněžené jezírko. Rovněž cestou nahoru na Tateyamu jsme byli upozorněni na jedny z nejdelších vodopádů v Japonsku. Byla to nádhera. Tateyama má v podstatě 3 období: zima je časem sněhu a zimních sportů, jaroléto je zeleň všude, sakur jsme příliš neviděli a to ani odkvetlých. Ale podzim se to tu červená zvlášť v okolí přehrady pod Tateyamou. Když jsme si dostatečně zmáčeli boty a nabažili se sněhu, kterého není mnoho v Kanagawě, kde žijeme máme sníh max. 2krát do roka a většinou je rychle po něm. Z Tateyamy se dostanete trolejbusem na další vyhlídkové místo Kurobedaira.
Užijete si spoustu krásných pohledů na vysoké hory a myšlenku, že jste pro tu krásu nemuseli udělat ani krok, když nepočítám asi 30 schodů na vyhlídku, po kterých byla cedule s omluvou, že vás po těch 30 schodech čeká ještě dalších 5 schodů J Z Kurobedaira se dostanete do Kurobeko lanovkou. Z lanovky si můžete užít různé pohledy na hory a přehradu pod vámi. Dále následuje lanovka na kolejích a samotná Kurobe Damu, jedna z nejznámějších v Japonsku. Přesto však Kurobe Damu a Aikawa Damu, kterou jsem navštívila na podzim, dávám přednost té v Aikawě, je krásnější, hlavně vodní plocha je větší. Dále už jsme si užívali jen a jen různá horská panoramata a postupně jsme vystřídali různé autobusy, trolejbusy aj. Tenhle den byl ve znamení krásných horských panoramat a návštěvy jedné z japonských přehrad.
Pozdní odpoledne jsme dojeli do Matsumota, kde jsme měli hotel a navštívili jsme místní suvenýrovou uličku a chrám, před kterým jsem si sedla a dodělala nikki, co máme za domácí úkol z jazykovky. Před chrámem jsme měli štěstí, že jsme viděli svatbu. Nevětsta měla sice tradiční kimono, ale ve vlasech měla nějakou ozdobnou rostlinu místo tradičního "kloubouku" který má za úkol zakrýt rohy žárlivosti budoucí manželky. Tuhle novou módu vítám, nevěsty tak vypadají lépe, sama na svoji svatbu v Japonsku ještě čekám, protože jsem se vdávala pouze v Čechách a proto bych si ráda svatbu zopakovala i v Japonsku s tím, že by to bylo na podzim za červeného listí....Uvidíme...Od chrámu jsme šli jen a pouze na hotel, bylo kolem 4 odpoledne a my jsme byli už prostě mrtví, takže jsme spali až do 6 ráno.
A tak začal GW 2014...Takara
Žádné komentáře:
Okomentovat