Zápisky z cest: Kawaguchiko a Fuji

Patřím k nešťastníkům, kteří když jedeu na Fuji, tak tam žádná Fuji není. Je to tak a to se stalo i v místě Kawaguchiko. Navštívili jsme Izu-Hakone Park. Celou cestu jsem viděla Fuji z vlaku. Ale jak jsem vystoupila z vlaku začalo se zatahovat, takže rychle k jezeru než Fuji zmizí docela. 

      

U jezera jsem byla cca 20 minut, pak se nebe úplně  zatáhlo a Fuji zmizela za mrakem. A bylo po Fuji. Co můžete dělat. Tak zaprvé Fuji zdálky je lépe vidět v létě. Zblízka je lépe vidět v létě, protože sníh často splyne s oblohou a za oblačného dne sníh splyne s oblohou. Zvlášť když fotíte jen na smart phone. 

No a další radou je, kontrolovat počasí na celý den. A jet pouze za jasného počasí. Ne když je oblačno, protože risk, že mraky zakryjí Fuji, je vysoký. Samotné jezero se dá obejít kolem dokola a je lemováno malými svatyňkami 7 šťastných bohů, ale jinak hlavním spotem je Fuji, takže na Fuji bez Fuji je to máloo. Obejdete jezero a dál tam nic není. Můžete přejet na jiné jezero, protože v dané oblasti je jezer celkem 5. A prostor kolem Fuji se jmenuje oblast 5-ti jezer, ale rozhodně doporučuju, pouze za dobrého počasí. 

V budoucnu bych ráda vzala děti na Fuji san, protože kolem Fuji san je spousta květin a slavností. Moje oblíbená je slavnost skalniček, kam jsem jela s A. a ráda bych jela příští rok, pokud finance dovolí. Uvidíme. Mějte se krásné. Takara

Kalendář: Setsubun (Mamemaki) 3. února (2.-5. února)

Jeden z opožděných článků o festivalu, při kterém se hází pražené sójové boby, které se nazývají  fuku mame nebo jen mame. Těmi zaháníme neštěstí z domu. Neštěstí symbolizují stvoření zvaná Oni. 

Ti jsou různých barev, ale nejčastěji je máme v červeném a modrém provedení, ale můžeme se setkat i se zelenými a žlutými. Jejich vzhled připomíná české čerty a jejich funkce "strašit děti" je stejná, ale přece je zde pár odlišností. Oni mohou mít jeden roh ale i klidně tři, dva rohy jsou běžné. Dále mají kalhoty vyrobené z tygří kůže a nosí většinou kyj. Obývají podzemí, ale i některé ostrovy. Například ostrov Meigijima, který má kanji vytvořenou z kanji žena a ostrov. Tzn. jedná se o ostrov žen a zjevně vše špatné pochází od žen a tak tedy i Oni.

"Oni" nemají rádi "fuku mame" šťastné sójové boby, ale také pichlavé větvičky cesmíny, na které se napichuje  hlava sardinky, které slouží jako talismany. Tyto talismany nejsou společné pro celé Japonsko, je to spíše regionální tradice. Talismanům se říká "hiragi iwashi". A údajně to funguje jako repelent na Oni, protože je štípe v očích. Hází se pražené sójové boby a říká se: " Oni wa soto, fuku wa uchi " a znamená to volně přeloženo: "neštěstí z domu a štěstí do domu".

Ale to zdaleka není vše: Setsubun vychází na 3. února a jedná se o oslavu přechodu roku a období. V podstatě Setsubun je něco jako Silvestr. Po Setsubunu nám začíná Jaro "risshun kyou" možná ve starém Japonsku bývalo Jaro dříve, ale  pro mě osobně začíná jaro s rozkvetlou kawazuzakurou a nebo méně romanticky s prvním zabitým švábem...

Jak se Setsubun slaví různě a v poslední době převládá názor děti příliš neděsit a nepůsobit jim trauma, ale pořád se najde dost rodičů či učitelů, kteří si Setsubun užívají. Takže místo človíčka přestrojeného za Oni se používají plakáty, krabice a pražené boby, které se používají k zahánění ďáblíků jsou nahrazovány barevnými balónky a to z důvodu, že malé děti si mohou strčit sojový bob kamkoli (ucho, nos, atd...), změna je tedy z bezpečnostního důvodu...Pro házení sójových bobů tu mají název "mamemaki" tento název uslyšíte ve školkách, kdy se rodičům říká, že se budou dělat "mamemaki" spíše než Setsubun, protože Setsubun je název časového úseku, přechodu ze zimy do jara.

Doma se slaví tak, že se nad dveře zavěsí větvička s rybí hlavou. Připraví se krabička se sojovými boby. Oni většinou přichází ráno, ale není to pravidlem. Hází se na ně sójové boby se slovy "Neštěstí ven a štěstí do domu."  Někdy si děti nasazují masky ďablíků a mají z toho srandu.

Sójové boby se také konzumují. Nicméně zde se pravidla rozcházejí. Zatímco v Kansai je jedí podle pravidla "váš věk plus 1", staré lunární počítání věku je od početí, kdy v době narození už vám je jeden rok (lunární rok). V Kantou se baští různě a většinou, jen podle svého věku. Pokud je vám 5 let, tak sníte 5 sojových bobů. Pokud je vám 100, tak vám potrvá nějakou chvíli, než 100 sojových bobů zbaštíte...

POZOR! Malým dětem se boby nedávají. Dva roky zpátky tu byl případ 4 letého chlapce, který bob vdechnul a nikdo o tom nevěděl. Vinou vlhkosti v plicích bob nabobtnal a chlapec se udusil. Takže pozor na to, stejně jako u mochi i boby mohou být nebezpečné. 

     

Dalším kulturním přenosem jsou takzvané Ehoumaki. Což jsou velké rýžové rolky obsahující 7 ingrediencí a zabalené v řase. Náplně bývají různé, ale dává se záležet aby byly různě barevné a měly 7 přísad. Těchto 7 ingredienci je referencí k "7 šťastným bohům" v Japonštině se jim říká "shichi fuku jin". Konzumace Ehoumaki má svá pravidla. Každý rok se rozhoduje světová strana pro daný rok, podle zodiaku. Letos to byla tygří strana, takže kita-kitanishi. Severo-severozápad.  Takže Japonec se posadí a obličejem na "šťastnou stranu" a sní celou rolku bez jediného slova. Nesmí se mluvit a rolka se nesmí dát od úst. 

Všechny tyto tradice jsou očišťovací. Mají nás očistit od neštěstí z předchozího roku a umožnit nám začít znovu s čistým štítem. Snad se to všem letos podařilo a letošní rok bude lepší než ty dva předchozí. Takara

Kalendář: Založení Japonska aka Kenkoku Kinen no Hi 11.února

11.února se slaví založení Japonska, tzn. je tu státní svátek. Letos vyšel na pátek, což oceníte jako pracující člověk, protože není nic horšího, než svátek uprostřed týdne, kdy musíte přežít do konce týdne. Nesnáším svátky uprostřed týdne. 

Ale jak Japonci vědí, že Japonsko bylo založeno zrovna 11. února na to se podíváme dnes trošku podrobněji. V první řadě existuje jen málo dochovaných památek z prehistorického Japonska. Japonsko bylo ostrov a existují důkazy, že bylo obydlené 30 000 let př.n.l  lidé sem přicházeli nejspíše z Hokkaida, které bylo spojené s Euroasijskou pevninou. V úvahu přichází i Korejský poloostrov, který v té době nebyl až tak vzdálený. Ale existují důkazy o lidech, který přišli po moři z jihovýchodní Asie, pozůstatky lidské aktivity byly nalezeny na Okinawě.

Období Jómon do 300 př. n. l 

Hlavní charakteristikou pro toto období byla keramika s provazcovitými vzory. Ale taky hliněnými figurkami doguu, které se používaly k náboženským účelům.

600 let př.n.l. zde byl první císař nazývaný Jimmu. Na Nový Rok se slavil Den Císařství,  ale v období Meiji byl lunární kalendář zaměněn za Gregoriánský a datum se posunulo na 11. února. 

Kdo byl Jimmu? Jedná se o legendární postavu, která je z bohyně Amaterasu přes jejího vnuka Ninigi a je spřízněná s bohem Susanoo, který je bohem bouří z Shintou mytologie. Otcem byl Ugazafukiaezu a matka byla Tamayorihime. Jimmu žil v letech  711 - 585 př. n. l. Nastoupil na trůn  11. února podle Gregoriánského kalendáře, podle lunárního kalendáře to byl 1. den měsíce. V letech 1930 a 1940 bylo velmi nebezpečné diskutovat o (ne)existenci tohoto císař, protože od něj odvozovali svůj původ ostatní císaři. Císař odvozuje svůj původ od bohyně Slunce Amaterasu.

Jimmu je první císař na seznamu čísařů a od něj odvozovali svůj původ všichni ostaní císaři.  Nicméně neexistuje žádný přesvědčivý důkaz o jeho existence, kromě zmínky v Nihon Shoki a Kojiki, které byly sepsány až hodně později. Má se za to, že prvních 9 císařů Japonska je legendárních. 

Jaké jsou důkazy? Předně "Shintou" přišlo do Japonska až v 8. století z Číny a nebylo takové jako ho známe z Meiji éry. Shintou bylo od počátku víra v různé bohy Přírody. A Shintou jako ho známe je jeho instituce zastřešující tuto víru. Proto až do Tokugawy Ieyasu spolu Buddhismus a Shitoismus vycházeli a například Nikko je výborným příkladem prolínání Buddhismu a Shintou 

v architektuře. 

V moderním Japonsku byly tendence nepovažovat Shintou za náboženství, protože neexistovalo ve stejné podobně od počátků věků až do dnes. Naproti tomu Buddhismus v Japonsku byl od počátku organizovaný. V západním pojetí Shintou není náboženství, protože nemá zakladatele a jednotný zápis, tak jako Islám nebo Křesťanství. O Shintoismu třeba někdy příště. 

Období Yayoi 300 př.n.l.-250 n. l. 

Začala nahrazovat Joumon. Kultura se vyvinula kolem Tokya - Bunkyou. Do Japonska přicházela masa lidí z Korejského poloostrova ti začali s pěstováním rýže. Tkaním plátna a také více organizovaným bydlením.

Období Yamato 250 - 710 n. l. 

Tohle období je důležité pro příchod  Buddhismu do Japonska kolem roku 500.

Císař vládl z provincie Yamato, což je oblast kolem Nara. Hlavní město Asuka bylo založeno na jih od města. 

Období Kofun 250 - 538 n. l. 

Tohle období překrývalo období Yamato a vyznačovalo se mohylovou kulturou. Mohylová kultura byla kultura, která se vyznačovala sypanými mohylami. Jednu takovou můžeme najít v Osace a patřila císaři Nintoku.

Formování Japonska jako jednotného státu se odehrálo v čase mezi 4. stoletím a 6. stoletím. Kdy přesně k tomu došlo se neví a jedná se pouze o odhad. 

Období Asuka 538 - 710 n. l. 

vládnoucí dynastií byl rod Yamato, stát byl uspořádán podle čínského vzoru a první písemné zmínky o Japonsku pochází, jak z čínských písemných pramenů, ale tak od Japonců samotných. Čínské písmo bylo upraveno a dalo vzniknout japonskému písmu. 

Období Nara 710 - 794 n. l.

Kolem 6. století dynastie Yamato ztratila vliv. Buddhistické kláštery získaly obří moc a staly se hrozbou císaři, který proto přesunul hlavní město z Nara do Kyota. Také byly založeny dvě historické kroniky zvané Kojiki a Nihon shoki. 

Období Heian 794 -1185 n. l. 

Začíná přesunutím hlavního města do Kyoto. Co se buddhismu týče, tak nejprogresivnější byly dvě odnože: Shingon a Tendai. Také písmo bylo zjednodušené na kanu, která umožňovala jednoduchý zápis Japonštiny. Jedno z nejvýznamějších literárních díl byl  Příběh Prince Genjiho. V tomto období vznikl zen a čajový obřad a také ikebana. Koncem tohoto obbdobní císařský dvůr ztrácel na síle a Chrysantémový trůn byl bez dědice. Proto Klan Fujiwara byl posledním vládnoucím rodem. Pak se Japonsko rozdělilo a jednotlivých území se dostala pod kontrolu vojevůdců a jejich vazalů.  Období míru skončilo.

V roce 1155 proběhla občanská válka Heiji dva nejmocnější rody byly Taira a Minamoto, kdy Minamoto rod byl téměř vyvražděn a moci se chopil rod Taira nicméně 1185 byl Taira rod poražen Miyamotem a tím skončilo období Heian. 

Období Kamakura 1185 -1333 n. l.

Yoritomo Minamito se stal prvním Shógunem v roce 1192. Shógun byla nejvyšší vojenská hodnost. V Kamakuře založil shogunát aka bafuku. Díky tomu se stal diktátorem, který vládl pomocí rodiny a vazalům. Po jeho smrti byli mužští potomci vyvražděni a zemi převzali regenti z rodu Hojo. 

Rozkvět zaznamenal Zen-buddhismus ve spojení s čajovým obřadem ve vojenských kruzích. Ale Nichiren Sekta také nabyla na významu a v Kamakuře naleznete řadu jejích chrámů. 

V této době proběhly dvě velké invaze do Japonska z Mongolska, které byly odvráceny tajfuny a také samuraji, kteří zísali na prestiži. Koncem tohoto období se nespokojení vazalové shromáždili kolem císaře Godaiga, který se pokusil o návrat císařství s podporou rodu Ashikaga. 

Období Muromachi  1333 - 1568 n. l.

Takauji Ashikaga přešel na stranu císaře Godaiga a zničil shogunát. Císař se snažil o návrat císařství, ale Ashikaga raději podpořil jeho nástupce jednoho z princů. Císař uprchl do Kyóta a Japonsko bylo rozděleno na dvě dynastie. Severni a Jižní dznastie soupeřila o moc po mnoho let. Nicméně Ashikaga rod byl postupně poražen. 

V roce 1543 přijeli do Japonska Portugalci a také první křesťané do přístavu Nagasaki. Křesťanství se rychle šířilo mezi lidmi. 

Období Azuchi - Momoyama 1568 -1600 n. l. 

Následovalo sjednocení Japonska pod postupně vládnoucími: Oda Nobunaga, Toyotomi Hideyoshi, a Tokugawa Ieyasu. Oda Nobunaga obsadil Kyoto, ale bzl po celý život nucen bojovat s buddhistickými sektami a samuraji z nepřátelské strany. Po něm převzal moc Toyotomi Hideyoshi, který se snažil sjednotit klany tím, že podnikl invazi do Koreji, která byla pod kontrolou Číny, takže byli poražení a po 300 let nepodnikli, žádnou invazi do ciziny.

Období Edo 1600 - 1867 n. l. 

Po smrti Toyotomi Hideyoshi převzal vládu Tokugawa Ieyasu. Ten ustanovil shogunát. Shogunát trvál po 15 generací 264 let až do roku 1867. Iezasu pronásledoval křesťany, ale byl pro zahraniční obchod. Jeho nástupci razili politiku izolace, takže se Japonsko na řadu let uzavřelo. 

Jediné, co prošlo byl limitovaný styk s Čínou a Nizozemskými obchodníky v Nagasaki, kde stále můžeme vidět vliv Evropy na místní architekturu. Mezi lety 1853 a 1854 si vynutil otevření přístavů americký komodor Matthew Perry, který hrozil Japoncům střelbou z děl.  Toto oslabilo shogunat a znamenal pád shogunátu, protože modernizaci se zabránit nedalo.

Modernizace Japonska probíhala od roku 1868, kdy série reform měla za úkol přeměnit staré Japonsko v moderní stát s centralizovanou mocí. Centrum mělo být Edo, kam se první císař éry Meiji přestěhoval. Město bylo přejmenováno na Tokyo. 

Období Meiji 1868- 1912 n. l. 

Reformy Meiji bylz reformy císaře Mutsuhita. Byl ustanoven parlament, měna a tokijská burza. 1873 rovnoprávnost co se pohlaví týče, bylo zrušeno tradiční rozdělení společnosti a křesťané se přestali pronásledovat. Byli povoláni odborníci ze Západu a proběhla velká modernizace: železnice, průmysl, armáda, námořnictví apod. 

První spory o Korea a Manjusko s Ruskem se datují do roku 1904, kdy Japonsko napadlo ruskou flotilu, nicméně vše dopadlo jinak. Korea získala zvláštní status a nakonec v roce 1910 došlo k úplné anexi Korejského poloostrova.

Proběhly dvě světové války, kdy v první se Japonsko postavilo na stranu spojenců a byla mu uznána nadvláda nad několika ostrovy v Tichomoří. V mezi válečném období došlo k hospodářské krizi a  vojenští velitelé se snažili rozšířit Japonsko pomocí agrese v Asii. Probíhaly pokusy o svrhnutí císaře. Přítomnost vojáku v Číně znamenala politickou izolaci. Díky tomu došlo k problémům s dodávkou ropy. USA požadovala stažení Japonska z Číny a Japonci se museli rychle rozhodnout zda se připojí k Hitlerovi a nebo důvěřovat dodávkám ropy z USA. Rozhodli se pro to první. 

A co bylo dál jsme se všichni učili ve škole, takže to tady přeskočím. Následující éry

v Japonsku jsou pojmenované po císaři. 

Období Shouwa do roku 1988 císař Hirohito

Období Heisei od 1989 do 2019 císař Akihito 

Období Reiwa od roku 2019 až do současnosti, císař Naruhito

Tím jsem vzala letem světem Japonsko od počátku věků. Zaměřila jsem se na období, která se ve školách moc neberou nebo alespoň za mě se nebrala a přeskočila jsem část dějin, která se za mě probírala úplně všude a několikrát za život. Doufám, že se vám článek líbil a budu se těšit zase příště. Takara

Kawazu zakura aneb růžová sakura

Jednou ze zajímavých ani ne tradic, ale spíše kulturní zvyklosti je japonské sepjetí s přírodou. V zimě jsou to tsubaki, na jaře ume a sakury, v létě ajisaje a na podzim červené listí. Každá změna v přírodě a hlavně na tom, co zrovna kvete je důvodem k zastavení a focení jako o život. A nebo je čas na piknik. Jako v případě sakur.

Kvetoucí sakury mají své kouzlo a květ sakury můžete spatřit na mnoha místech v Japonsku jako dekoraci. Sakura k Japonsku neodmyslitelně patří. Každý rok se v Japonsku dělají předpovědi, kdy sakury vykvetou a na mapě Japonska vám vyznačí i oblasti, kde právě sakura kvete (to samé se děje na podzim s červeným listím). Japonci díky relacím a sakurovém zpravodajství vědí, kdy a kde je třeba být. Sakura kvete v březnu, ale sakura jako taková má řadu odrůd a díky tomu některé kvetou už koncem února a jiné až v polovině března. Odrůdy se liší od sebe i barevností od sněhobílé až po tmavě růžovou. Mezi růžové odrůdy patří kanzakura, která kvete také mezi prvními, ale narozdíl od kawazuzakury čas mezi kvetením a rašením zelených lístků je kratší. Mojí oblíbenou odrůdou je drůhá zmíněná kawazuzakura. Květy má v typicky sakurovském tvaru a barevnost je od světle růžové po tmavě růžovou říká se jí "kawazuzakura" a tu mám nejradši.

Kawazuzakura je růžová sakura, která kvete mezi prvními. Hojně zastoupená v Hakone a Odawaře. I to je příhodné, protože to k ní nemáme daleko cca 20minut. Moje nejoblíbenější místo je Shin Matsuda. Kromě Kawazuzakury se zde nálézá levandule (ne na jaře) a žlutá kytka, která mi připomíná trošku petrklíč, ale petrklíč to určitě není. Nejsem botanik, takže mou neznalost určitě omluvíte.

 Kromě Kawazuzakury je Shin Matsuda oblíbená i pro tradiční ruční výrobky, sladkosti a krámky s různými dekorativními předměty. Když jsem přijela do Japonska porpvé měla jsem tendenci nakupovat vše, bez ohledu na to, zda to mám kam dát, či ne...Za dva roky, co tu jsem už jsem se trošku posunula...nadšení je stejné, ale dřív než něco koupím se rozmyslím, kam to vůbec dám a jakmile zjistím, že nevím, tak to nekupuju... 

Na mě je tohle velký posun...tomu věřte. Loni jsem dostala darem origami krabičku složenou z dvaceti origami papírů, mazec...i letos jsem byla obdarovaná, i když jsem se bránila, že jsem "skoro místní", tak jsem dostala přívěšek na klíče panenku Kokeši...Tohle je podruhé na tom samém místě, i když v jiném obchodě...:) A kromě obchodů tu najdete dětskou výstavu origami a je docela mazec, co japonské děti dokážou vytvořit a také je tu k vidění výstava panenek. Právě v čase Hinamatsuri stojí za to se do Shin Matsuda podívat. Ale to není vše!

Z Shin Matsudy  při jasné obloze uvidíte Mt. Fuji a okolní horská panoramata stojí opravdu zato. Zasněžené vrcholky se s příchodem jara pomalu mění na zelené a v kombinaci s modrým nebem se jedná o nádherné kontrasty barev. Pak už jen stačí si donést s sebou plachtu nebo deku a udělat si piknik pod rozkvetlými sakurami, což mají Japonci ve velké oblibě, naneštěstí na piknik není Shin Matsuda dělaná, takže lidé sedí a jedí, kde se dá. Člověk nemůže mít všechno...Takara 

Zimokvět aneb Roubai

Jedno ze slov, které mně vždy dostane je japonské jméno pro zimokvět je roubai. V katakaně se zapisuje jako ro-u-ba-i. Většinou slova, která mají o-u, tak u se nepíše a místo toho se napíše pomlčka. ro-bai a odtud plynou moje potíže 10krát jsem přišla s tímhle slovem do kontaktu a 10krát jsem to napsala blbě. 

Chybami se člověk učí, ale bohužel se ukazuje, že já se z některých chyb, prostě nepoučím. Snad to po jedenácté vyjde. Ale proč o tom píšu. Leden je měsíc, kdy kvetou sasanky (ne ty hajní, ale keře, které se podobají kaméliím), dále ume to jsou švestky a také růžové sakury. Jedna z prvních sakur je atami zakura, která kvete na přelomu ledna a února. No a také tu kvete roubai aka zimokvět. 

Zimokvět kvete od poloviny ledna a v Kanagawě máme slavnosti, které probíhají koncem ledna a začátkem února. A já musím přiznat, že jsem na ně zatím nezavítala. Vždycky jen projíždím kolem a nakonec není čas. Tak je to vždycky. Tak snad letos se zadaří. 

Letos vyjíždím hlavně na ume. Jela jsem časně, takže jsem stihla růžové odrůdy, které mám moc ráda. Většinou jedu pozdě, když kvetou jen bílé. 

První narozeniny malého se blíží. Uteklo to hrozně rychle. Roční mateřská je za mnou tzn., že prodlužuju do července, ale možná se vrátím už dubnu, pokud budu mít zařízenou školku a družinu. Možná se přesunu z fulltime na parttime, ale to se uvidí. 

S nervozitou sledujeme zprávy o Ukrajině, protože co se Ruska týče, tak díky US a jejich rozdělení ostrovů, tak jsou tu spory JPN vs. Čína a také JPN vs. Rusko. Člověk si říká, co bude dál. Dva roky covidu a situace se nelepší ani po očkování a teď Rusko a USA s jejich vlastní domací válkou right and left a super wokies. Svědkové Jehovovi věří, že peklo neexistuje, že je tady na zemi a Satan na každém roku. Jen aby neměli pravdu. Snažím se nesledovat zprávy, covidové zpravodajství už nesleduju. Dva týdny zpátky začali při pitvách testovat na covid. Proč? Čert ví, doteď se obešli bez testovaní na mrtvých, tak co najednou? Raději nesledovat. 

Lepší si zajít na procházku. Lepší se soustředit na vlastní rodinu a na sebe. Zprávy nás nedělají šťastnější, naopak, proto je třeba zbavit se TV a chodit více do přírody, je tam klid a krásně. Takara

První výlet v roce 2022

 A zase honem rychle na cesty. Školáci mají zimní prázdniny, které jsou od 25. prosince do 10. ledna a tím, že jsem ještě doma, tak jsem se snažila, aby si velkej prázdniny užil. Dostal sice pár úkolů za školy, ale nebyla to taková nálož jako v létě. Pouze pár krasopisných cvičení. Procvičovat kanji a to je všechno. V tuhle chvíli má umět 59 kanji. Zda je umí nebo ne se dozvíme v příštím velkém testu. 

Prozatím jsou prázdniny. V Pondělí 10.1. je volno protože jsou Seijin Shiki, což je Den Dospělosti, ceremonie, kdy dívky a chlapci se vyšňoří a slaví Vstup do dospělosti. Děvčata, či mladé ženy (20let) vstávají už brzy ráno, protože je třeba načesat, make up a kimono. No a taky jim většinou sněží, takže si chůzi ve sněhu v tradiční obuvi velmi užívají. Letos nasněžilo dřív, tak jim budu držet palce, ať mají slunečno. My už se budeme jen chystat do školy a kontrolovat, co je třeba. 

9. 1. nás čekají  "Dondon yaki" akce ve svatyni, při které se pálí staré talismany a také novoroční výzdoba. letos jdeme poprvé, takže tomu věnuji samostatný článek.

No a v mezi čase jsem děti brala do parku, hracího střediska, jidoukanu (centrum pro děti, kde si můžou hrát bezplatně) a také na bruslení. Velkej se tváří, že by se chtěl naučit na bruslení, tak jsem ho přihlásila do kurzu (2 měsíce, 8 lekcí) no a uvidíme, co z toho bude. No a vyrazili jsme také na výlet. Směr Yokohama.

Leden není nejlepší čas pro návštěvu přístavního města. Je zima a pěkně fouká, ale přesto jsme si to užili. Vyjeli jsme ze Sakuragichou. V Sakuragichou nastoupíte na "lanovku" Yokohama Air Cabin, která vás vezme blíž k přístavu a k Aka Renga Soko, což je velká budova postavená z červených cihliček, která fungovala jako sklad, ale v dnešní době hostí výtvarné akce a mezi budovami funguje kluziště. Odtud je to jen pár set metrů do přístavu. Celou cestu máte výhled na panorama Yokohamy v zádech a jdete směrem do Yamashita Parku. Tam jsou zaparkované velké lodě a taky jedna velká černá, která se jmenuje Hikawa Maru, pak je ještě jedna v Minato Mirai, to je bílá plachetnice a ta se jmenuje Nippon Maru. Obě jsme viděli, tak sem dám fotky. 

V Yamashita Parku jsme nepobyli moc dlouho, byla zima a hodně foukalo. Místo toho jsme se vydali do China Town. V Yokohamě je jedno z největších a nejkrásnějších. Mají zde krásný chrám zvaný Masobyo Temple a taky Emperor Guan´s Shrine je velmi blízko, ten jsem zatím nenavštívila, jen náhodou jsem ho objevila na mapě, když jsem hledala Masobyo. Taky tady mají Muzeum Triků a Zajímavé Aquarium, tam se chystáme příště. Kromě toho v únoru se tu slaví Čínský Nový Rok, což je vždycky podívaná. 

Jedním z lákadel je místní kuchyně, růžné knedlíčky, kachny apod. dále jahody na špejli a z nějakého důvodu i tapioky všech druhů a samozřejmě suvenýry a spousta pand všude možně, ale také věštců a medií, za 1100yenů vám přečtou osud z dlaně. 

Z China Town jsme se pomalu vydali zpátky. Minuli jsme Cosmo World, což je místní zábavný park a vydali jsme se do CupNoodles Museum. Mají zde akci "vyrob si svůj vlastní" nicméně spočívá to v tom, že si zakoupíte kelímek, ten pomalujete fixkami, a pak se postavíte do fronty a řeknete obsluze jakou příchuť chcete (1 ze 4) a vyberete 4 přísady (z nabídky 16) a máte hotovo. Pokud spěcháte, tak tuhle akci oželíte, protože vám sežere hodinu času minimálně, pokud nespěcháte, tak hurá do kreslení. Součástí muzea jsou vystavené balení nudlí od začátku vzniku instatních nudlí a bylo zajímavé najít obal, který se používal v roce, kdy jsem se narodila. Také máte možnost zhlédnout video, jak se vyrábí instantní rámen aj. je to velmi zajímavé (a poučné, pokud se zajímate o zdravou stravu). 

Odtud jsme se vydali kolem zábavního parku do Minato Mirai, kde kotví bílá plachetnice a máte možnost ji vyfotit společně s Yokohama Landmark Tower. A to byl celý výlet. Velkej brblal, že jsme nezašli do zábavního parku, ale to bude až zase příště s dalšími resty...Mějte se pěkně. Takara