čtvrtek 29. července 2021
Japonský kalendář: 3. pondělí v červenci Umi no Hi (den moře, oceánu)
úterý 27. července 2021
Daily Life Japan: Motivační dopis
středa 21. července 2021
Máme doma prvňáčka aneb vzdělávání v Japonsku
Víte, co dělají malí Japonci po škole? Jdou do jiné "školy". Japonské děti studují většinu času. Ve škole skončí před 15.00 (někdy končí 13.35, někdy 13.55, někdy 14.20 a někdy 14.40- popisuji prvňáky). Přijdou domů, tam udělají pár domácích úkolů, přečíst text z čítanky nebo procvičit příklady a hurá do juku.
Juku je doučování nebo cram school. Děti sem chodí od 1. třídy, ale mnohem častěji začínají s juku až od 3. ročníku. Chodí na Japonštinu (kukugo), matematiku (sansuu) Angličtinu (eigo). Nicméně chodí i na kroužky. Karate, fotbal, basketball, piano, housle, programování, skaut etc. Nicméně tyto končívají hodně pozdě například 7, 8 večer. Pak jen vykoupat, večeře, pohádka a spát. Takže prakticky nemají volný čas. Vše je organizované a se zvyšujícími se nároky na studia jsou děti přetěžované.
V Japonsku převládá výuka, že se dítě musí naučit, nadrilovat a našprtat. Oproti českému nemusíš si pamatovat vše, stačí vědět, kde to najdeš. Za sebe nejsem zastánce ani jednoho systému. Drilovaní zbytečných věcí je ztráta času, ale co se týče všeobecného přehledu, ten je lepší mít, než používat konstatně strýčka Google. Navíc společně s tím se nevyučuje kritické myšlení, takže naše děti se stávají pouze tupými konzumenty: bylo to na internetu, tak to musí být pravda...Za mě zlatá střední cesta je ta pravá volba. Určit si co je základ, který by vzdělaný člověk měl mít a toho se držet, nesnižovat laťku a zbytek si vyhledat a přemýšlet kriticky o výsledcích hledání.
Odbočila jsem. V podstatě zvyšující se nároky, testy a jejich výsledky jsou to, co určí, zda se Japonec dostane na dobrou univerzitu nebo ne. Přijímací řízení je též důležité, ale výsledky v průběhu chugakkou (junior střední škola-odpovídá našemu 2. stupni ZŠ) a kouko ( střední škola) jsou důležité, protože ovlivní vaši volbu, kam si budete moci dát přihlášku.
Takže rodiče posílají své děti do juku někdy už před začátkem školní docházky. Takže když jde dítě do školy umí psát hiraganu a katakanu a umí číst a počítat. Já jsem velkého naučila s bídou hiraganu a podepsat se. Taky jsem ho naučila číst jakžtakž. Nicméně stále patří k horším studentům.
Důvodů pro to je mnoho. 1. je narozený v březnu a školní rok začíná v dubnu. Odklady školní docházky nevedou, takže březnové děti jsou to co letní děti v ČR. Je to kluk, takže čtení a psaní mu jde velmi pomalu (kluci jsou pomalejším, co se vývoje týče, samozřejmě jsou vyjímky, ale ve srovnání s dívkami jsou pomalejší) nicméně každý měsíc se zlepšuje, takže si nedělám starosti. Pořád píše čísla a znaky zrcadlově obráceně. A nerozumí slovním úlohám. (tam ztrácí hodně bodů) Matematika mu jinak docela jde. V podstatě jeho bodové skóre se pohybuje mezi 85-100. Snažíme se nechodit pod to.
To že jsem já cizinka to ho limituje též. Nemám znalosti potřebné k tomu, aby byl ve škole bez problému. Řadu úkolů netuším jak vyplnit. Některé slovíčka musím složitě dohledávat, aby byl schopný udělat domácí úkol.
No a taky roli hraje fakt, že má ADHD a vše ho vyrušuje. Dělá co nemá, nedává pozor. A není schopný pochopit, že když učitelka řekne: tak děti napište do notýsku to a to. Tak nechápe, že "všichni" zahrnuje i jeho. Pokud učitelka neřekne jeho jméno, pak nic nedělá...a zůstává pozadu. Než mu dojde, že má psát ostatní děti už jsou v polovině nebo už to mají dávno napsané. Taktéž hodně zapomíná. Kdybych mu tašku nekontrolovala, tak řadu věcí nemá, kdybych ho nechodila vyzvedávat a neupozorňovala na to, co si má vzít ze školy, tak poloviny nechá ve škole...Je to mazec nebudu lhát. Jsem doma na rodičovské, ale nejvíc se starám o něj a jeho školu místo o malého...
Byla jsem si vědoma, že je limitovaný, takže jsem ho přihlásila do juku. Našla jsem levné juku cca 5000yenů za měsíc za jeden předmět. Takže za 3 předměty to bylo 15 000yenů tzn. 3000yenů, a pak ještě chodil na karate. Takhle jsme to vedli dva měsíce a po dvou měsících jsem s tím skončila, protože velkej byl utahanej. Neměl žádný čas si hrát nebo věnovat se svým aktivitám, kterým se chtěl věnovat. Stres. Viděla jsem na něm, že je frustrovaný. Nechala jsem pouze karate.
Co se učitelky týče, tak ho chce mít ve třídě, nemyslí si, že by měl jít do speciální třídy a budeme sledovat, jak se zlepšuje nebo nezlepšuje. Podle mě si vede dobře a mohlo by to být lepší, ale jsem si vědoma, že pokud je ve třídě, kde většina dětí je napřed, pak to má těžké. Omlouvat ho nebudu, ale stresovat ho taky nebudu. Je ve třídě se spoustou 7 a 4 měsíce starých dětí a všichni víme, že každý půlrok hraje roli. Lituju, že tady nemají odklad, protože velkej by rozhodně byl adeptem pro odklad (psychická nevyzrálost plus kombinace ADHD) myslím si, že by mu ten rok navíc pomohl, ale v Japonsku tohle nevedou, Jakmile máš 6let.
V tuhle chvíli se zlepšuje, sice pomalu, ale zlepšuje, tak uvidíme, jak mu to půjde. Jsem ráda, že jsem doma, že se mu můžu věnovat. Jinak by situace byla o dost horší a jak to bude dál, to se necháme překvapit. Chce se stát astronatem, pořád ho to drží, takže uvidíme...Takara
sobota 17. července 2021
Daily Life Japan: Návštěva horkých pramenů (Onsen)
čtvrtek 15. července 2021
Mateřská a rodičovská v Japonsku
Dalším faktem je, že to že mám mateřskou a rodičovskou není automatické, řada společností bude vyvíjet nátlak na těhotnou aby v práci skončila a nemuselo jí nic platit. Řada žen v práci končí z důvodů ranních nevolností. Ano, správně. Aby nezatěžovaly svým těhotenstvím. Prostě skončí a tím přijdou o nárok na na rodičovskou. Zda dostanou mateřskou alespoň malou částku netuším. Takže měla bych být vděčná za to, že můžu zůstat doma a za to že rodičovskou mám, ale fakt, že jsem sama ukazuje, že ten systém je udělán hodně špatně a počítá s tím, že se jedná o úplnou rodinu. Že tedy tam nějaký přijem je, takže to není big deal, když peníze nepříjdou v regulérních časech.
Dneska to bude z mého osobního života a budu si stěžovat...a hodně...Řeknu to bez obalu: japonský systém vyplácení mateřské a rodičovské stojí za dvě věci. Papíry vyplníte před porodem a do měsíce od porodu. Nicméně na peníze si počkáte a pěkně dlouho. Mateřská mi začala 15. prosince a skončila 26. března. Ze svého shakai hoken (to je zdravotní pojištění pro zaměstnance firem) jsem dostala peníze až koncem května, byly to tři mé platy 60%. Nicméně byly to peníze za prosinec, leden, únor, a březen. Poslední plat a necelý jsem měla v lednu jen asi polovinu platu a od té doby jsem byla na nule. Kdyby mi nepomohl H., tak nevím, co bych dělala.
Žádné peníze v únoru, žádné peníze v březnu, žádné peníze v dubnu a žádné peníze v květnu (přišly až konce května) Z čeho jsem měla tyto měsíce žít netuším...Poplatila jsem všechny dluhy, které mi naskákaly za 3 měsíce na studijním pojištění, účtech za vodu, elektřinu a plyn. No masakr. Stres enormní. A teď rodičovská.
Měla by se vyplácet co dva měsíce až do 1. narozenin dítěte. Funguje to tak, že vaše firma pošle každé dva měsíce dokumenty na Halo Work (to je obdoba pracovního úřadu) vaše rodičovská je placena z koyo hoken, což je pojištění v nezaměstnanosti, které se vám strhává z platu stejně jako shakai kenkou hoken. Takže po dvou měsících má firma vyplnit papíry a během dvou týdnů byste měli mít peníze na účtě. Tzn. peníze za duben a květen měly přijít v polovině června. Nepřišly. Jaké to překvapení. Nebudu zacházet do detailů, proč nepřišly nicméně místo aby mé papíry byly vyplněny začátkem června, byly vyplněné až 30. června, po té, co jsem se zeptala zda papíru byly vyplněny a odeslány... a protože půjdou přes celé Japonsko do Nagoya, tak peníze dostanu, když brzo, tak 19. července. Tzn. že duben, květen a červen a víc jako polovinu července jsem zase bez peněz...A peníze ještě nepřišly, takže uvidíme, zda přijdou. Peníze, které přišly koncem května (mateřská) nemůžu počítat, protože všechny šly na poplacení složenek od ledna do května.
A hlavně pokud peníze za duben a květen přijdou v červenci, tak peníze za květen a červen by měly přijít už v srpnu a to se nestane. Zkusím je upozornit, že papíry mají vyplňovat co dva měsíce, ne co tři měsíce. Mají chodit, co dva měsíce...
Kdyby tak chodily, tak nemám problém, ale bohužel to tak není... Kdyby H. nebyl zodpovědný, tak nevím, jak bych dopadla.
Tak vypadá tedy japonský systém mateřské a rodičovské. Můžete porovnat s českým a podělit se o své postřehy do komentářů, co se mě týče, tak mě tento systém moc nezaujal. Vidím za ním snahu neplatit ani jen navíc a donutit ženu, aby se vrátila do práce, co nejdřív nebo aby skončila. To v situaci, kdy nemáte školu či jesle kam dítě dát je těžké. Myslím, že se nikdo nemůže divit, že se v Japonsku rodí málo dětí...s takovým systém opravdu není divu...Takara