Zápisky z cest: Shizuoka Pref., Atami

Chřipková epidemie řádí i v Japonsku a ani my jsme nezůstali pozadu. Výsledkem bylo 11 dní volna (březnová výplata bude hodně smutná) a také sezení "na zadku" dva po sobě jdoucí víkendy. Mazec. Nakonec jsem se rozhodla, že vylezeme o den dřív ven (před kontrolou u dětského v sobotu) tedy v pátek hlásili "teplý den" (kolem 10 stupňů nad nulou) a navíc pátek coby pracovní den, takže jsem si byla jistá, že Atami bude vylidněné.

Samozřejmě co se týče výletů higaeri (tzn. jednodenní výlet ráno tam a večer zpátky) existuje řada agentur, které poskytují služby na úrovni za příslušný peníz. Pro dvě osoby to vyjde na 20 000yenů a výše. Nicméně pokud hledáte vlaky přes portál yahoo, tak si můžete hledat vlaky podle rychlosti, počtu přestupů a taky podle ceny. No a co se ceny týče, tak pokud vyrazíte do Atami vláčkem zaplatíte kolem 3500yenů, ale pokud si přivstanete, tak můžete chytit velmi levný spoj za 1500. Cesta tam a zpět, když pojedete správným spojem vás vyjde na 3000yenů nebo taky na 7000yenů rozdíl je 4000yenů, což dělá 800Kč. 4000 yenů už jsou peníze, za které se vyplatí si přivstat.

My jsme si přivstali a vyrazili jsme spojem v 6.28 z Mizonokuchi do stanice Chuourinkan. Tam se přestoupilo na Odakyuu Line a jelo se do Fujisawa, kde nás čekal další přestup na směr Odawara a z Odawary už jsme jeli do Atami. Přijeli jsme v 8.30 tzn.2 hodiny ve vlaku, ale rozhodně to stálo za to. O tom žádná. V Atami bylo liduprázdno, takže super!

V Atami se tou dobou pořádaly dvoje slavnosti. Ume matsuri a Atamizakura matsuri. Opět jsem se zase něco přiučila. Měla jsem za to, že Kawadzu Zakura je první sakura, kvetoucí v únoru no a ukázalo se, že existuje ještě jedna "rychlejší" sakura, která kvete už od půlky ledna. Tzn., že na sakura matsuri jsem dorazila už s křížkem po funuse. sem tam něco kvetlo, ale spíše bylo opadáno. Pro příště na sakura matsuri v Atami se vyplatí vyrazit o něco dřív.

Další ze slavností jsou ume, ano navštívila jsem Baien tzn. Plum Garden). Tam jsem měla více štěstí a zahrada byla ze tří čtvrtin v plném květu, ale to si nechám do samostatného článku. Letos mám v plánu se na ume zaměřit víc.

Nakonec jsme si vyjeli nahoru na hrad a skoukli panoramata, která neomrzí (vyrážím do Atami pravidelně, takže tam začínám být jako doma) no a završili jsme to odpolednem na pláži, kde nebyla skoro ani noha, pokud nepočítám ty ptačí. Počasí se nám vydařilo a byla jsem hodně překvapená, jak nám to pěkně vyšlo, den předtím totiž padal sníh, takže jsem si říkala, že vyjet v pátek nebude ten nejlepší nápad. Ale ta představa: pátek, pracovní den, vylidněné Atami, ta byla hodně lákavá, takže jsem to riskla a vyšlo to.

Musím říct, že Atami prošlo řadou úprav a je vidět, že už se chystají na Olympiádu, protože místo pouličních stánků se suvenýry tu vyrostlo obchodní centrum se suvenýry hned vedle nádraží. V pátek jsem neměla problém projít skrz, ale myslím si, že v sezóně to bude dobré peklo a suvenýrům bude lepší se vyhnout, alespoň u nádraží určitě. Další uppgrade jsem zpozorovala, že i na hradě se rozmnožily w.c. a přebalovací pulty, i to jsem uvítala. Docela jsem si pohrávala s myšlenkou zůstat v Atami přes víkend, ale protože další den jsme měli zarezervovanou návštěvu doktora, tak jsem tuto myšlenku zavrhla a rozhodla se, že peníze vložím do dalšího cestování.

Do Atami to máme co by kamenem dohodil, tak není problém si sem kdykoli zajet, když budeme mít chuť. Takara