Tanabata 2021

Rok se s rokem sešel a máme tady zase slavnosti hvězd. O čem je tato slavnost? No podle názvu jistě uhodnete sami. Hvězdný festival pochází původně z Číny a oslavoval hvězdy Vegu a Altair. V Japonsku zastupuje Vega Orihime a Altair Hikoboshiho.  A kdopak to je Orihime a Hikoboshi. Jsou to symbolické postavy ze spirituální sféry a nejlépe by se dali vystihnout jako japonští Romeo a Julie, jen tam nedojde k žádným vraždám a sebevraždám. Nicméně jejich příběh není nudný. Tak se posaďte a já vám ho pěkně povím. 

Orihime byla nebeská Tkadlena (přadlena) a Hikoboshi byl Pastevec. Oba byli pilní a svědomití. Orihime se starala aby lidé na Zemi měli dostatek kimon a Hikoboshi se staral o zvířátka na Zemi: krávy, ovce, koně. Ti dva se do sebe zamilovali a vzali se. Jenže ouha, láska je smrt povinnosti a na ty své povinosti oba dva zapomněli.  Lidé si stěžovali, že mají kimona samou díru a zvířátka strádala. 

Otec Orihime, který vládl na nebi, se rozzlobil a za trest je oddělil Mléčnou dráhou zvanou v Japonštině Amanogawa. Oba teď vykonávali své povinnosti jak měli, ale byli smutní. Po letech se nad nimi otec Orihime smiloval a dovolil jim, že se jeden den v roce mohou sejít, ale ani to nebylo, jen tak pouze a jen za krásného počasí. Pokud bude pršet, tak mají útrum. 

Ten den připadá na večer 7. měsíce 7. dne. A ten den se slaví Tanabata. Symbolem Tanabaty je dlouhý bambus s dekoracemi jako je: amikazari, furutsu denguri, katachi kazari apod. pokud se chcete dozvědět víc, určitě navštivte můj Youtube. 

https://www.youtube.com/watch?v=_u-78dDWVlQ

Kromě dekorací se na tento bambus, který slouží jako most přes Mléčnou dráhu věší i barevné proužky zvane tanzaku. Tam se píšou přání. Měla by být nesobecká. Něco ve smyslu: světový mír, konec korony apod. Ale přiznejme si, že se toto moc už nedodržuje a lidé si přejí úspěch, lásku a děti si přejí stát se superhrdinou apod. 

Někteří lidé na tanzaku přejí, aby se Orihime s Hikoboshim sešli, jenže šance bývají tak 50 na 50, protože v té době stále probíhá období deště, takže Tanabaty, kde pršelo jsou časté. Nicméně tenhle příběh má v záloze pár es...I kdyby pršelo, tak podle příběhů se objeví most přes Mléčnou dráhu v podobě duhy a ten umožní Orihime přejít k Hikoboshimu a nebo se objeví hejno strak, které vytvoří most pro Orihime a ona se tak dostane ke svému milovanému Hikoboshimu. Tak či tak se sejdou a příběh končí happyendem. 

Tanabata se slaví v červenci a jedno z nejlepších míst (jsem uvedla už v předchozím článku) je Hiratsuka v Kanagawa prefektuře. V Japonsku stále probíhá "emergency" state (rozumněj, nic se nezměnilo, jen zrušili co mohli, kromě OH a zavírají restaurace dřív) Takže slavnost v Hiratsuka je zrušená též. Proto letos jsme oslavili Tanabatu tak, že jsme zůstali doma. Ale i tak si myslím, že se povedla. Kýčovitých fotek máme dost a dost. Za mě spokojenost.

Dříve se Tanabata slavila podle lunárního kalendáře a vycházela na srpen a v některých oblastech Japonska např. Sendai se tento zvyk drží pořád, takže svoji naději upínám k Tanabatě v Sendai. Pokud počty korony nějakým zázrakem klesou, tak letos už bych tam konečně vyrazila-po 10 letech...

Přeji vám všem krásnou Tanabatu. Ať se vám všem vyplní vaše přání. (hlavně nesobecky...:-) ) Takara