Hinamatsuri aneb festival panenek

Letošní jaro je opravdu velmi nešťastné...nechci zmiňovat důvody, protože je všichni velmi dobře známe...a zkrátka a dobře situace nepřeje pobytu na populárních místech...ani cestování vlakem na delší vzdálenosti...

Nedá se nic dělat. 2020 je rokem, kdy budu hrabat v šuplících i když finančně jsem na tom dobře. Tak jdu s tradicí, že sudé roky nejsou šťastné roky...Už se modlím jen za zrušení nebo posunutí OH...

Březen je zde a s ním jeden z mých nejoblíbenějších festivalů ač nemáme v rodině holčičky, protože Hinamatsuri jsou oslavou dívek. Je to takový dívčí dětský den. Každá dívka má svůj set s panenkami, který je větší či menší, ale vždy obsahuje císařovnu a císaře. Pak už záleží na movitosti rodiny jak velkou výstavu panenek mají doma. 

Vystavuje se už po Setsubunu, o kterém budu ještě psát, abych dohnala čas, kdy jsem byla bez počítače. Výstavky naleznete skoro všude. V obchodech, ve školkách, v nemocnicích, ale platí, že všechny výstavky mizí 3. března, kdy se Hinamatsuri oficiálně slaví. Děje se tak proto, že pokud se rodina opozdí s úklidem, tak se děvče v rodině nevdá nebo si na vdavky bude muset počkat. 

Jak takový set vypadá a co všechno obsahuje? 

Set se vystavuje na stupních nebo schodišti chcete-li a je pokrytý kobercem. Panenky se řadí podle hierarchie od shora. To znamená, že na prvním patře se setkáme s Císařem (Obina) a Císařovnou (Mebina), kteří sedí před dvěmi zlatými japonskými stěnami, které se nazývají "byóbu". První stupeň nebo patro bývá doplněno o lampiony stojící po stranách "bonbori". Lampiónový papír je zdobený většinou ume nebo momo zdobením. 

Na druhém schodu nalezneme 3 panenky zvané San nin kanjo. Tyto jsou dámy od dvora a každá drží v ruce jiný předmět. Tyto předměty jsou typické pro výrobu saké. Většinou dvě panenky stojí a panenka uprostřed sedí. Po stranách panenky, která sedí, se  někdy umisťují kulaté stolečky s cukrovím, ale ne hishimochi, to má své místo na jiném schodu. 

Na třetím schodu se nalézá 5 muzikantů a všichni jsou muži. Go nin bayashi. Stojící muzikant s ručním bubínkem zvaným "Kotsuzumi", další sedící muzikant hraje na malý buben "Taiko", dále tu máme stojící muzikant s větším bubnem Otsuzumi. Pak tu máme sedícího flétnistu, který hraje na "Fue" a zpěvák "Utaikata", ten u zpívání stojí pochopitelně. Muzikanti v Japonsku a umělci všeobecně jsou v Japonsku velmi uznávání, a tak tomu bylo i dříve, a tak jim patří po zásluze třetí schod. Existuje řada stylů, jak se muzikanti řadí: např. stojící-sedící-stojící-sedící-stojící. Ale někteří lidé řadí například: sedící-stojící-sedící-stojící-stojící. Někdy jsou 3 muzikanti stojící a v jiných setech jsou 3 sedící. Záleží na tom, jaký set zrovna potkáte.

Dostáváme se ke 4. schodu, kde jsou panenky pouze dvě. Jedná se o ministry. Daijin. Ministr vlevo se jmenuje Sadaijin a Minister vpravo Udaijin. Udaijin má červenou tvář údajně, protože se opil. Mezi nimi jsou různé stolečky. Přesně pod ministry  na 5. stupni se nalézají dva stromy: pod Sadaijinem je Sakon no Sakura (sakurový strom) a pod Udaijinem se nalézá Ukon no tachibana (na tom roste ovoce podobné citrusu a někteří říkají, že se jedná o strom plodící mikan...ale ruku do ohně bych za to nedala).

5. stupeň či schod obsahuje kromě dvou stromů, také tři dvorní sluhy někdy se uvádí, že se jedná o ochranku z řad samurajů. Mají znázorňovat určité emoce a jejich jména jsou specifická: Nakijógo (naku znamená plakat), Okorijógo (okoru-hněvat se) a nakonec Waraijógo (warau-smát se).

Tím jsme se dostali k posledním stupňům 6. a 7. obsahuje výstavku majetku Císaře a Císařovny. Spousta setů toto patro vůbec nemá. Opravdu záleží na setu a movitosti dané rodiny. Jedná se o skříně, stojany na kimona, set pro čajový obřad, luxusní povoz z období Heian, koše či krabice na tradiční jídlo a nosítka pro šlechtu.

Březen je čas Hinamatsuri, White day (Valentýn pro dámy aneb Marshmallo day), a pak tu máme zahájení sezóny "ohanami" kvetoucí sakury budou k vidění na každém kroku. Bohužel vinou korona-chan řada festivalů bude zrušena. Stejně tak závěrečné ceremonie pro konec školního roku se posouvají ruší v závislosti na daném zařízení. Co zůstává stejné jsou různé jarní pamlsky. Toaletní papír, vložky, rýže, papírové kapesníky, masky a desinfekce nejsou k mání, tak si alespoň obalíme nervy cukrem. Většinou se jedná o různé cukříky, speciální mochi, sakurové pamlsky. Např. Hinaarare či Hishimochi nebo sakura okoshi...

Netuším zda to letos bude stačit. Nicméně vína a saké je všude dost...asi bych měla koupit flašku dokud je co kupovat...:-) Krásné Hinamatsuri přeji! Takara 

Jako z pohádky...chrám ve skalách...Yamadera

Tento nádherný chrám se nachází v Yamagata Prefektuře jmenuje se Yamadera, což je odpovídající název řekla bych. Panoramata kolem jsou nádherná a od vlakového nádraží to není nijak daleko. Tak obujte boty a hurá na cestu...

Yamadera je krásná v každém ročním období...Jako jeden z top spotů ji rozhodně doporučuju. Výšlap stojí za to a nebývá tam tolik narváno...což je rozhodně dobrá zpráva, pro ty kteří neradi cestují v karavanách...Takara

Hina Matsuri aneb festival panenek

3. března máme za sebou, ale já se přesto vrátím k jednomu krásnému festivalu. Jedná se o dětský den pro dívky tzv. Momo no sakku. Chlapci mají svůj den též a to v květnu, tehdy zavlají kapříci a panenky nahradí samurajská zbroj. Chlapecký den dětí se nazývá Tango no sakku ale na ten si počkáme, takže o něm až později.

Nemám dceru, takže o tradicích vím z práce a z doslechu. Ve školkách se vyrabí panenky představující Císaře a Císařovnu. Doma se vystavují sety panenek nejčastěji set obsahuje Císaře a Císařovnu a to je ten nejlevnější, který stojí cca od 50 000 (Amazon) po 150 000 yenů, pokud chce člověk kvalitu. Set se kupuje jen jednou za život a zpravidla ho podědíte nebo ho zakoupí prarodiče. 

Set může být až několika patrový a obsahuje 3 dámy od dvora, 2 ministry, 5 hudebníků a různé symbolické předměty a rostliny a stejně tak i sladkosti a dezerty ku příležitosti Hina Matsuri. 

Pokud máte více dívek v rodině, pak musí každá mít svůj vlastní set. Sety se vystavují po Setsubunu, ale uklízí se vždy 3. března večer, protože pokud by tak neučinili mohlo by se stát, že se dcera nikdy nevdá nebo se značným zpožděním. Proto se set zavře do příslušné krabice a uloží se do klozetu nebo na půdu, tam počká do dalšího roku.  O Hima Matsuri jsem psala každý rok a více do detailů, takže pokud máte zájem o starší články a fotky: 

http://zestinusakur.blog.cz/1703/hinamatsuri-3-brezna

http://zestinusakur.blog.cz/1603/3-brezna-hina-matsuri

http://zestinusakur.blog.cz/1503/3-brezen-hina-matsuri

Moje oblíbené místo pro Hina Matsuri je Shin Matsuda, tu jsem, jak už víte z předchozího článku prokoučovala, takže mi nezbylo, než se kochat na jiných místech, i když to nebylo takové terno. No letos to jaksi nedávám. Nicméně od května už budu zase na cestách, takže se moc těším. Hina Matsuri nejsou pro mě stěžejní, i když ten festival mám ráda, a je to dané tím, že mám pouze syna v rodině, což znamená, že se budu muset snažit v květnu. Koinobori nad Sagamigawa River to bude něco. Koinobori jsou barevní kapříci zavěšení na dlooooooouhém laně vlající ve větru. To si rozhodně ujít nenechám. Takara

jen velmi malá ochutnávka :-)

Srdcová záležitost: Kawazu Zakura

Kawazu Zakura, hmmmmmm, i tu jsem letos prokoučovala, protože jsem se stěhovala. Bylo a stále je s tím x-starostí, hlavně počítám jako blázen abych vyšla v pohodě. Věděla jsem, že březen a duben budou krizové, a že co se financí půjdu až na nulu. Je to dané tím, že malej před svými 3. narozeninami skončil v nemocnici. Angína s horečkou přes 40 způsobila, že se začal třást nepřetržitě po 3 minuty, naštěstí třes měl po celém těle, ne jen část těla, což by indikovalo, že se mu virus dostal do mozku. Takže jsem si oddechla. Nicméně stěhování s prckem na antibioticích není žádné terno, takže jsem byla ráda, když se u nás zastavil Y. s narozeninovým dárkem pro malého. Jak jinak vláčky! Takže jsem se mohla věnovat stěhování a chlapi si hráli s vláčky.

Měli jsme v plánu vyrazit na Kawazu Zakury, ale bohužel směny Y. vychází blbě a mně finance leží v hlavě, takže jsem výlet nechtěla riskovat. Místo toho jsem se rozhodla hrábnout do šuplíku pro fotky, které jsem nepublikovala nebo publikovala, ale mám je ráda.

Kawazu Zakura je divný název, co si budeme povídat. Nicméně označuje růžovou odrůdu sakury, která kvete v pořadí jako druhá za "atami sakurou" Atami sakura začíná kvést už v půlce ledna, zatímco Kawazu zakura kvete od půlky února. Letos tomu bohužel tak nebylo. Na Kawazu zakury jsme vyrazili, ale ještě z daleka nekvetly, plán byl vyrazit ještě jednou, ale jak to dopadlo jsem popsala výše, takže pro srovnání hrábnu "do šuplíku". Kvetení opravdu závisí na počasí a letos jsme se potýkali s nízkými teplotami a sněhem, kterého bylo víc jak 5 cm.

Kawazu zakura je sakura růžová, jak už jsem zmínila. Název Kawazu je název města v Shizuoka Pref., kde tato sakura kvete běžně. V Kanagawa Prefektuře tato sakura kvete ve velkém pouze na jednom místě a tím je Shin-Matsuda (jedna zastávka od Odawary). 

Letos jsme se vydali do Shin-Matsuda, ale vinou počasí matsuri začaly, ale stromy si dávaly na čas. Takže jsme si park prohlédli bez tlačenic a dokonce jsme se svezli na mini vláčku a malej byl jako u vytržení. Prostě nebyli fronty, takže jsme se z výletu snažili vytěžit co nejvíc. A to se nám povedlo.  Jaké byly letošní Kawazu zakury, na které jsme se vypravili 10. února? Takové!

Rozdíl je patrný na první pohled. Proto rozhodnutí jet na místo znovu tam bylo odpočátku. Nicméně letos se už nezadaří. Nevadí. Příští rok určitě vyrazíme a pokud nám bude přát štěstí, tak ve třech. Takara