pátek 24. května 2019

Chichibu dosud nepoznané...

Chichibu je asi 2 hodiny jízdy vlakem od Machida City. Nachází se v Saitama Prefektuře a při cestě do Chichibu minete zastávku Koma, kde se nalézá místo zvané Kinchakuda, které je oblíbené pro kvetoucí pavoučí lilie (higanbany)...V Chichibu jsem byla po druhé a poprvé jsme se vydali jen a pouze za Shibazakurami, což jsou skalničky v bílé, růžové a fialové barvě a jedno z míst, které stojí za shlédnutí je Chichibu a to druhé je Kawaguchiko, kde dostanete panorama Fuji-san, shibazakura a jezero. Ovšem ne v době GW. V době GW nejsou shibazakuri v plném květu. Shibazakuri kvetou až do konce května, takže pokud se vydáte do Kawaguchiko, pak doporučuji to udělat až v květnu a ne v době GW.





Ne jinak tomu bylo letos v Chichibu. Kvetla asi jen jedna čtvrtina, takže do barevných koberců z barevných plakátů, měla podívaná dost daleko. Ale úplná ztráta času to nebyla. Vyfotili jsme se na jedné čtvrtině, a pak mě moje kolegyně provedla po stáncích, kde nás zaujal sršeň v medu. Hádám, že tato verze medu je určená pro lidi na dietě. Ač sršeň je prokazatelně mrtvý, tak bych si nechala obě ruce raději upadnout, než sklenici otevřela. Malej okomentoval med jako "kowai hachimitsu" což se volně přeloží jako "děsivý med", podle mě to trefil...





Potom jsme se vydali na okružní cestu po chrámech. Navštivili jsme celkem tři a jména si nepamatuji, ale jsou od sebe, co by kamenem dohodil. Jeden z chrámů je zdravotní a nabízejí zde různé čaje pro dobrý zrak. Další chrám byl plný kvetoucích v Japonštině je nazývají z nějakého důvodu "botan" nicméně v Češtině se jim říká Pivoňky...a poslední chrám byl opravdu nádherný opět něco, co mi připomnělo Nikko. V Nikko jsou slavné 3 opice: nevidím-neslyším-nemluvím... V tomto chrámu jsou také tři opice, ale jejich protiklad. vidím-slyším-mluvím... Vedle chrámu probíhal i shintou obřad a jedna s postav rozhazovala chrámové sladkosti mezi diváky. Jedna paní chytila dva sáčky a věnovala jeden malému, jojo být malý a roztomilý se vyplácí :-) Uvnitř byly dvě sladkosti s ginko listem nakresleným uprostřed. 








Nakonec jsme se vydali na nádraží, kde jsme shlédli místní parní lokomotivu. Japonské vlaky jsou rychlé, ale tato lokomotiva jela podobnou rychlostí jako ČD, takže jsem si zase jednou vzpomněla na domov. Dokonce i vagóny vlaků se těm českým podobaly.  Tedy podobá se a nepodobá...patrně jsem to v něm chtěla vidět. Nicméně malej byl velmi nespokojen, protože pro svezení parním vláčkem musíte mít rezervaci a tu jsme samozřejmě neměli...Smůla, snad příště...Takara

Žádné komentáře:

Okomentovat