Stihla jsem to! Ani nevíte jak jsem ráda. V únoru jsem stihla zajít na Slavnosti Ume (tehdy kvetla japonská švetka nebo aprikot chcete-li) a už jsem ani nedoufala, že stihnu Slavnosti Sakur. Jsem totiž pořád větší a větší, což by problém nebyl, ale čím blíže k TP (termín porodu), tak tím víc mám strach, že místo, na kterém se náš prvorozený rozhodne vydrat na svět bude vlak nebo vzdálenější od sbalené tašky do porodnice. Takže jsem na výlety opravdu opatrnější, přesto jsem o Slavnosti Sakur přijít nechtěla (i když mám jistotu, že budou příští rok zase...) Nedejte se ovšem mýlit klasická japonská sakura nekvete ani v Kanagawě, i když tu máme od 10 do 15 stupňů (jak kdy), vše co nyní kvete jsou ume, robaj a růžová odrůda sakury, která kvete brzy na jaře. Těchto růžových odrůd je v Japonsku hodně, liší se dobou kvetení a tvary okvětních lístků. V Shin Matsuda, kam jsme vyjeli, protože to máme vláčkem asi 40 minut a je to bez přestupů kvete růžová sakura zvaná Kawazu Zakura.
Kawazu Zakura 河津桜 své jméno dostala podle města Kawazu v Shizuoka Prefektuře (oblast poloostrova Izu), protože se zde hojně vyskytuje a pro Kanagawa prefekturu není úplně typická, popravdě se vyskytuje ve větším množství právě jen v Shin Matsuda (vlakem směrem na Odawaru, vystoupí se zastávku před Odawarou)
Na slavnosti sakur se vyplatí jít brzy ráno, protože dopoledne se začne prostor plnit zuřivými fotografy se stativy a procházku pod rozkvelou sakurou si tolik neužijete. My jsme vyrazili v 8 z domu a kolem 9 jsme dorazili na místo, sem tam se nám dařilo najít nějaké volné místo na fotky, ale kolem oběda už jsme raději mizeli a naproti nám jsme potkávali masy lidí, kteří teprve šli na místo. Hádám, že mezi polednem a večerem, tam musela být hlava na hlavě, takže jsem byla ráda, že jsme ještě před obědem odešli.
Na slavnosti Sakur jezdíme od roku 2013 každoročně (a letos to byla moje třetí návštěva, kterou jsem si velmi užila :-) Kawazu zakury rostou v kopci, takže jsem se musela škrábat do kopce a lidi po mě dost blbě koukali, něco ve stylu "co ta těhotná koule tady chce...snad nám tu neporodí přímo na schodech" :-D Úplně nahoře na kopci byla malá hala, ve které důchodkyně vystavily kolotoče s ozdobičkami a také panenky určené k Hina Matsuri (Festivalu Panenek). Důchodkyně se specializovaly na výrobu tradičních závěsných kolotočů pro děti, ručně vyšívaných ozdob a výrobu origami. Loni jsem od nich darem dostala origami krabičku a ani letos jsem nebyla opomenuta, bylo mi až trapně si něco zase zdarma brát a tak jsem u nich alespoň nakoupila nějakou tu ručně vyráběnou ozdobičku. Loni to byla origami krabička a letos to byla papírová origami Káča, pouzdro na párátka ve tvaru páva a k tomu jsem dostala miniaturní origami želvičku. Rozloučila jsem se s ním se slovy, tak zase příští rok a tentokrát už ve třech.
Kromě kochání se zasněženou Fuji-san, která byla vidět úplně parádně, obdivování květů sakury se mě zmocnila nakupovací horečka. Asi to bude způsobeno tím, že na Ume slavnostech jsem nechala nákup suvenýrů až na úplný konec, a pak jsem byla napříjemně překvapená, že už nic nezbylo (po 3 letech žití v Japonsku to hodnotím jako začátečnickou chybu) Jakmile jsme se dokochali, tak se vyrazilo na suvenýry.
Nakoupili jsme sakurové manju, sakurové dango, sakurové cukříky, ale tentokrát jsem si koupila i něco, co se nedá s prominutím sežrat, ale taky si to užiju. Koupila jsem si sakurovou sůl do koupele. A zaujala mě i ta kuchyňská sakurová sůl, kdybych si koupila tu, pak bych si mohla udělat domácí sakurové dango doma sama. No snad příští rok na ochutnávání toho tam máme na xlet dopředu. Takara
Žádné komentáře:
Okomentovat