Ve víru paniky aneb když tajfún přichází

Oproti zeměstřesení, na které se připravovat moc nedá. Tak na tajfún máme zpravodajství a meteorologové jsou schopni spočítat trasu a rychlost, jakým se tajfún pohybuje. Lidově řečeno nám řeknou, kudy tajfún půjde a kdy půjde přes nás. Zprávy jsou zahlcené zpravodajstvím o postupu tajfúnu a nezapomínající informovat o škodách, které zanechal předchozí tajfún.

https://japantoday.com/category/national/Super-typhoon-on-track-to-drench-Japan%27s-main-island

Tajfún č. 15 zanechal Chibu bez elektřiny a spoustu lidí bez domova, přesto nebyl hodnocen jako nejsilnější. Naproti tomu Tajfún č. 19 byl hodnocen jako velmi silný a byl srovnáván s tajfúnem Ida v roce 1958 (ten za sebou nechal až 1000 mrtvých).  Takže "očekávání" od nejsilnějšího tajfúnu za 60 let jsou opravdu vysoká a s "očekáváními" přichází i nervozita a panika. 

Tajfún č. 19 se jménem Hagibis v tagalogu a překládán jako swift do angličtiny.  Podle zpráv měl dorazit do Tokya ze soboty na neděli. Kolem 21. hodiny měl být v Chibě. V Kanagawě se měl zastavit mezi 18. a 20 hodinou. No a jak to vypadalo pro běžného člověka.

PÁTEK 11/10

6:55

Ráno mě přivítá email, že se máme snažit být online, a že office chce abychom se hlásili, že jsme v pořádku. V sobotu se nemaká, tak jsem v klidu. Nicméně řada společností ač v sobotu pracuje, tak dala zaměstnancům volno (výjimečně). Školky jsou v sobotu zavřené (většinou se pracuje i v sobotu, ale z důvodu bezpečnosti byla sobotní školka zrušena). 

7:30 

Hodím syna do školky a vydám se na vlak. Na nádraží cítím ve vzduchu pach nervozity. Vlaky jsou zpožděné, i když pro to není logický důvod, většinou chyby z roztržitosti. Všude se hlásí, že šinkanseny už v pátek nepojedou a vlaky budou zastaveny od soboty od rána. Nu dobrá, pokud se v pátek večer dostanu domů, tak budu ráda. 

9:00

Dorazím do školky. Všude se baví o tajfúnu a level nervozity je hmatatelný. Někteří učitelé hlásí, že půjdou domů dříve, protože vyzvedávají děti. Přemýšlím, zda by nebylo lepší hodit se marod na odpolední blok. Naneštěstí stejně uvažovalo více učitelů...

11:30 

Dostávám email, že z důvodu absence toho a toho učitele se mi mění rozvrh. Jsem poslána na jiné místo. Naštěstí je to místo blíž školce malého, tak zajásám a jdu si koupit oběd. Poslední dobou ujíždím na japonském baleném chlebu. (Tučné, dobré a po snědení plné výčitek, protože jeden chleba má kolem 500kcal a moje váha stoupá...) Vlezu do conbini a nestačím se divit: vody pryč, chleba pryč, baterky pryč,  MAKE UP!!! pryč... Jak je vidět lidi už začali brát conbini útokem a začali se zásobit. Proč vody a chleba chápu, ale make up ten opravdu, ale opravdu nechápu a je to jediná věc, kterou bych si nekoupila, pak co s make upem, pokud mi tajfún odnese barák...

12:00

Vydávám se do jiného conbini a situace je naprosto stejná: vody, chleba, make up...:-) nakonec skončím v Mekáči. Sleduji zprávy o tajfúnu. Mrcha jde přímo přes nás na Tokyo a Chibu, chudáci tam ještě v některých lokalitách stále nemají elektřinu a už se to na ně žene znovu. Skoro jako bowling tam taky máte dva hody...

13:00

Dostávám telefon od mého zubaře, moje objednaná session před měsícem se ruší z důvodu tajfúnu. Damn it!!!Přeobjednání zatím není možné, to jsem zvědavá, kdy ty svoje tesáky budu mít opravené. Už je opravuju půlroku a ještě mi chybí opravit 3 zuby!!!:-( jde to hodně pomalu, když máte volno na zubaře jen v sobotu, tak jako všichni:-D 

14:30 

Začínám odpolední blok. V podstatě stejně jako ráno povídání o tajfúnu se nevyhnu. Musím říct, že chtě nechtě jsem začala přemýšlet, co a jak. Hlavně co s vodou. Voda v petkách už není k sehnání.

18:30 

Vyzvednu syna  ve školce, kde už mají vše uklizené. Nanosené pytle s pískem. A lidé se hromadí u vchodu, jak si přejí navzájem aby tajfún ve zdraví přežili. 

19:00

Po skromném nákupu, (flačka 2L čaje, dále sušenky, čokolády apod. tak abychom vydrželi alespoň 2 dny) jsme se vydali na vlak domů. Náhodou na nástupišti je malé conbiny (něco jako sámoška fungující 24/7), ze zvědavosti jsem se tam mrkla a...."balený chleba"!!! vody!!!make up!!!haha... nevěřím svým očím, očividně mají všichni nakoupeno, takže tahle malá conbiny na nástupištích nechávají být...Přijíždí vlak narvaný k prasknutí...oh yeah!!! Samozřejmě, že všichni nechávají své japonské přesčasy na lepší počasí a vracejí se domů, tak jak by správně měli, kdyby nebyli Japonci. 

Nápor lidí je neuvěřitelný a vlaky opět hlásí zpoždění, díky lidem naskakujících do zavírajících se dveří vagónů a jiných zranění na přecpaných nástupištích.

19:30

Jedu pomalu domů a pěkně proti větru. Silnice jsou rušnější a auta jezdí vyšší rychlosti, protože je za prvé pátek a prodloužený víkend k tomu a za druhé tajfún a teď je čas té největší paniky a skupovaní všeho možného a nemožného...Já dojedu domů a začnu sklízet věci ze zahrady. Vše co by mohlo letět dám do předsíně, co nemohu přemístit přivážu pořádně. sundám tyč na věšení prádla z balkónu a všechna okna mají plechové okenice na ochranu před zloději a tajfúnem, tak všechny ty plechové okenice zavřu. Jsem zabarikádovaná, kromě jednoho okna (výklenku) a menších oken mám tyto okenice všude, takže letící sklo z rozbitých oken mi nehrozí...

20:00 

Povídám si s přítelem a spojení dost vypadává. No bude hůř. Píšu emaily do práce na úterý abych nemusela plašit pokud spadne síť. Projíždím různé typy na přípravu na tajfún, ale ještě to pořád beru na lehkou váhu a směju se zprávě, která říká, že lidi vykoupili lepící pásky a vylepují okna jako ochranu...:-D chápu pro dobrý pocit a mentální berličku asi dobrý, ale bylo už dokázáno, že to nefunguje...Nicméně internet je zaplavený fotkami jak lidé vylepují okna lepící páskou.

22:00

Jdu spát a spí se mi dobře...Začalo pršet...

SOBOTA 12/10

https://japantoday.com/category/national/Typhoon-makes-landfall-on-Izu-Peninsula-one-dead-at-least-50-injured

7:00

Probudí mě bzučení telefonu. Emergency zpráva: hladina řeky se zvýšila na stupeň 4 v Sagamihara City, lidem kolem řek se doporučuje zahájit přípravy na případnou evakuaci. Dobrá, řeka je daleko jsem klidu...když tu další zpráva, tentokrát z Machida City a obsah víceméně stejný. Lehce znervózním, ale stále jsem v posteli a spím...

8:30 

Další sada emergency zpráva a opět Sagamihara City i Machida City. Z nějakého důvodu dostávám zprávy ze dvou měst najednou. Jsem vzhůru. Vlezu na FB, tam už čtu zprávy o tajfúnu, který je ještě někde v moři a statusy svých přátel, kteří začínají být nervózní. Začínám přemýšlet, zda bych neměla alespoň zamrazit vodu. 

10:55

Další sada emergency zpráv...opět obě města, tentokrát jde o hrozící sesuv půdy. Některým místům už se doporučuje evakuace. Těm, kteří se nemohou evakuovat se doporučuje jít do druhého patra domu, pokud bydlí u řeky. Nicméně, já se z druhého patra začínám stěhovat dolů, kdyby tajfún vzal střechu, bude lépe být dole než nahoře. Začínám uklízet horní patro. Uklidem myslím to, že co jde zavřít zavírám do skříněk a ty otáčím směrem ke zdi aby se neotvírali...pravděpodobně jde o stejně bláznivý nápad jako s tou lepící páskou, ale podaří se mi uklidit takto celý dům, který teď vypadá velmi prázdně, jak je všechno nastrkané ve skříňkách. Díky bože za minimalismus...V situacích jako je tato oceňuji, že mám málo věcí.

13:30

Další emergency zpráva. Obsah víceméně stejný. Level nervozity se zvyšuje, přemýšlím, co jak udělám. Objevuje se zpráva, že v Chibě bylo opět tornádo. No tak to potěš koště...:-( 

14:27

Začínám vařit. Dělám yakisoba na dnešek a na případnou "cestu do hinan basho- evakuační zóna" dělám onigiri do zásoby. Vlezu na FB, projdu nervózní statusy a zprávy a přidám svůj :-) :-) sdílím pár děsivých videí, ale jak si později uvědomuji. Jedno z videí říkalo, že se jedná o tajfún č. 19 v Chibě, ale tou dobou tajfún ještě ani neprošel přes nás, tak těžko mohl řádit v Chibě, takže s křížkem po funuse jsem si uvědomila, že jsem sdílela fake news...Ano tyto zprávy přispívají k nervozitě a panice rozhodně. Další sada emergency zpráv...:-( :-(

15:40

Mezi vařením si píšu s několika přáteli, kteří jsou vystresovaní a bojí se. Začínám se bát taky. Další emergency zprávy a tentokrát informace, že se začne nouzově vypouštět přehrada v shiroyama v 17:00. Dobrá a balím evakuační zavazadlo po 9letech v Japonsku poprvé!!!!. Další sada emergency zpráv. Kanagawa též. Chiba zatím nic.  Obcházím dům kolem. Voda se trošku hromadí u kanalizace, ale ještě neteče vrchem, jak jsem zažila v době dešťů v Zama City, kdy šla voda vrchem místo spodem jako gejzír.  U kolem sousedova domu je ovšem 5-10 cm vody. U mě naštěstí nic. 

16:15

Začala jsem prát :-D Všechno mám uklizené ve skříňkách. Takže pokud mě tajfún navštíví bude obdivovat, jak jsem mu tam krásně uklidila. Stresuju se kolem okna ve výklenku. Je od léta prasklé (sklo s kovovou mřížkou prasklo z důvodu horka v létě) a neměla jsem čas to opravit. No teď už je pozdě, přemýšlím zda bych přece jen neměla začít vylepovat to okno páskou :-D :-D :-D 

17:30 

Jdu do sprchu a koupu malého. Kdo ví, třeba je to poslední sprcha na pár dní. Oblečeme se jako bychom měli jít ven a ustelu nám dole v kuchyni. Dobaluji poslední věci. Opět emergency zprávy. Evakuují lidi od řeky. 

18:22

Podlaha se zachvěla, že by to už příšlo? Ne to je zemětřesení v Chiba 5.7 u nás něco kolem 2-3, takže slabé nicméně nevítané. 

19:00 

Snažím se dohledat, kdy bude tajfún v Sagamihara. Déšť zesiluje, takže odhaduji, že brzy. Volá mi přítel, zda jsme v pořádku. Říkám, že to tu ještě není. Sbaleno mám a tak postuji na FB a na své stránky. 200 lidí má rádo moje stránky. Super!!!! Děkuji moc. 

20:33

Déšť bubnuje na okenice, ale vítr neslyším...

Volá mi ex-přítel zda jsme v pořádku. Za 3 roky mi nezavolal ani jednou, tak jsem v šoku. Mluvíme spolu asi hodinu. Evidentně nepochopil, že jsem se s ním rozešla :-O!!! a nebylo mu divné, že s ním nekomunikuju už 4 měsíce :-O!!! Přemýšlím, opravdu se to děje nebo se mi to zdá??? Z ničeho nic přišel black out. No paráda!!! Baterku mám jen na 30% co budu dělat?! Počítač má plnou, ale to vydrží jen pár hodin!!! Za 5 minut bylo "budiž světlo" uuuuuuuuuuufffffffff! :-D

21:20

Tajfún očividně přešel přes Sagamiharu bez povšimnutí, byla jsem na telefonu :-) a už je v Chibě. No, dobrá...vkrádá se do mě pocit "mnoho povyku pro nic" ale jsem samozřejmě vděčná. Představa střechy pryč a mě v evakuačním centru není příjemná, takže jsem vděčná a ne že ne... Přichází mejl od mojí společnosti, zda jsem v pořádku. Odpovídám, že ano a stěhuju se z prvního patra do druhého.

23:00

Jdu spát. Evidentně je po všem! Všichni jsou zdraví a pod střechou. Vděčnost jedním slovem! Už neprší a všude je klid.

NEDĚLE 13/10

7:00

Emergency email hlásí, že je oficiálně po všem. Vypravím se do místního conbini podívat se jak jsou na tom. Conbini je připraveno na nápor nakupujících. Instantní nudle, vody, baterie, světla aj. Naštěstí to není potřeba, ale někdo měl perné ráno, to musím uznat. Došel mi prášek na praní :-D tak koupím prášek na praní a snídani. 

7:24

Jdeme domů. Venku je krásně a teplo, ač podzim, tak máme zase léto. Čisté nebe a lidi začínají prát a sušit prádlo ve velkém. Někteří uklízejí kolem domů, ale kromě listí není moc co uklízet. Jsme vděční!!!S pocitem smutku hledím k sousedům na ten jejich bordel na parkovišti před jejich domem. Což o to, co mají na parkovišti, po tom je mi kulové. Nicméně že to co mají před domem funguje jako množírna švábů, kteří nezůstávají jen ve "svém rodném domě", to už mi vadí, protože je máme přes ulici a jakmile se ochladilo, tak pozoruji větší výskyt švábích hostů v mém domě. S tolerancí 0 je počet 4 švábů v měsíci už kalamita (alespoň pro mě) a můžu uklízet jak chci, chodí z venku..:-( 

No nic švábi přežili...

9:00

Začínám uklízet všechno, kam to patří a odpovídám na emaily. Píšu tento článek.

10:22

Mám hotovo! Venku je pořád ještě větrno, ale nádherné počasí. Zítra máme naštěstí volno, tak si trošku odpočineme...Tak to je vše! 

Takový byl tajfún č. 19 jménem Hagibis a já poslušně hlásím, že jsme v pořádku. Takara