Japonský "pinocchio"

Když se vydáte na návštěvu chrámu Kurama v Japonsku. Přivítá vás při výstupu z vlaku socha nosatce. Nosatec má pouze vyobrazenou tvář a nos, tak dlouhý, že bychom v něm mohli spatřit konkurenci pro Disney Pinocchia. 

Nosem to začíná a nosem i podobnost končí, protože dnes vám chci představit jednu folklórní postavu, která má své zastoupení i v Shintou jako God nebo joukai (kreatura s nadpřirozenými schopnostmi). Jmenuje se Tengu a jeho jméno znamená "nebeský dog" pochází z čínské mytologie. Většinou byl znázorňován jako drahý pták s velkým zobákem, ale pro tendence tato strašidla či duchy zlidšťovat, byl často zobrazován s opravdu dlouhým nosem.

Budhismus měl Tengu za symbol destrukce a symbol války. Postupem času jejich existence dostala pozitivní význam: stále nebezbeční, ale ochránci lesů a hor. Tengu jsou spojování s tradicí Shugendou a jejich následovníky zvanými yamabushi. 

První zmínka o Tengu pochází ze svitku Tenguzoushi Emaki z roku 1296. V té době byli Tengu hodně zobrazováni jako obří ptáci,ale i třeba mnishi. Jedná se o dva typy: 

Daitengu: semi-člověk, s velkými křídly a dlouhým nosem. Žijí hluboko v lesích. Dokáže používat meč a ovládá magii. Lidé ho občas vyhledávají, ale většinou zjistí, že to není dobrý nápad. Jejich úkolem je způsobovat přírodní katastrofy a války, takže se dá říct, že tengu je třeba uctívat, ale nechodit moc blízko.

Poddruh tengu je tzv. Kotengu nebo také karasutengu. Jak už název karasu (havran) napovídá, tenhle Tengu má hlavu havrana. Mívají oblečené mnišské hábity, ale jejich chování je zvířecí a v dnešní době se říká, že kotengu je služebníkem tengu. 

Kotengu nemá tak velký vliv na lidskou společnost a na stupni síly je rozhodně pod tengu. Dá se dokonce i ošálit. To se vám s tengu nepovede. Tengu jsou hrdí, silní skoro bohové se kterými je neradno si zahrávat.  

 

Pokud se vypravíte za Tengu doporučuju chrám Kurama v Kyóto. Zde přebývá král všech Tengů, tak nezapomeňte projevit respekt a úctu. Takara