Jak na Nový Rok tak po celý rok... (článek z ledna)

...pomalu dopisuji články a tady je jeden z rozsáhlejších článků...

Asi nikdy jsem nedoufala, že "jak na Nový Rok", tak po celý rok nebude platit...

Stalo se to čeho jsem se obávala a Vánoce a Nový Rok jsme slavili ve dvou a s "partnerem na telefonu" a řeknu Vám přátelé, stálo to za prd, jak už to tak bývá, když je váš muž těžce busy. 

   

Nejsem z těch, kdo si stěžuji na drobnosti, ale touhle jsem zkousavala dost těžko...Prostě představa Vánoce a Nového Roku  ve třech po 5 letech byla tak lákavá...No nezadařilo se...Vynahrazeno nám to bylo o měsíc a půl později, ale příští rok už to takto nechci...Letos to nevyšlo...přiznávám...

To ovšem neznamená, že jsem se ponořila do vánoční deprese...Ne, ne...jako matka mám zodpovědnost a malej si zaslouží ty nejlepší Vánoce, ať je to jak je to...Samozřejmě co se mého stavu týče, tak ano jsem zadaná, ale je to ve fázi, kdy přemýšlíme, jak to uděláme s bydlením...ač bydlíme v Japonsku, tak nás dělá stovky km. Já v Kantou a on v Kansai. On je OSVČ, takže je busy a volno nemá, maká pořád, ale to co dělá ho naplňuje, takže to jako práci nevnímá...

Nicméně letošní Vánoce a Nový Rok jsme řešili bez něj...

Malej letos nepekl cukroví, protože nám klekla trouba. Co se dárků týče, tak jsem se držela při zemi. Letos jsme vyrazili na Enoshimu, to je naše tradice. Vánoční Enoshima a Vánoční loterie, kterou každý rok vyhrál, ale 2019 nebyl jeho rok. Vyhráli jsme pouze cenu útěchy. Možná opravdu platí, že neštěstí ve hře je štěstí v lásce...:-D

   

Pak jsme se vydali na výlet do "Země dětí" to bylo hlavně pro malého, protože tam vždycky nechám hodně peněz...haha...jednou za čas, proč ne? :-) 

   

Oshougatsu aneb novoroční čas

Překulil se prosinec a přišel Nový Rok. Ten slavíme jako Japonci s "osechi" což je novoroční menu. S návštěvou chrámu na Silvestra a tahání novoročních věšteb a nákup talismanu o tom je Nový Rok v Japonsku, ale vezmu to pěkně popořádku. 

Nengajou   

Posíláme přání k Novému roku. PFka jsou posílána během prosince. Jedná se o tzv. "nengajou". Můžete je koupit, vytvořit nebo vyrobit elektronicky, ale platí pro ně pravidla, co se adresy týče. Nesmí tam být škrtance. Pokud nengajou posíláte, pak bych si určitě zkontrolovala na internetu pravidla pro psaní...

   

Nengajou se posílají kolegům, přátelům, rodině a na poště vám je všechny dají na Nový rok. Nengajou se házejí do žlutě oštítkovaného otvoru v poštovní schránce, protože je na poště schranují do Nového roku, pak celý štos zagumičkují a hodí k vám do schránky přesně na Nový rok. Pokud jste dostali nengajou od někoho komu jste ji neposlali, pak musíte toto oplatit. 

Součástí nengajou jsou i čísla do Celostátní novoroční loterie. Po novém roce vyhlásí čísla a máte šanci vyhrát peníze nebo věci z určité prefektury. Jablka nebo nějaké užitné věci. Novou kuchyň a dokonce i lístky na OH. Letos jsem nebyla úspěšná a ani mí přátelé a rodina. 

   

Ručníky

Kromě nengajou se rozdávají také bílé ručníky ve slavnostním obalu určeném pro Oshougatsu. V Japonsku je tradice dávání ručníků zakořeněná. Přistěhujete se někam, pak je zvykem obejít sousedy s kvalitním ručníkovým setem. Narodí se vám dítě, pak ručníkový set je jednou z možností, jak to oznámit v okolí. Chystá se nějaká stavební práce v místě vašeho bydliště, pak přijde zaměstnanec s ručníkem, na kterém je adresa a kontakt (funguje to i jako propagace) a představí se. Nejinak je to na nový rok. Většina byznysmenů má povinnost popřát svým zákazníkům, takže většinou popřejí k Novému roku a věnují nějakou drobnost (například ano hádejte co? :-D) některé firmy toto dělají až po Novém roce. Tak či tak přikládám foto "slavnostního ručníku" :-)

Nengajou máme napsané, ručníky rozdané a teď je čas na úklid a ne ledajaký. 

Velký úklid před Novým rokem je nutností a nazývá se "ósóji" aneb "velký úklid". Uklízí se všude: doma, v práci, na ulici prostě všechno a všude. 

Také se vrací staré talismany do chrámu. Talismany "omamori" se používají pouze rok. Po roce je musíte vrátit, protože rok pohlcují vše neštěstí kolem vás a po roce dosáhnou "limitu" a začnou vše špatné uvolňovat. Takže ve vlastním zájmu, s díky vracím. 

    

Po úklidu, nákupu a vaření vás čeká zdobení. V Japonsku mají typickou výzdobu na čas Oshougatsu jak se nazývá čas kolem Nového Roku. Jedná se o různou ikebanu obsahující borovicové větve. 

Kadomatsu 

Je ozdoba, která se dává po stranách vchodu do budovy. Drahé obsahují 3bambusy svázané k sobě a zdobené a vyjdou v přepočtu na 10 000Kč. Levnější variantou jsou pouze borovicové větve, ty stoji něco kolem 200Kč. Přivazuje se ke dveřím či plotům, aby procházející bohové nezapomněli tomu domu požehnat.

   

Shimekazari 

Se věší nad dveře, ale i kamkoli kam to dá pověsit. Mají různé druhy. Dokonce podle světové strany, na kterou směřuje dům. Zdobené je různé a větší jsou pochopitelně dražší. Mají zastavit neštěstí, které prochází kolem domu, takže ochranná funkce.

   

Kagamimochi

Je poslední z ozdob pro čas Oshougatsu, ale jmenuji opravdu jen ty základní, tím si buďte jistí. Kagamimochi jsou 2-3 rýžové bochánky na sobě. Na vrch se dává citrus zvaný "daidai" (neplést s mikan) Toto kagamimochi se konzumuje většinou koncem Oshougatsu společně se sladkou polévkou z červených fazolí zvanou Shiruko. Také ve školkách se kagamimochi vyrábí, ale to je nejedlé.

   

Pak už jen čekáte doma na příchod Nového roku, který v Japonsku přichází tiše a většinou bez ohňostrojů za úderů budhistických zvonů. Jedná se o Joya no Kane. Úderů je 108 jako je 108 hříšných myšlenek, které má na svědomí zášť, vztek, žárlivost, žádostivost. Ovšem v shintou svatyních to chodí jinak. Nový rok přichází s Taiko bubnování. Jen pro doplnění: všech fotografiích je shintou svatyně.

Hatsumode

Klasický proslov představených. Odpočet. Taiko bubnovaní a jde se na Hatsumode. Hatsumode je první návštěva chrámu v novém roce. Lidé po dvojicích či ve trojicích přistupují a házejí pětiyenovou minci do kasičky. Zvoní na rolničku a pak se dvakrát ukloní a dvakrát tlesknou. Pak se modlí: "Go en arimasu you ni" To znamená modlení se za štěstí pro sebe a svou rodinu. Slovo "go en" znamená štěstí ale taky 5yenů a to je důvod, proč se do kasičky hází žlutá mince s dírou 5 yenů. Když není po ruce, pak jakákoli další mince stačí, ale klasika velí: 5 yenů. 

Poté co zakončíte modlící část. Jednotlivé svatyně nabízejí osake nebo amazake (což je sladký rýžový nápoj, který jsem si oblíbila, může být s alkoholem i bez a teplý je opravdu super, pokud jste milovníky teplého mléka než jdete spát, tak tohle může být stejně uspokojující). Nakonec zbývá tahání Novoroční věštby a nákup talismanů. 

Omikuji

S omikuji, jak se nazývají novoroční věštby se to má tak. Když se vám věštba líbí, tak si ji necháte, pokud ne, tak ji přivážete na místo k tomu určené. Věštby mají několik stupňů a to, které si všichni přejí vytáhnout je: velké štěstí tzv. "daikichi"...

My jsme si vytáhli daikichi oba dva!!!Lucky!!!

Jak to je s těmi stupni? Tak máme tu shintou stupně a budhistické stupňování. Hvězdičkou jsem označila ta, která se objevují jen v budhistickém omikuji. Ostatní se objevují v obojím stupňováním. 

Pozitivní

1. velké štěstí- dai kichi 

2. střední štěstí - chuu kichi*

3. malé štěstí - shou kichi

4. poloviční štěstí - han kichi*

5. štěstí do budoucna - sue kichi*

6. malé štěstí do budoucna - sue shou kichi*

7. štěstí - kichi 

Negativní:

1. neštěstí - kyou

2. neštěstí do budoucna - sue kyou* 

3. poloviční neštěstí - han kyou* 

4. malé neštěstí - shou kyou

5. velké neštěstí - dai kyou 

Vytáhli jste si věštbu. Dobrá či špatná stále vás 100yenů většinou a nyní je čas na vybírání talismanů. Jako první jsou personální talismany tzv. "omamori". Existuje jich kotel druhů, ale pravidlo zní pouze jeden na rok. Důvodem je, že patronem každého talismanu je jiný bůh a při koupi více talismanů pro jednu osobu, se mohou talismany rušit, protože se bohové dostávají do konfliktu. Pro mě generální talisman neboli talisman, který kryje vše a nic pořádně je to nejlepší. Ale můžete si vybrat talisman pro štěstí ve studiu, lásce, zdraví, manželství apod...dokonce tu mají talismany pro řidiče.

Talismany na ochranu domu (ten vlevo je požehnání od bohyně Amaterasu), to 

vpravo je talisman na "sestřelování neštěstí". Tyto talismany se pokládají u vchodu nebo se lepí vedle dveří v připadě té "karty".

 

Osechi

Novoroční menu je v podstatě vařené, nakládané. Jedná se o nimono, dále můžete najít v setu krevety, černé sladké fazole, renkon, brambory a sladké brambory, tófu, houby aj. Nejsem velký fanda, to přiznám, ale protože obchody jsou na Nový rok zavřené je osechi set jedno z nejběžnějších jídel na Nový rok. Dále se jí "omochi" což jsou rýžové koláčky a polévka z červených fazolí zvaná "shiruko". 

Součástí setu jsou i speciální hůlky. Tyto hůlky se nazývají "iwai bashi" a mají ostré konce z obou stran, jedním koncem servírujete a druhý je pro místní duchy a bohy "aby si taky užili" a druhý konec se nesmí používat. Pozor na to.

   

Toshikoshi Soba

Je o soba (nudle), které se konzumuje na Silvestra. Jedná se o "soba na přelomu roku" člověk by ho měl jíst, aby byl zdravý na těle a na duchu. Patrně ve smyslu jak na Nový rok, tak po celý rok. Mě tohle jídlo moc nejede, protože mi smrdí tsuyu, což je další varianta k soyové omáčce, která má konzistenci vodovou než "omáčkovou" někdy v překladech dost tápu a tohle je jeden z případů. 

Otoshidama

Otoshidama je maličká obálka. Ta je určená dětem. Děti dostávají otoshidamu od rodičů a prarodičů a jedná se o malý peněžní obnos. Řada Japonců tyto obálky schraňuje po celý život a používá je, když jde v životě do tuhého. Za například 20 let (Japonci se stávají dospělými ve 20letech) se dá nasbírat slušný obnos, pokud to hned neutratíte.

Jedna z novoročních aktivit je pouštění draků. Dostat draka nahoru nám dalo pěkně zabrat, ale nakonec po asi 40 minutách se zadařilo. Jsem na sebe náležitě pyšná. :-D

   

Vánoce a i čas kolem Nového roku (Oshougatsu) byl pro nás velmi klidný (samozřejmě, že nám bylo občas smutno, jak už to tak bývá, když vás od milovaných dělí stovky kilometrů, ale jak jsem psala vynahradili jsme si to v únoru...)

S velkým zpožděním Vám všem přeji jen a jen to nejlepší v roce 2020 a chci věřit, že to nejhorší si vybíráme hned teď z kraje roku. Jsem též zastáncem názoru, že aby bylo líp, musí být nejdřív hůř, abychom si ten rozdíl uvědomili a byli za něj vděční. Vše nej do myšičkového roku! Takara

Zaháníme ďáblíky aneb Setsubun v Japonsku (článek z únoru)

...pilně dopisuji jeden článek za druhým...

Jeden z opožděných článků o festivalu, při kterém se hází pražené sójové boby, které se nazývají  fuku mame nebo jen mame. Těmi zaháníme neštěstí z domu. Neštěstí symbolizují stvoření zvaná Oni. Ti jsou různých barev, ale nejčastěji je máme v červeném a modrém provedení, ale můžeme se setkat i se zelenými a žlutými. Jejich vzhled připomíná české čerty a jejich funkce "strašit děti" je stejná, ale přece je zde pár odlišností. Oni mohou mít jeden roh ale i klidně tři, dva rohy jsou běžné. Dále mají kalhoty vyrobené z tygří kůže a nosí většinou kyj. Obývají podzemí, ale i některé ostrovy. Například ostrov Mejima, který má kanji vytvořenou z kanji žena a ostrov. Tzn. jedná se o ostrov žen a zjevně vše špatné pochází od žen a tak tedy i Oni.

"Oni" nemají rádi "fuku mame" šťastné sójové boby, ale také pichlavé větvičky cesmíny, na které se napichuje  hlava sardinky, které slouží jako talismany. Těm se říká "hiragi iwashi". To nehorázně smrdí a tato kombinace údajně odhání Oni, protože je štípe v očích. Hází se pražené sójové boby a říká se: " Oni wa soto, fuku wa uchi " a znamená to volně přeloženo: "neštěstí z domu a štěstí do domu".

Ale to zdaleka není vše: Setsubun vychází na 3. února a jedná se o oslavu přechodu ze Zimy do Jara. Po Setsubunu nám začíná Jaro "risshun kyou" možná ve starém Japonsku bývalo Jaro dříve nebo je to díky lunárnímu kalendáři, pro mě osobně začíná jaro s rozkvetlou kawazuzakurou a nebo méně romanticky s prvním zabitým švábem...

Jak se Setsubun slaví různě a v poslední době převládá názor děti příliš neděsit a nepůsobit jim trauma, ale pořád se najde dost rodičů či učitelů, kteří si Setsubun užívají. Takže místo človíčka přestrojeného za Oni se používají plakáty, krabice a pražené boby, které se používají k zahánění ďáblíků jsou nahrazovány barevnými balónky a to z důvodu, že malé děti si mohou strčit sojový bob kamkoli (ucho, nos, atd...), změna je tedy z bezpečnostního důvodu...Pro házení sójových bobů tu mají název "mamemaki" tento název uslyšíte ve školkách, kdy se rodičům říká, že se budou dělat "mamemaki" spíše než Setsubun, protože Setsubun je název časového úseku, přechodu ze zimy do jara.

Doma se slaví tak, že se nad dveře zavěsí větvička s rybí hlavou. Připraví se krabička se sojovými boby. Oni většinou přichází ráno, ale není to pravidlem. Hází se na ně sójové boby se slovy "Neštěstí ven a štěstí do domu."  Někdy si děti nasazují masky ďablíků a mají z toho srandu.

Sójové boby se také konzumují. Nicméně zde se pravidla rozcházejí. Zatímco v Kansai je jedí podle pravidla "váš věk plus 1", shintou počítání věku od početí, kdy v době narození už vám je jeden rok. V Kantou je baštíme většinou jen podle svého věku. Pokud je vám 5 let, tak sníte 5 sojových bobů. Pokud je vám 100, tak vám potrvá nějakou chvíli, než 100 sojových bobů zbaštíte...

     

Dalším kulturním přenosem jsou takzvané Ehoumaki. Což jsou rýžové rolky obsahující 7 ingrediencí a zabalené v řase. Těchto 7 ingredienci je referenci k "7 šťastným bohům" v Japonštině se jim říká "shichi fuku jin". Konzumace Ehoumaki má svá pravidla. Každý rok se rozhoduje světová strana pro daný rok, která je šťastná pro daný rok. Většinou je to kombinace např. loni to byl východ-severo-východ. Takže Japonec se posadí a obličejem na "šťastnou stranu" a sní celou rolku bez jediného slova. Nesmí se mluvit.

Sníte mame, sníte Ehoumaki a pokud jste si nenadělali do kalhot, tak máte povětšinou Setsubun za sebou. Někteří lidé se vydávají na kukandu do švestkových hájů, ale japonská švestka není úplně přesný název. Mnohem přesnější je nazývat ume jako ume, protože se jedná o speciální odrůdu křížence švestky a aprikotu. Tvar stromu je jako švestka, květy též, ale plody ume jsou zeleno-žluto-červené a po usušení růžovo-oranžové a jsou to ty slavné umeboshi, které mají sladko-slanou chuť nebo sladko-slano-kyselou chuť a tu mám raději. Navíc se nedají jíst za syrova, musí se nakládat. Japonci je používají k výrobě "umeshu", což je druh saké nebo také ume džus, kdy se ume nakládají do cukru a nechají se tak po týden až dva. Během procesu uvolňují šťávu a ta se obohacuje o kopřivě podobným listím. Ume džus je velice chutný, ale nikdy jsem ho nevyráběla, ač výroba vypadá snadně.

Tím bych zakončila opožděný článek o Setsubun, který měl vyjít už v únoru. Za těch pár let, co jsem tady, jsem o Setsubunu článek psala snad každý rok, ale pravdou je, že už k Setsubunu nemám jako laik, co moc dodat. Novou informací byla talismanová větvička cesmíny s nabodnutou hlavou sardinky...jinak všechno víme a všechno známe. :-)  Takara

Hinamatsuri aneb festival panenek

Letošní jaro je opravdu velmi nešťastné...nechci zmiňovat důvody, protože je všichni velmi dobře známe...a zkrátka a dobře situace nepřeje pobytu na populárních místech...ani cestování vlakem na delší vzdálenosti...

Nedá se nic dělat. 2020 je rokem, kdy budu hrabat v šuplících i když finančně jsem na tom dobře. Tak jdu s tradicí, že sudé roky nejsou šťastné roky...Už se modlím jen za zrušení nebo posunutí OH...

Březen je zde a s ním jeden z mých nejoblíbenějších festivalů ač nemáme v rodině holčičky, protože Hinamatsuri jsou oslavou dívek. Je to takový dívčí dětský den. Každá dívka má svůj set s panenkami, který je větší či menší, ale vždy obsahuje císařovnu a císaře. Pak už záleží na movitosti rodiny jak velkou výstavu panenek mají doma. 

Vystavuje se už po Setsubunu, o kterém budu ještě psát, abych dohnala čas, kdy jsem byla bez počítače. Výstavky naleznete skoro všude. V obchodech, ve školkách, v nemocnicích, ale platí, že všechny výstavky mizí 3. března, kdy se Hinamatsuri oficiálně slaví. Děje se tak proto, že pokud se rodina opozdí s úklidem, tak se děvče v rodině nevdá nebo si na vdavky bude muset počkat. 

Jak takový set vypadá a co všechno obsahuje? 

Set se vystavuje na stupních nebo schodišti chcete-li a je pokrytý kobercem. Panenky se řadí podle hierarchie od shora. To znamená, že na prvním patře se setkáme s Císařem (Obina) a Císařovnou (Mebina), kteří sedí před dvěmi zlatými japonskými stěnami, které se nazývají "byóbu". První stupeň nebo patro bývá doplněno o lampiony stojící po stranách "bonbori". Lampiónový papír je zdobený většinou ume nebo momo zdobením. 

Na druhém schodu nalezneme 3 panenky zvané San nin kanjo. Tyto jsou dámy od dvora a každá drží v ruce jiný předmět. Tyto předměty jsou typické pro výrobu saké. Většinou dvě panenky stojí a panenka uprostřed sedí. Po stranách panenky, která sedí, se  někdy umisťují kulaté stolečky s cukrovím, ale ne hishimochi, to má své místo na jiném schodu. 

Na třetím schodu se nalézá 5 muzikantů a všichni jsou muži. Go nin bayashi. Stojící muzikant s ručním bubínkem zvaným "Kotsuzumi", další sedící muzikant hraje na malý buben "Taiko", dále tu máme stojící muzikant s větším bubnem Otsuzumi. Pak tu máme sedícího flétnistu, který hraje na "Fue" a zpěvák "Utaikata", ten u zpívání stojí pochopitelně. Muzikanti v Japonsku a umělci všeobecně jsou v Japonsku velmi uznávání, a tak tomu bylo i dříve, a tak jim patří po zásluze třetí schod. Existuje řada stylů, jak se muzikanti řadí: např. stojící-sedící-stojící-sedící-stojící. Ale někteří lidé řadí například: sedící-stojící-sedící-stojící-stojící. Někdy jsou 3 muzikanti stojící a v jiných setech jsou 3 sedící. Záleží na tom, jaký set zrovna potkáte.

Dostáváme se ke 4. schodu, kde jsou panenky pouze dvě. Jedná se o ministry. Daijin. Ministr vlevo se jmenuje Sadaijin a Minister vpravo Udaijin. Udaijin má červenou tvář údajně, protože se opil. Mezi nimi jsou různé stolečky. Přesně pod ministry  na 5. stupni se nalézají dva stromy: pod Sadaijinem je Sakon no Sakura (sakurový strom) a pod Udaijinem se nalézá Ukon no tachibana (na tom roste ovoce podobné citrusu a někteří říkají, že se jedná o strom plodící mikan...ale ruku do ohně bych za to nedala).

5. stupeň či schod obsahuje kromě dvou stromů, také tři dvorní sluhy někdy se uvádí, že se jedná o ochranku z řad samurajů. Mají znázorňovat určité emoce a jejich jména jsou specifická: Nakijógo (naku znamená plakat), Okorijógo (okoru-hněvat se) a nakonec Waraijógo (warau-smát se).

Tím jsme se dostali k posledním stupňům 6. a 7. obsahuje výstavku majetku Císaře a Císařovny. Spousta setů toto patro vůbec nemá. Opravdu záleží na setu a movitosti dané rodiny. Jedná se o skříně, stojany na kimona, set pro čajový obřad, luxusní povoz z období Heian, koše či krabice na tradiční jídlo a nosítka pro šlechtu.

Březen je čas Hinamatsuri, White day (Valentýn pro dámy aneb Marshmallo day), a pak tu máme zahájení sezóny "ohanami" kvetoucí sakury budou k vidění na každém kroku. Bohužel vinou korona-chan řada festivalů bude zrušena. Stejně tak závěrečné ceremonie pro konec školního roku se posouvají ruší v závislosti na daném zařízení. Co zůstává stejné jsou různé jarní pamlsky. Toaletní papír, vložky, rýže, papírové kapesníky, masky a desinfekce nejsou k mání, tak si alespoň obalíme nervy cukrem. Většinou se jedná o různé cukříky, speciální mochi, sakurové pamlsky. Např. Hinaarare či Hishimochi nebo sakura okoshi...

Netuším zda to letos bude stačit. Nicméně vína a saké je všude dost...asi bych měla koupit flašku dokud je co kupovat...:-) Krásné Hinamatsuri přeji! Takara 

Romance ve stínu sakur 2020

Ze stínu sakur už píšu tolik let s nickem Takara, které znamená "poklad" a v mém případě "" jsou rozhodně na místě, protože jsem takový malý poklad v uvozovkách. Všichni muži v mém životě by mohli vyprávět a těmi muži myslím svého otce, syna a muže, který mě bere takovou jaká jsem a se vším všudy...Limonádový Joe to vystihl přesně: "to je on mého srdce šampion", ale je to hlavně člověk vedle kterého rostu po mentální stránce a to potřebuju, protože ač jsem už dospělá žena po 30tce, tak jsem crybaby o tom žádná...

Nevím, zda jste někdy slyšeli o "The law of attraction", který pracuje tak, že musíš věřit a žádat o to, co chceš a Nature ti to dá. Společně ani ne tak s vírou, ale spíše s rozhodnutím: "dneska je hezký den" Žádné: co když se to nepovede...doufám, že se nestane to a to...žádné přivolávání negativity...To o čem mluvím není falešná positivita. Mluvím o tom, vyřadit negativní vlivy ze svého života...

Týká se to i přátel. Vždy jsem si myslela, že dělat vrbu je činnost záslužná, že nasloucháním pomáháte a i svým náhledem a názorem můžete někoho ochránit, zachránit...Bohužel tak to nefunguje. Pokud posloucháte něčí hororové story, pak to ve vás zanechává smutek a frustraci. Pokud se pokusíte radit, tak často přijdete na to, že jste plýtvali časem, protože daný človíček si to stejně udělá po svém a tak je to naprosto v pořádku. Je správné pomoci, pokud jste požádáni o pomoc či radu. Ale nečekejte nic na oplátku. Udělejte to čistě z dobroty vlastního srdce, ale snažte se do problému nevstupovat. Raději...

Rodina je to nejdůležitější a je to základ všeho. Pokud máte dům neznamená to, že máte domov...a pokud máte místo, které nazýváte domovem, pak je to tím, že se vracíte k lidem, na kterých vám záleží a jsou pro vás celý svět...Takara