Rok se s rokem sešel a my tu máme zase Tanabatu aneb star festival, tedy festival hvězdičkový. Tanabatě se věnuji každý rok, proto neváhejte a prohrabte archiv pro podrobnosti ohledně Tanabaty. Jen nakousnu jde o slavnost oslavující dva milence Orihime (semi-bohyni) a Hikoboshiho pastevce-zemědělce, kteří se do sebe zamilovali a pro samou zábavu zapomněli na své povinnosti. A to až tak, že se otec Orihime rozlobil a oddělil oba milence Mléčnou Dráhou. Ta je symbolizovaná řekou. Mohou se setkat jen a pouze za jasného dne, to znamená že pokud 7.7. prší, pak se milenci nesejdou. Ovšem existují varianty příběhu, že jim pomohou nějací bůžkové nebo se vytvoří most duhový a oni se i přes špatné počasí sejdou. Tolik k příběhu Tanabaty.
Za Tanabatou se musí v Kanagawě prefektuře do Hiratsuki. Tam se dá pěkně dojet z Yokohamy s JR Tokaido Line. Cesta bude jen něco kolem 35 minut bez přestupů. Perfektní pro rodinný výlet. Vystoupili jsme v Hiratsuka a ozvaly se tóny známé písně, která je slyšet na každém rohu v čase Tanabaty. (zdroj youtube) https://www.youtube.com/watch?v=cke3Enf-r3o
Pak už jsme se vydali jen na cestu a kochali jsme se. Byl velmi horký den (jeden z mnoha) a slunce do nás pěkně pralo. Chtěla jsem si obléct yukatu, ale nakonec jsem to zavrhla a oblékla jsem malého do jinbei. Jinbei mám doma též, ale stále pracuji na hubnutí, takže jsem letos vynechala, jak jinbei tak yukatu.
Udělala jsem dobře, protože bylo opravdu horko. Lidí bylo v Hiratsuce jako mravenců a docela jsem se podivila, jak se matsuri rozrostly. Oproti loňským rokům jsem si všimla hustější sítě pouličních krámků i krámků se suvenýry. Dále překvapením bylo i, že se objevily různé strašící atrakce a dokonce i pouliční disco. No doba jde dál, co k tomu říct. :-)
Hiratsuka je opravu jen a jen kochací festival, ale můžete zde napsat své přání pro letošní rok. Těmto papírovým proužkům se říká tanzaku. Mělo by se přát nesobecky:světový mír apod.aby se setkali oba milenci. Ale spousta lidí si přeje mír a klid a lásku v rodině. Některá dětská přání jsou opravdu vtipná. Např. přeju si sníst spoustu banánů. Přeju si abych se nesetkal se strašidlem apod. Přiznám se, že mě baví si číst přání druhých.
Návštěva Hiratsuky je určitě jedním míst, které bych určitě navštívila. I v tomto horku. Další větší slavnost je v Sendai kolem 7. srpna, kam už se chystám několikátým rokem. Letos bych ráda do Sendai vyrazila. Vše bude záviset na tom, zda dostanu letos bonus nebo ne. Držte mi pěsti.
Po delší odmlce se hlásím s dalším článkem tentokrát s Tanabatou, za kterou na Enoshimu nejezdím. Enoshima je místo, kde naleznete vše: obchody, moře, pláže, plážové domy, restaurace, aquarium, hotely a taky spoj do Kamakury zvaný Enoden. No a kromě toho je tu rozsáhlý chrámový komplex, vyhlídka zamilovaných s tisícem zámků, jeskyně, skalnaté pobřeží, maják se zahradou. To vše plus výhled na Fuji za jasného dne.
Letos jsem v oblasti Enoshimi často, protože se tam jezdíme s malým koupat. Je to nejlevnější a nejbližší místo ke koupání. Ale je dost frekventované, takže během sezóny je moře kolem Enoshimy špinavé. Japonci doporučují Hase pláž, kam se jede Enodenem. Pokud nemáte moc zavazadel, pak doporučuji pláž v Hase, pokud máte, tak bych se spokojila s Enoshimou nebo vystoupit v Kugenuma-Kaigan tam se dá zajít na pláž taky, ale jde se tam 20 minut pěšky a pláž bývá větrná...
Dnešní výlet proběhl s jedním kamarádem z Čech. Začala letní parna, ale tenhle den byl ještě v pohodě. Nejdřív jsme prošli chrám a zamířili do zahrady a na maják. Výhled z majáku stál za to. V Shounan oblasti byla mlha a vypadalo to opravdu pohádkově. Takové zamlžené výhledy můžu, pokud se nejedná o "bílou tmu" jakou jsme zažili před 6 lety na Ještědu (s tehdy ještě mým manželem).
Vypravili jsme se do jeskyní, zde se nalézá nejstarší část chrámu a taky je zde možnost seznámit se s příběhem o Drakovi a Bohyni, která zachránila Enoshimu před dračím pustošením tím, že si ho vzala. Dobrá strategie, už se jen nepíše o tom, jak jim to klapalo. Nemůžeme mít vše, že? Ale něco můžeme mít a tím je Tanabata. Tanabata je star festival. Oslavuje se setkání dvou milenců: Orihime (dcery boha) a Hikoboshiho (pastevce, zemědělce...). Ti dva se do sebe zamilovali a zapomněli na své povinnosti, a tak se otec Orihime rozlobil a rozdělil je. Mohou se setkat jen jednou ročně a to jen za předpokladu, že nebude pršet. Nicméně dětské pohádky obsahují duhu nebo nějaké malé bůžky, kteří Orihime pomáhají přejít řeku (Mléčnou Dráhu) za Hikoboshim.
Lidé tanabatu slaví strojí bambusové větve zvané sasanoha, tak jako my strojíme stromeček, jen s typickými ozdobami k Tanabatě a píší přání tzv. tanzaku. Většinou by se mělo přát nesobecky např. "světový mír" apod. ale poslední dobou narážím na osobní přání, aby se tatínek vrátil, abych jedl hodně banánů apod. V jeskyních byla tato možnost, tak jsme ji využili. Bylo to velmi milé a s výhledem na lodičky.
Po jeskyních už byla jen koupačka v moři. Malej se ničeho nebojí, ale pustit ho dál než na metr a něco se bojím. Nerada bych ho hledala někde v moři. Voda už byla OK nebyla studená, takže na koupačku OK. Horka už začínají, takže koupálko u moře je na seznamu pravidelných aktivit. Takara
Žádné komentáře:
Okomentovat